POZEMNÍ TECHNIKA

BMP-1

Bojové vozidlo pěchoty.

Bojové vozidlo pěchoty BMP-1 bylo vyvinuto počátkem šedesátých let jako náhrada za pásový obrněný transportér BTR-50P. Vojskové zkoušky byly ukončeny v roce 1965, kdy se také rozeběhla sériová výroba. Na veřejnosti bylo vozidlo BMP-1 poprvé spatřeno během vojenské přehlídky v Moskvě roku 1967. Jednalo se o první vozidlo této kategorie na světě a v NATO vyvolalo obavy. Západní obrněné transportéry měly mnohem slabší pancéřování a pouze kulometnou výzbroj, zatímco BMP-1 mělo 73mm kanon a odpalovací zařízení PTŘS. Ve výrobě je v polovině 70. let nahradilo bojové vozidlo pěchoty BMP-2, které se, nehledě na podobný vzhled, vyznačuje mírně odlišnou konfigurací a novou věží i výzbrojí.

Korba má ostře zahrocené čelo s téměř vodorovným žebrovaným horním šikmým pancířem. Řidič sedí vlevé přední části korby a za ním se nachází velitel. Motorpřevodový prostor, s motorem UD-20 o výkonu 300 hp, je napravo od nich. Kruhová věž pro jednoho muže má velice skloněné stěny a je umístěna ve střední části korby.

Věž je motoricky ovládaná a má odměr 360°. Kanon ráže 7 mm má náměr v rozsahu od -4° do +33°. Lze z něho odpalovat střely kategorie HEAT nebo HE-FRAG. Napravo od kanonu je lafetován spřažený 7,62mm kulomet a nad hlavní kanonu je umístěno odpalovací zařízení pro PTŘS 9M14 Maljutka (AT-3 Sagger) řízené po drátě s max. dosahem 3000 metrů. V prostoru roje v zadní části korby sedí zády k sobě osm příslušníků roje. Na každém boku korby v prostoru roje jsou čtyři střílny s periskopy a jedna střílna s periskopem je v levé polovině dveří v zádi korby. Nad prostorem roje jsou čtyři průlezy a v kolmé zádi jsou dvoudílné dveře, které se otevírají směrem ven. Pohybové ústrojí je po každé straně tvořeno šesti pojezdovými koly, hnacím kolem vpředu, napínacím vzadu a třemi nosnými kladkami. Horní část pohybového ústrojí je opatřena bočními ochrannými štíty. Bojové vozidlo pěchoty BMP-1 je plně obojživelné, pohyb ve vodě rychlostí 7 km/h zajišťují pásy. Před vjezdem do vody je na čele korby vztyčen vlnolam a jsou spuštěna odsávací čerpadla.

Výzbroj

1 kanon 2A28 ráže 73 mm se 40 náboji v zásobě, který má účinný dostřel 1 300 m, 1 spřažený kulomet ráže 7,62 mm pro který je k dispozici 2 000 nábojů, 1 odpalovací zařízení pro PTŘS 9M14 Maljutka (AT-3 Sagger) s 1 raketou na OZ a 4 v zásobě.

Uživatelé a bojové nasazení

Afghánistán; Alžírsko (700 ks); Angola; Bulharsko; Česká republika (494 ks BVP-1); Čína (WZ-501); Egypt (150 ks); Etiopie; Finsko; Indie (800 ks); Írán; Irák; Jemen; Jordánsko; KLDR; Kuba; Libye; Maďarsko (490 ks); Mongolsko; Polsko (1 300 ks); Rumunsko; Rusko; Slovensko (312 ks BVP-1); Sýrie (2 300 ks); Šrí Lanka; Švédsko (bývalé východoněmecké BMP-1); Ukrajina

BPzV Svatava

Verze

BMP-1 - základní verze
BMP-1F - průzkumná verze používaná v Maďarsku
BMP-1K - velitelská verze
BMP-1K3 - velitelská verze
BMP-1P - modifikovaná verze s PTŘS 9M113 Konkurs (AT-5 Spandrel)
BMP-1PK - velitelská verze BMP-1P
BRM-1K - velitelské obrněné průzkumné vozidlo
BREM-1/-4 - vyprošťovací vozidla
BMP-1KŠM - velitelsko-štábní vozidlo na bázi BMP-1 bez výzbroje, pouze s jedním 7,62mm kulometem
BWP - označení vozidel BMP-1 polské armády
BVP-1 - československé označení vozidel BMP-1
BRM a BRM-1 - průzkumná vozidla s novou věží a s dvoučlennou osádkou
PRP-3 - průzkumná verze s věží s dvoučlennou osádkou a radiolokátorem na střeše věže
IRM - ženijní průzkumné vozidlo
BMP-P00 - výcvikové vozidlo bez věže se zvýšenou korbou
BMP-1PG - verze s 30mm granátometem a PTŘS 9M113 Konkurs (AT-5 Spandrel)