POZEMNÍ TECHNIKA

Renault D-1

V roce 1926 byl firmou Renault sestrojen nový střední pěchotní tank D-1. Výroba se rozeběhla v roce 1932. Korba tanku D-1 se vyznačovala zvláštním hranatým tvarem. Jednotlivé pancéřové pláty byly vůči sobě vzájemně spojeny nýty pod různými úhly. Zvláštností ovšem byl úzký průřez korby, která tak stejně jako u britského tanku „Matilda“ nepřesahovala pásy podvozku. Celý tank tak vzhledově působil divným dojmem, jelikož netvořil s pásy vzhledově kompaktní celek. K pohonu sloužil v zadní části korby uložený zážehový motor Renault o výkonu 75HP. Podvozek sestával na každé straně vozidla z napínacího kola vpředu, čtrnácti pojezdových kol, hnacího kola vzadu a čtyř napínacích kladek. Pojezdová kola byla po čtyřech uchycena na společných vozících z nichž každý byl vypružen vinutou pružinou. První a poslední pár pojezdových kol byl zavěšen individuálně, tato kola byla navíc posunuta směrem nahoru pro změkčení jízdy při překonávání výškových nerovností. Podvozek byl vyjma hnacích kol z boku chráněn pancéřovými pláty. V přední části korby byl prostor řidiče, který měl k dispozici rozměrný, směrem nahoru odklopný poklop. Pro umožnění pozorování terénu i při zavřeném poklopu byl tento vybavený jednoduchým průzorem.

Tanky D-1 byly zpočátku vybavovány věží převzatou z tanku FT-17. V té byl uložen kanón SA-18 ráže 37mm s koaxiálním kulometem Chatellerault ráže 7,5mm. V průběhu výroby byla tato věž nahrazena novou věží ST-1. V té byl uložen účinnější kanón SA-34 ráže 47mm, taktéž s koaxiálním kulometem Chatellerault ráže 7,5mm. Celkem bylo do roku 1935 vyrobeno 160 tanků D-1.

Nasazení:

Pěchotní tank D-1 byl vůbec prvním francouzským tankem vyzbrojeným kanónem ráže 47mm. Byl také prvním francouzským tankem s kompletně odlévanou věží. Ačkoliv se jednalo o poměrně silně vyzbrojený tank, byl pro francouzskou armádu zklamáním díky své velké mechanické nespolehlivosti a slabému a poruchovému motoru. Pro své časté závady byly tyto tanky již od počátku určeny pro službu v Africe, kam také byly odesílány. V dobách největší krize po německém útoku byl jeden prapor těchto tanků odvolán zpět do Francie, na průběhu bojů však nemohl nic změnit. Na africkém bojišti byly tyto tanky použity v bojích na Marétské linii. Tanky D-2 byly začleněny do 4. tankové divize pod velením DeGaulla.