Přihlášení
Spřátelené weby
VÝZBROJ PĚCHOTY
AK-47
Na konci 2. světové války vznikla v sovětské armádě potřeba zavést do výzbroje automatickou zbraň na puškový náboj. Vybrán byl zkrácený puškový náboj 7,62x39 mm Vzor 43, který vycházel ze standardního 7,62x54 mm. V roce 1946 představil svůj model konstruktér M. T. Kalašnikov, který vycházel z německé útočné pušky StG 44. Zbraň měla menší rozměry, vyšší hmotnost, ale byla vysoce spolehlivá, i když nikterak přesná, snadná na obsluhu a zvláště odolná. V roce 1946 bylo rozhodnuto o zavedení zbraně do výzbroje pod označením Avtomat Kalašnikova obrazec 1947 goda, tedy AK-47. Výroba začala v továrně v Iževsku 20. 2. 1947 a o dva roky později se zbraň objevila u vojáků Rudé armády. V průběhu let se stala nejznámější zbraní současnosti, především díky značnému rozšíření po celém světě. Mimo SSSR se AK-47 a odvozené varianty vyráběly (a někde dosud vyrábějí) v Bulharsku, Číně, Egyptě, Jugoslávii, KLDR, Maďarsku, NDR, Polsku a Rumunsku. Celkem bylo vyrobeno více než 75 milionů těchto zbraní, kolem 40 milionů jen v SSSR, a díky své nízké ceně, jednoduchosti údržby a obsluhy je nejoblíbenější zbraní zemí třetího světa, partyzánů a teroristů.
Technický popis
AK-47 má frézované ocelové tělo, dřevěnou pažbu, pistolovou rukojeť a obložení kolem hlavně a plynové trubice. Zbraň využívá tlaku prachových plynů odebíraných z hlavně, které tlačí na píst závorníku. Závorník se při pohybu vzad otáčí, vyhazuje prázdnou nábojnici. Po stlačení pružiny se vrací vpřed a ze zásobníku vytahuje nový náboj. Hlaveň o délce 414 mm má chromovaný vývrt zvyšující její životnost. Na hlavni je výškově a stranově nastavitelná muška s velkým chránítkem. Hledí se nachází přední části pouzdra nad komorou a je nastavitelné v rozmezí 100 až 800 m, respektive 1 000 m u AKM. Na pravém boku je umístěn přepínač režimu střelby se třemi stupni - zajištěno, jednotlivé rány, dávka. Zásobník na 30 nábojů má typický zahnutý tvar a je vyroben z ocelového plechu. Původní zásobníky měly hladké stěny, pozdější pak obdržely podélné prolisy. Zásobníky AKM se později vyráběly i z nárazu odolnému plastu, ke zbrani je navíc možné použít rozměrný bubnový zásobník z kulometu RPK na 75 nábojů. Příslušenství zbraně tvoří prostředky pro její čištění uložené v dutině pažby pod kovovou botkou, vytěrák umístěný pod hlavní, a 200mm bodák upevňovaný pod hlaveň. Pro síly zvláštního určení byl zkonstruován tlumič PBS-1, který lze našroubovat na hlaveň, a speciální podzvukové střelivo 7,62x39 US s úsťovou rychlostí 300 m/s.
Verze a odvozené typy
AK-47 - základní verze, jíž se týká popis.
AKM - modernizovaná verze vyráběná pokročilejšími a levnějšími technologickými postupy. Vyvinuta byla v roce 1959, do služby zařazena v roce 1961. Zbraň je o 700 g lehčí, vybavená plynovým kompenzátorem, plastovou pažbičkou a dalšími drobnými úpravami.
AK-74 - upravená verze AKM pro náboj ráže 5,45x39 mm, odlehčeným závorníkem a plastovým zásobníkem. Varianta vyráběná od roku 1985 má dřevěné části nahrazené plastovými, pod hlaveň je možné podvěsit 40mm granátomet GP-25 nebo GP-30. Je přesnější, ale účinek v cíli je díky 5,45mm náboji nižší. Do výzbroje byla zařazena v roce 1975.
AK-74
AK-74M - modernizovaná odlehčená verze s obložením z černého plastu vyráběná od 90. let.
AKS-74U (AKSU-74 / Krinkov) - samopal vycházející z AKS-74 se sklopnou pažbou, zkrácenou hlavní o délce 206,5 mm, kónickým tlumičem záblesku místo úsťové brzdy a úsťovým nástavcem kompenzujícím účinek puškového náboje. Do výzbroje zaveden v roce 1979.
AKS-74UB - varianta pro speciální jednotky s tlumičem PBS-4 a 30mm bezhlučným granátometem BS-1.
PP-19 Bizon - samopal vycházející AKS-74U vyráběný od roku 1993.
PP-19 Bizon
AKS-47/AKMS/AKS-74 - varianty se sklopnou ramenní opěrkou.
AKN-47/AK-74N/AK-74MN/AKS-74UN - verze s lištou pro upevnění nočních optických zaměřovačů (NSPU/-2/-3).
AK 101 až 108 - série zbraní AK-74 s ráží 5,56 a 7,62 mm, vyráběných od poloviny 90. let na export.
RPK - ručnoj pulemjot Kalašnikova - lehký kulomet odvozený z AKM, ale s delší a těžší hlavní, zásobníkem na 40 ran nebo bubnovým na 75, odlišnou pažbou a sklopnou dvojnožkou. Výroba se rozeběhla v roce 1961, do výzbroje zaveden v roce 1964.
RPK
RPK-74 - kulomet RPK ráže 5,45 mm a plastovým zásobníkem na 45 nábojů.
RPK-74
RPKS-74M - modernizovaná verze kulometu RPK-74 z roku 1991. Zbraň má plastovou sklopnou pažbu, plastové obložení a zásobník, a lištu pro optiku.
RPKS/RPKS-74 - kulomet RPK(S) se sklopnou ramenní opěrkou.
RPKN/RPKSN/RPK-74N/RPKS-74N - verze s lištou pro noční zaměřovač NSPU nebo NSPUM (RPK(S)-74N).
AR-M1 - bulharská varianta AK-74.
Type 56/-1/-2 - označení čínské licenční kopie AK-47 a AKS-47.
Type 56
M60/M70/M76/M80 - jugoslávské označení AK-47, upravené verze se sklopnou ramenní opěrkou, verze ráže 7,62 mm s lištou pro optické zaměřovače, a verze ráže 5,56 mm pro export.
M65 - jugoslávské označení licenčně vyráběného kulometu RPK.
Type 58 - severokorejská licenční kopie.
AKM-63/AMD-65 - maďarské označení AK-47 a AKM.
MPi KM/MPi AK-74N - označení AKM a AK-74N v NDR.
PMK/PMKM - polské označení AK-47 a AKM.
wz.88 Tanzal/wz.96 Beryl - polské zbraně odvozené z AK-74.
Galil - izraelská puška vycházející z AK-47 ráží 5,56 a 7,62 mm.
Valmet M-60/-62/-71/-76/-90 - finské pušky odvozené z AK-47.
Valmet M-78 - finská kopie kulometu RPK.
Vektor R4/R5/R6 - jihoafrická puška vycházející z AK-47 a izraelského Galil, dále karabina a zkrácená verze.
země původu | SSSR |
výrobce | Sovětské státní podniky |
hmotnost prázdné / plné zbraně | 4,30 kg / 4,88 kg |
celková délka | 869 mm |
délka se sklopenou pažbou | 699 mm |
délka hlavně | 414 mm |
počet drážek | 4 |
náboj | 7,62x39 mm |
kapacita zásobníku | 30 nábojů |
kadence | 600 ran/min. |
úsťová rychlost | 715 m/s |
efektivní dostřel | 500 m |
maximální dostřel | 2 800 m |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
21.listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský panovník František Josef I.
21.listopadu 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském)
21.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským.