Přihlášení
Spřátelené weby
VÝSTROJ, MILITÁRIE
Digitální kamufláž: Celosvětová revoluce v maskování
Řada ozbrojených sil začíná používat kvalitativně odlišný druh maskovacích vzorů, který je známý jako digitální či fraktálová kamufláž. Vzhledem ke své téměř neuvěřitelné účinnosti znamená v tomto oboru zásadní převrat.
Historie kamufláží a maskovacích nátěrů i oděvů je nepochybně stejně stará jako sama historie lidstva, protože je využívali nejen válečníci, ale i lovci. S rozvojem technologií se i tato oblast vojenské techniky zdokonalovala. Zatím nejefektivnějším známým typem je takzvaná digitální kamufláž, jež je postavena na využití fraktálových matematických vzorců.
Makrovzorky a mikrovzorky
Většina současných kamufláží se skládá z nepravidelných ploch různých barev, jejichž účelem je opticky skrýt chráněný objekt a rozostřit jeho obrysy vůči pozadí, což sníží pravděpodobnost optického zjištění daného objektu. Tolik teorie. Prostý pohled na podobná maskování však může vzbudit mnoho otázek. Je celkem zřejmé, že tyto vzory příliš neodpovídají přírodnímu či jinému pozadí, které bývá ve skutečnosti výrazně složitější. Kamufláž se tak s pozadím sice shoduje složením barev, jenže strukturou do něj zrovna moc nezapadá.
Digitální kamufláž funguje zcela odlišně. Její strukturu tvoří nevelké hranaté plošky, jimž se podle počítačové předlohy říká pixely. Celkové uspořádání barevných pixelů je označováno jako mikrovzorek (micro pattern) v kontrastu s klasickou kamufláží, která je v podstatě makrovzorkem. Lze namítnout, že již dlouho se užívají kamufláže z menších barevných skvrn, jako například vzory Tiger Stripe či Timber. Mezi nimi a digitální kamufláží ale existuje jeden obrovský rozdíl. Barevné plochy klasických maskovacích vzorů jsou uspořádány v podstatě náhodně, zatímco digitální kamufláž vzniká náročnými výpočty.
Základem digitální kamufláže jsou fraktály. Jde o matematické útvary, které se vyznačují množstvím pozoruhodných vlastností. Tou hlavní je skutečnost, že je lze donekonečna zvětšovat nebo zmenšovat, avšak ony na jakékoli úrovni vykazují stále tentýž charakteristický tvar. Vzorce popisující fraktály nejsou samy o sobě složité, ale generování fraktálů probíhá mnohonásobným opakováním těchto vzorců na principu kladné zpětné vazby, což klade značné nároky na výpočetní výkon.
Proč právě fraktály?
Z praktického hlediska jsou fraktály důležité především proto, že reálně popisují uspořádání přírodních objektů a jevů. Bylo prokázáno, že fraktálové vlastnosti vykazují složité molekuly, krystaly, hory, pohoří, struktury listů a květů, cévní systém, sněhové vločky či mraky. Stručně řečeno, fraktály jsou cestou k popisu podstatné části přírody. A právě proto jsou základem digitální kamufláže, neboť fraktálové vzory odpovídají pozadí, na němž se má příslušný objekt skrýt. Běžná kamufláž narušuje pozadí, kdežto ta digitální do něj přirozeně zapadá. Provedené zkoušky jednoznačně potvrdily, že digitální maskování významně překonává i ty nejlepší klasické vzory.
Za pravzor digitální kamufláže se považuje nátěr Dual Texture, který užíval Druhý pluk obrněné kavalerie US Army od roku 1978 do počátku 80. let. Uspořádání barevných ploch bylo v principu fraktálové, ale tehdejší úroveň techniky neumožňovala vytvořit mikrovzorky, takže Dual Tex byl jakýsi fraktálový makrovzorek. Srovnávací zkoušky sice ukázaly, že je efektivnější než běžná tříbarevná kamufláž NATO, ale velitelé nakonec donutili vojáky přejít z Dual Tex na standard NATO. Dále je známo, že v letech 1979 1980 zkoušela podobný nátěr Austrálie.
Fraktály byly vojenskými experty „znovuobjeveny“ až koncem 80. let. Na jejich aplikaci se paralelně pracovalo v USA a Kanadě, což vyústilo ve spor, kdo vlastně digitální kamufláže objevil. Nárok si činí americká námořní pěchota i kanadské ministerstvo obrany a firma HyperStealth Biotechnology Corporation. Nakonec byla uzavřena dohoda, že nebude patentována digitální kamufláž jako princip, nýbrž pouze konkrétní maskovací vzory. Díky tomu kamufláž MARPAT připadla námořní pěchotě, ale maskovaní CADPAT pro kanadskou armádu je majetkem kanadské vlády. Jako první na světě (v roce 1997) zavedla digitální kamufláž do služby právě Kanada. Další země brzy následovaly.
Digitalizace Jordánska
Rozhodnutí o metodě patentování digitálních kamufláží bylo pro společnost HyperStealth doslova požehnáním. Výpočetní procesy totiž umožňují jakýkoli klasický maskovací vzorek „přepočítat“ do digitální fraktálové podoby. Konkurence nezareagovala dost rychle, protože si zřejmě neuvědomila, o co jde, takže podnik HyperStealth nyní vlastní exkluzivní patenty na více než tisíc maskovacích vzorů, jejichž původní verze se vyskytují po celém světě. Například disponuje právy na fraktálovou verzi většiny maskovacích vzorů Ruské federace!
Prvními uživateli digitálních kamufláží jsou Kanada a americká námořní pěchota. Záhy přibyla rovněž americká armáda a po ní i ozbrojené síly Austrálie a Velké Británie. Následovala armáda Finska a poněkud překvapivě čínská námořní pěchota. Velký zlom však znamenala objednávka Jordánského království, pro něž byla navržena speciální kamufláž KA2 (King Abdullah II). Zvláštnost jordánské objednávky tkví v tom, že pokrývá všechny ozbrojené síly arabské země včetně protiteroristických útvarů, policie a Královské gardy. A nejedná se zdaleka jen o uniformy, ale také o maskovací nátěry vozidel, letadel, lodí i budov. Dá se říci, že z hlediska kamufláží budou jordánské ozbrojené síly už brzy kompletně „digitalizovány“.
Kamufláž KA2 je jedním z množství příkladů nových fraktálových schémat, jež společnost HyperStealth vytváří. Dalším podobným je vzor DESTEX pro Spojené arabské emiráty. Schémata SpeCam a SOPAT pro tajné operace přilákaly pozornost elitních jednotek USA, Velké Británie, Austrálie i Kanady. Velkým úspěchem firmy HyperStealth byla smlouva s Indií. Nyní pro ni zpracovává pět kamufláží, kterými by postupně mohly být vybaveny celé indické ozbrojené síly.
Ve vzduchu i na moři
Fraktálová kamufláž se ovšem zdaleka neomezuje jen na pozemní techniku. Upraveným maskováním KA2 Desert byl opatřen vrtulník UH 60 Black Hawk jordánských ozbrojených sil a do budoucna se plánuje jeho aplikace na jordánských stíhačkách F 16. Ty totiž operují převážně nad pouští, a tak je pro ně vhodná modifikace původně „pozemní“ pouštní kamufláže.
To ale není zcela typická situace, a tak se firma HyperStealth začala zabývat speciálními vzory pro letadla. Například schéma SKYPAT má chránit vrtulníky proti pozadí modré oblohy s šedými mraky. Pro bojové letouny vznikla zvláštní šedomodrá schémata Lightning a Thunder. Na rozdíl od již zavedených kamuflážních vzorů nejsou „statická“, protože nejlépe fungují při prudkých obratech. Rozmazávají obrysy letadla a vytvářejí iluzi pohybu nesprávným směrem, což může v souboji znamenat značnou výhodu. Kanada počítá se zavedením „vzdušných“ digitálních schémat na svých letounech i vrtulnících.
Kamufláže Lightning a Thunder jsou použitelné i pro hladinová plavidla a není vyloučeno, že US Navy po nich sáhne, aby jimi opatřilo torpédoborce DD(X) (viz ATM č. 1/2006). Fraktálům se však zřejmě nevyhnou ani ponorky. Testy britského námořnictva ukázaly, že v mělkých pobřežních vodách, kde současné ponorky stále více operují, je klasická černá jednou z nejnápadnějších barev. Zkoušel se i tmavě modrý nátěr, ale firma HyperStealth zareagovala návrhem exoticky vypadajícího vzoru Razzcam, který obsahuje úzké zakřivené pruhy čtyř barev. Schéma Razzcam možná bude aplikováno na nových amerických ponorkách třídy Virginia a britských třídách Trafalgar a Astute.
V současné době používá digitální kamuflážní schémata nejméně osm zemí, a to Kanada, USA, Velká Británie, Austrálie, Finsko, Čína, Jordánsko a Spojené arabské emiráty. Další v pořadí bude nejspíše Indie, ale firma HyperStealth pracuje na kamuflážích pro dalších deset zemí, které chtějí zatím zůstat v anonymitě. V polovině letošního roku existovalo na světě přes půl milionu uniforem s digitálními vzory a asi 2000 vozidel bylo opatřeno obdobnými nátěry. Digitální kamufláže se patrně už brzy stanou standardem armád vyspělých zemí. A možná není tak daleko doba, kdy se jich dočkáme i v Armádě České republiky.
Prameny:
Defense Industry Daily, podklady firem HyperStealth a United Dynamics, WWW stránky ozbrojených sil
Publikace: Armádní technický magazín 10/2006
Vyhledávání
Dnešní den v historii
21.listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský panovník František Josef I.
21.listopadu 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském)
21.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským.