Přihlášení
Spřátelené weby
POZEMNÍ TECHNIKA
A7V
Popis:
Nástup britských tanků zpočátku nechával německý generální štáb v domnění, že se jedná o pokusnou zbraň, kterou je možné snadno zastavit. Ministerstvo války přesto zadalo zakázku na vývoj vlastního tanku o hmotnosti 30 t, se schopností překonat 1,5 m široký zákop. Výzbrojen měl být dvěma kanóny – jedním v přední části tanku, druhým v zadní části – a několika kulomety. Motor o výkonu 80 až 100 HP byl považován za dostatečný. Projekt nového tanku vznikal pod vedením Josepha Vollmera. Po počátečních problémech s pásovým podvozkem Vollmer kontaktoval firmu Holt, od které získal funkční pásový podvozek. V prosinci roku 1916 už také bylo jasno, že nový tank bude používat dva motory oproti jednomu požadovanému zadáním. Prototyp tanku A7V s dřevěnou nástavbou a zátěží namísto pancéřování byl předveden císaři v červnu následujícího roku. Ačkoliv výkony tanku nebyly příliš přesvědčivé, pod tíhou válečných událostí byla zadána zakázka na 35 – 38 tanků A7V na podvozku firmy Holt.
Již během zkoušel se ukázaly pozdější závažné nedostatky tanku A7V. Motory měly tendenci přehřívat se, tank měl malou světlou výšku a vysoce položené těžiště a byl podmotorovaný s malou vůlí překonávat stoupání. Německo ale tanky A7V nutně potřebovalo pro nadcházející jarní ofenzívy roku 1918.
Výsledný tank byl prakticky pouze pancéřová krabicová nástavba na prodlouženém podvozku tahače Holt, podobně jako francouzské tanky Schneider a Saint Chamond. Pancéřování tanku bylo nadřazené všem tehdy používaným tankům. Používaný byl nicméně pouze netvrzený pancíř, díky čemuž tanky A7V nikdy plně nevyužily sílu svého pancéřování. Vstupní dveře se nacházely v levé přední a pravé zadní části bočního pancíře. Pancéřování kryjící napínací a hnací kola mohlo být v případě potřeby odstraněno. Na stropní části korby byla nástavba připomínající věž. Kromě obvyklých průzorů se v ní nacházely dva poklopy pro lepší pozorování situace. Věž mohla být sejmuta pro usnadnění přepravy po železnici.
K pohonu sloužily dva motory Daimler o výkonu 2 x 100 HP umístěné ve středu vozidla. Přenos výkonu z motorů obstarávala převodovka Adler, která pomocí hřídelí procházejících brzdícím mechanismem dále poháněla hnací kola. Tlumiče výfuku se nacházely uvnitř vozidla, spaliny byly odváděny výfukovým potrubím pryč z tanku. Podvozek sestával na každé straně z napínacího kola vpředu, tří skupin pojezdových kol a hnacího kola vzadu. V každé skupině bylo pět pojezdových kol a dvě kladky, vypružení bylo řešeno listovými pery. Články pásů byly zhotoveny z lisovaných ocelových destiček spojených s litými články.
Výzbroj byla tvořena jedním kořistním kanónem Maxim-Nordenfelt ráže 57 mm umístěným v čele tanku. Tento kanón byl schopen probít jakýkoliv tehdejší pancíř. Kanón byl v tanku lafetován dvěma způsoby. Prvním byla lafetace na vlastním podstavci, druhá pak pomocí ložiska Spandau původně vyvinutého pro projekt tanku A7V-U. Střelec seděl na sedadle spojeném s kanónem. Sekundární výzbroj byla tvořena šesti kulomety Maxim MG08. Kulomety byly uloženy po dvou v bocích tanku, poslední dvojice pak v zadní části korby. Jako u hlavního kanónu tak i u kulometů byla sedadla střelců spojena s jejich zbraněmi. Tank A7V byl vybaven systémem kontrolek, pomocí kterých velitel udával příkazy jednotlivým střelcům. Jeden z tanků A7V byl zkušebně vybaven dvěma plamenomety, se kterými se počítalo v případě podpory úderných oddílů.
Nasazení:
Během svého nasazení trpěly tanky A7V značným množstvím poruch pohonu. Většina tanků A7V se nikdy nedostala na bojiště právě z důvodu závady svého pohonu. Tanky A7V tak byly vysoce nespolehlivé, tento problém se až do ukončení války nepodařilo odstranit.
K nejznámějšímu nasazení tanků A7V došlo během dobývání Villers-Bretonneux. Němci zde poprvé použili taktiku, kdy útočící tanky byly na křídlech doprovázeny pěchotou. Tato taktika se posléze měla stát základem moderního tankového boje. Zde došlo k jednomu z prvních soubojů tanků. Tank A7V pojmenovaný Nixe se dostal do přímého kontaktu se dvěma britskými tanky Mark IV Female a jedním Mark IV Male. V následujícím souboji byly oba tanky Female těžce poškozeny a jelikož nebyly svojí výzbrojí schopny ohrozit tank A7V, opustily bojiště. Osádka tanku Nixe posléze znehybnila zbývající tank Male, který považovala za zničený. Nixe však vzápětí dostal z tohoto tanku zásah, který zabil obsluhu děla. Velitel tanku Nixe se rozhodl pro evakuaci své osádky. Během evakuace z tanku byl znehybněný Mark IV Male zničen minometnou palbou, takže německá osádka mohla zpět obsadit svůj tank. Shodou okolností se pak tomuto tanku po ujetí několika málo metrů zadřelymotory…
V přibližně té samé době došlo k souboji dvou tanků A7V se sedmi britskými tanky Whippet. Jeden tank Whippet byl zničen, tři znehybněny. Ostatním britským tankům se podařilo uniknout.
Označení vozidla: | A7V |
Druh: | Útočný (těžký) tank |
Osádka: | 12 |
Dojezd: | 35 km |
Max. rychlost: | 12 km/h |
Hmotnost: | 32 t |
Výkon: | 2 x 100 HP |
Výzbroj: | 1 x 57 mm 6 x 7,92 mm |
Pancíř: | Čelní pancíř: 30 mm Boční pancíř: 20 mm Věž: 15 mm Strop: 7,5 mm |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
4.prosince 1942 potopily v Neapoli americké bombardéry B-24 italský lehký křížník Muzio Attendolo.
4.prosince 1268 – Uzavření Poděbradské smlouvy mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a Oldřichem Korutanským. Oldřich Korutanský, který neměl dědice, se zavazoval, že po jeho smrti připadne korutanské vévodství českému králi. Byli však pominuti Oldřichovi sourozenci, kteří se se ztrátou území nechtěli nechat smířit. Po porážce Přemysla Otakara římským králem Rudolfem Habsburským byly Přemyslu Otakaru Korutany zase odebrány.