POZEMNÍ TECHNIKA

Matilda

Vývojem byla pověřena zbrojovka Vickers-Armstrong, ale její šéfkonstruktér sir John Carden byl od počátku limitován velmi omezeným rozpočtem. To mu dovolilo vyvinout pouze nevelký, byť konstrukčně velmi zajímavý jedenáctitunový tank A11, pro který bylo později vybráno označení Mk I Matilda. 
 Jako první britský tank měl odlévanou věž a poměrně silné pancéřování, ale jeho dvoučlenná osádka byla vyzbrojena pouze jedním kulometem a motor měl nedostatečný výkon. Ministerstvo války proto ještě v průběhu zkoušek prototypu v roce 1936 dospělo k závěru, že bude potřebovat tank mnohem dokonalejší. Za jeho základ byl vybrán podvozek z prototypu A7 z roku 1932, který byl náležitě zesílen. Na rozdíl od svého předchůdce měl mít čtyřčlennou osádku a mnohem větší hydraulicky ovládanou věž, která by mohla nést jeden dvouliberní (40mm) kanon se spřaženým kulometem Vickers ráže 7,7 mm, respektive BESA ráže 7,92mm. Pohon měly obstarávat dva dieselové motory AEC (Leyland E 148) o výkonu 65 kW. 
 Vzhledem k nedostatku zkušeností s výrobou velkých odlévaných pancéřových dílů tanků bylo rozhodnuto svěřit výrobu slévárně Vulcan ve Warringtonu, která později v rámci postupného rozšíření programu navázala spolupráci s dalšími firmami. Společnost Vulcan si ponechala výrobu většiny odlévaných dílů korby a věže, a také zodpovídala za konečnou montáž. Akutní nedostatek přitom vedl ministerstvo k objednání výroby nového tanku ještě ve fázi vývoje. Tank naštěstí od samého počátku prokazoval velmi dobré vlastnosti a jeho zkoušky probíhaly mimořádně úspěšně. Jeho slabinou byla poměrně nízká rychlost, naopak k přednostem náležela pancéřová ochrana a poměrně velký jízdní dosah. Své kvality prokázal tank, označený Mk. II Matilda, například v květnu 1940 v bitvě u Arrasu, kde se v součinnosti se dvěma francouzskými divizemi (5. 50.) střetlo 74 tanků britské 1. tankové brigády s německými tanky 7. pancéřové divize a divize SS Totenkopf. Bitva se zpočátku vyvíjela příznivě pro Brity a Francouze, kterým se tehdy podařilo zajmout na čtyři stovky němců. V závěru operace však britské tanky utrpěly těžké ztráty, když se dostaly pod palbu německých protiletadlových kanonů ráže 88 mm (používaných k palbě proti útočné vozbě), zatímco vůči palbě 37 mm protitankových kanonů byly takřka imunní.   S odstupem času byl Mk. II Matilda hodnocen jako nejlepší britský tank z počátku 2. světové války a nakonec ho bylo vyrobeno 2 987 kusů, které zejména v prvních válečných letech nesly značné břímě bojů ať už na evropském nebo severoafrickém bojišti.

Zdroj: MaM