POZEMNÍ TECHNIKA

Renault R-35, Renault R-39 a AMX R-40

Renault R-35

Renault R-35

 V roce 1933 byl zahájen vývoj nového lehkého pěchotního tanku s cílem nahradit zastaralý FT-17. První prototyp nového nadějného tanku byl postaven koncem roku 1934, začátkem roku 1935 byly zahájeny jeho zkoušky. Korba lehkého tanku R-35 byla snýtována ze tří odlévaných částí. Pancéřování bylo na lehký tank těchto rozměrů neobvykle silné, navíc vhodně tvarované. K pohonu sloužil v zadní části korby uložený zážehový motor Renault o výkonu 82HP. Vedle motoru se nacházela samosvorná nádrž paliva. Zajímavě byl řešen podvozek. Ten se skládal na každé straně z hnacího kola vpředu, pěti pojezdových kol, vlečeného napínacího kola a tří napínacích kladek. Pojezdová kola byla uložena v kolébce, která byla ve spodní části uchycena ke korbě čepem, v horní části pak pružně pomocí gumového válce. První pojezdové kolo bylo uchyceno samostatně, zbylé čtyři byly uchyceny vždy ve dvojicích sdílejících společný pružící válec. Vlečené napínací kolo plnilo zároveň funkci pojezdového kola, díky čemuž se snížil potřebný počet pojezdových kol k rozložení hmotnosti tanku. V levé přední části se nacházel prostor řidiče, výhled mu umožňovaly dva poklopy. Pokud byly oba odklopené, měl řidič vynikající výhled před tank, zároveň ale byl minimálně chráněn.

Renault R-35

Věž tanku R-35 byla odlévaná. Ve věži byl uložen kanón SA-18 ráže 37mm spolu s koaxiálním kulometem Chatellerault ráže 7,5mm. Jako u všech francouzských tanků trpěl i R-35 příliš malým náměrem svého kanónu. Ve věži se nacházel druhý člen osádky tanku – velitel, obsluhující zároveň obě zbraně. Velitel měl k dispozici malou kopuli s průzory a vstupní poklop v zadní části věže. Ten po svém sklopení poskytoval prostor k sezení velitele mimo bojovou oblast. Tanky R-35 pozdějších sérií byly dovybaveny radiostanicí, kterou obsluhoval velitel tanku. Lehký tank Renault R-35 byl nejrozšířenější z francouzských lehkých tanků. Celkem jich bylo vyrobeno 1070 pro Francii a dalších 560 pro export.

Renault R-39

Tento tank vznikl nahrazením zastaralého kanónu SA-18 modernějším kanónem SA-38 stejné ráže, delší hlavní a vyšší účinností.

AMX R-40

Společnost AMX (Atelier de Construction d’Issy-les-Moulineaux) vyráběla upravenou variantu lehkého tanku R-35. Tank označený R-40 používal nový podvozek, lišící se použitím dvanácti párů malých pojezdových kol na každé straně vozidla, které byly vypruženy pomocí svislých vinutých pružin. Podvozek byl dále posílen dalším párem napínacích kladek. Podvozek byl z boku chráněn pancéřovými pláty. Ve věži byl instalován kanón SA-38 ráže 37mm.

AMX R-40

Nasazení

Ani vynikající konstrukce francouzských tanků nemohla nahradit jejich zoufale špatný způsob nasazení. Francouzská armáda byla vycvičena na defenzivní boj ve kterém byly osamocené tanky používány pro podporu pěchoty. Tímto způsobem nasazení limitované francouzské tanky pak nemohly konkurovat německým tankovým skupinám, s dokonalou koordinací rychle pronikajících na území Francie. Tank R-35 byl sice díky svému silnému pancéřování obtížně zničitelný německým dělostřelectvem, nicméně jeho malá rychlost ho vystavovala nepřátelské palbě na příliš dlouhou dobu. U těchto tanků se tak naplno projevila francouzská doktrína nasazení tanků pro podporu pěchoty.

Velké množství tanků R-35 padlo do rukou Němcům, kteří je opětovně nasadili zejména do bojů na Balkáně a v Sovětském Svazu. Několik těchto tanků bylo dislokováno na francouzských ostrovech v kanálu La Manche. U většiny tanků R-35 Němci odstranili věž a konvertovali tato vozidla na dělostřelecké tahače.