POZEMNÍ TECHNIKA

Carro Veloce L.3

Carro Veloce L.3/33

Původ tohoto tančíku spadá až do roku 1929, kdy byl do Itálie dodán britský tank Carden-Lloyd Mk.VI. Na jeho základě pak v roce 1933 vznikl nový italský tančík Carro Veloce L.3/33. Korba tančíku L.3/33 se vyznačovala hranatými tvary, pancéřování bylo nýtované. V zadní části korby byl uložený motor SPA o výkonu 43HP. Podvozek sestával na každé straně z hnacího kola vpředu, sedmi pojezdových kol a napínacího kola vzadu. Prvních šest pojezdových kol bylo společně spojeno rámem, první a poslední dvojice těchto kol byla ve společném vozíku. Jednotlivé vozíky pak byly společně vypruženy vždy se zbývajícím kolem z této šestice. Sedmé pojezdové kolo bylo u tančíků první série spojeno rámem s napínacím kolem, u pozdějších vozidel bylo již zavěšeno samostatně. Tančíky postrádaly věž, výzbroj tvořil vodou chlazený kulomet Fiat 35 ráže 6,5mm (později nahrazen vzduchem chlazeným kulometem Breda 38 ráže 8mm) uložený v čelním pancíři nástavby korby.

Carro Veloce L.3/35

S rychlým zastaráváním tančíků L.3/33 bylo na tomto typu provedeno několik úprav, které měly zpomalit tento trend. Mírně bylo zesíleno pancéřování a zvýšen dojezd. Úprav doznala výzbroj, která byla zesílena na dva kulomety Fiat 35 ráže 6,5mm nebo Breda 38 ráže 8mm. Oba kulomety se nacházely v miniaturní věžičce uložené v čelním pancíři.

Carro Lancia Fiamme L.3/35

Vyměněním jednoho z kulometů tančíku L.3/35 za plamenomet vznikl zajímavý plamenometný tank. Plamenomet měl dosah až 90m, zásoba hořlaviny byla vezena z části v nádrži na zádi vozidla a z části v přívěsném vozíku za tančíkem. Tato vozidla byla použita na bojišti v Africe.

Nasazení:

Tančíky Carro Veloce L.3/33 byly italskou armádou nasazovány v celé první polovině italských vojenských operací - v Habešské válce, ve Španělské občanské válce, během útoku na Albánii a v Řecku. Pro další použití však tyto tančíky vyzbrojené pouze kulomety rychle zastaraly, zejména pro boj s britskými tankovými jednotkami byly naprosto nevhodné. Nemožnost účelného bojového využití vedla k velkému množství úprav, které umožňovaly využít tančíky jako základ např. pro plamenometná, velitelská či ženijní vozidla. Po kapitulaci Itálie bylo ještě několik přeživších tančíků použito oběma stranami během operací v Jugoslávii.