VÝZBROJ PĚCHOTY

ZH-29

ZH-29 je československá samonabíjecí puška z období první republiky. Jejím autorem je Emanuel Holek, který na ní začal pracovat po svém odchodu ze Strakonic v roce 1927. V letech 1927 až 1929 v Brně vytvořil různé typy řad „H“ a „HZ“. Puška HZ-29 byla vyvezena např. do soutěže v USA. V tomto případě šlo o pušku na nový americký náboj .276 (7mm). Zde bylo později od tohoto náboje upuštěno azavedena samonabíjecí puška M1 Garand. V roce 1929 bylo také vyvezeno 150 těchto pušek do Číny. Ve stejném roce byla zkoušena MNO. V lednu 1930 pak dostal VTÚ povolení jich deset objednat společně s 10ti puškami „S“ nového modelu pro jejich porovnávací zkoušky. Armáda však nad zavedením nové pušky neuvažovala. Nedávno došlo k přezbrojení a panovaly také obavy z velké spotřeby munice. Hospodářská krize spolu s nutností dalších nákupů jiné techniky také nepřispívali ochotě přezbrojení na samonabíjecí pušky. Samonabíjecí puška ZH-29 byla předváděna v Ekvádoru, Lotyšsku, Litvě, Bolívii, Íránu, Siamu a Řecku. Nabízena měla být v rážích 7,95, 7,62, 7 a 6,5mm.

Uskutečnil se také prodej do Etiopie (tehdy označovaná jako Habeš) a Litvy (dle FW). Do Činy se mimo úvodních 150ti pušek dostaly ještě další série.
Zájem armády o samonabíjecí pušky se zvýšil v druhé polovině 30.let, kdy se začínají rozšiřovat i v jiných zemích. V roce 1935 se pro jezdectvo a pěchotu provedly zkoušky střelby na rukávový terč z různých pušek. Důvodem byl pocit slabé protiletadlové obrany a úvahy zda by v tom nemohli pomoci samonabíjecí pušky. V roce 1936 dastali dva dragounské pluky samonabíjecí pušky na zkoušky a ty pak ve své zprávě z roku 1937 navrhovali jejich zavedení do výzbroje. To už ale exitovaly také novější modely.

Nevýhodou zbraně byla náročná výroba, vyšší cena a menší spolehlivost. Zvláštností zbraně byl drážkovaný duralový chladič na hlavni.

Zachovalý exemplář je k vidění například v REME Museum of Technology v Berkshire, Velká Británie. V Springfield Armory Museum je k vidění ZH-29 v na náboj .276, která se účastnila výběrového řízení US Army. Do muzea se dostala 26. září 1960.  viz záznam. Nachází se také ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha kam se dostal v prosinci 1981 převodem z VÚ 1337 v Babicích u Říčan.

Zdroj:

ŠÁDA, Miroslav. Československé ruční palné zbraně a kulomety. Praha: Naše vojsko, 2004. ISBN 80-206-0745-5.
wiki (fotografie)
gewehr.us
survincity.com
rememuseum.org.uk
vhu.cz