POZEMNÍ TECHNIKA

Carro Armato P.26/40

V roce 1940 byl zahájen vývoj jediného italského těžkého tanku. Vývoj probíhal u společnosti Fiat, nicméně byl neustále zdržován absencí vhodné pohonné jednotky. Teprve krátce před podepsáním příměří se podařilo postavit prototyp nového tanku P.26/40. Korba tanku P.26/40 byla na první pohled odlišitelná od ostatních italských vozidel aplikací částečně skloněného pancéřováni. Jednotlivé pláty byly spojeny nýty. K pohonu sloužil u prototypu vznětový motor Ansaldo 342 o výkonu 330HP. Ten byl u sériových vozidel nahrazen silnějším zážehovým motorem o výkonu 420HP. Spekulovalo se také o použití vznětových motorů V-2 z ukořistěných tanků T-34. Klasický podvozek italského typu sestával na každé straně z hnacího kola vpředu, osmi pojezdových kol, napínacího kola vzadu a čtyř napínacích kladek. Pojezdová kola byla po dvou uchycena ve vozících, vždy dva vozíky byly společně vypruženy listovými pružinami.
Na korbě byla posazena věž tvarově připomínající starší konstrukce. U prototypu byla ve věži uložena houfnice 75/18 ráže 75mm, která byla u sériových vozidel nahrazena účinnější houfnicí 75/34 ráže 75mm. Na některých P.26/40 byl instalován také protiletadlový kulomet Breda 38 ráže 8mm. Osádka byla tvořena čtyřmi osobami.

Nasazení:

Příměří bylo podepsáno dříve, než mohl být Italy jakýkoliv P.26/40 nasazen. Několik těchto tanků bylo dokončeno Němci, kteří je nasadili k obraně Itálie. Vzhledem k neustálému nedostatku vhodných motorů bylo mnoho tanků P.26/40 vyrobeno bez nich, tato vozidla byla většinou zakopána a použita jako statické pevnůstky.