Přihlášení
Spřátelené weby
VÝZBROJ PĚCHOTY
ZK 383
První prototyp byl patentován v roce 1933. Od té doby prošel samopal dalším vývojem, z čehož vzniklo několik modifikací. Všechny tyto modely byly navrženy ve Zbrojovce Brno Františkem a Josefem Kouckým. Zbraň byla vyráběna od 30.let až asi do roku 1948. Zbraň byla standardně za druhé světové války používána bulharskou armádou. Po vyhlášení Protektorátu, přešla Zbrojovka pod Němce, dostala nové jméno (Waffenwerke Brünn A.G.) a vyráběla ZK 383 dále pro jednotky SS. Některé zbraně mají na vrchu pouzdra uzávěru vyraženo "H SS PF", lze také nalézt kusy s "V.Z.9".
ZK-383H
Samopal se vyráběl ve verzi s držákem pro bajonet a bez něj. Také se vyráběl ve verzi ZK 383P, což byl model určený pro policii. Od běžného se odlišoval absencí dvojnožky a zjednodušeným hledím. Oproti ostatním samopalům je zde zvláštnost, že bylo možno regulovat kadenci (rychlost palby) po vyjímatelné části uzávěru a že samopal obsahoval ve standardní vojenské verzi též vyjímatelnou lehkou dvojnožku. Po válce se vyskytly i další modifikace např. ZK 383H.
Země původu | Československo |
Náboj | 9 mm Parabellum |
Způsob palby | polo-/plně-automatická |
Délka | 875 mm |
Délka hlavně | 325 mm |
Hmotnost: | |
- nabité zbraně | 4,83 kg |
- prázdné zbraně | 4,25 kg |
Kapacita zásobníku | 30 nábojů |
Hmotnost plného zásobníku | 0,58 kg |
Rychlost palby | 500 a 700 ran/min |
Průměrná úsťová rychlost | 365 m/s |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
21.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským.
21.listopadu 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském)
21.listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský panovník František Josef I.