VÝZBROJ PĚCHOTY

MAS 38 (Pistolet-Mitrailleur P/M 38 MAS)

Výroba začala v roce 1938 ve zbrojovce Manufacture d\'Armes e Saint-Etienne jako výsledek dlouholetého vývoje a ve výzbroji měl nahradil typ z roku 1935. Měl velmi propracovanou konstrukci a ve své době mohl být považován za pokročilou zbraň. Vyznačoval se řadou zvláštností. Byl poměrně složitý a používal francouzský náboj. Používané složité a pomalé metody výroby (převážná část zbraně se vyráběla frézováním a soustružením) se v době před válkou považovaly za dostatečné a schopné dodat požadované malé počty zbraní. Používán byl standardní francouzský dlouhý náboj ráže 7.65 mm. Byl dostatečně přesný, nebyl však příliš výkonný. Kromě francouzské konstrukce nebyl díky rozšíření náboje 9 mm Parabellum v jiné zemi použit.

 Zbraň měla dynamický závěr s předzápalem, kde k nápichu docházelo ještě před úplným uzavřením závěru. Setrvačnost závěru tak brzdila otevírání nábojové komory na počátku výstřelu. Závěr se vyznačoval dlouhou dráhou zákluzu, která navíc s osou hlavně svírala určitý úhel. Vlivem úhlu docházelo oproti jiným konstrukcím k většímu tření pohybu závěru. Vratná pružina byla umístěna v dutině pažby. Kladem byla záklopka, kterou se po vyjmutí zásobníku uzavíral otvor v pouzdru závěru a bránila tak vstupu prachu dovnitř zbraně. Samopal se zajišťoval sklopením spouště vpřed. Střelba byla možná pouze dávkami. Mířidla (muška a dva sklopné plátky pro střelbu na 100/200 m) byla umístěna vlevo od středové osy.

 V průběhu času se ukázalo, že samopal je pro svého odběratele příliš výrobně náročný a drahý a armáda se jej rozhodla nepřijmout. První sériové zbraně tak putovaly k jedné policejní organizaci. Po změně politické situace v roce 1938 armáda svůj názor změnila a objednala velké počty zbraní. Složitá výroba však neumožňovala rychlovýrobu dostatečného množství a armáda tak musela objednat americké samopaly Thompson. První zbraně z objednávky na 19 500 kusů byly dodány v lednu 1940, k jednotkám se dostaly v květnu 1940 a do příměří armáda převzala 1 958 kusů. Výroba však probíhala i po kapitulaci a zbraně byly dodávány vichistickým silám. Zbraně ukořistěné Němci při francouzském ústupu a po obsazení zbytku Francie ani později nezahálely a byly jimi vyzbrojeny německé posádkové útvary ve Francii. Ve výzbroji německé armády nesly označení MP 722 (f). Po osvobození výroba pokračovala a skončila až v roce 1949. Většina vyrobených kusů skončila v Indočíně. Celkem dala výroba přibližně 200 000 kusů, které byly předány armádě a policii (pro ni verze s dlouhou hlavní). Poválečná výroba pokračovala i přes nabídku Britů z let 1946/47 na přenechání přebytkových Stenů kvůli zachování zaměstnanosti ve výrobním závodě.

MAS 38 byla docela populární mezi vojskem i přes slabý náboj a horší mířidla. Ve výzbroji ho po válce nahradil samopal MAT 49 ráže 9 mm Parabellum.

TTD samopalu MAS 38

země původu	Francie
výrobce	Manufacture d\'Armes e Saint-Etienne
hmotnost prázdné / plné zbraně	2,87 kg / 3,36 kg
délka	623 mm
délka hlavně	224 mm
počet drážek	4 pravotočivé
náboj	7,65 mm dlouhý
kapacita zásobníku	32 nábojů
kadence	600 ran/min
úsťová rychlost	350 m/s
účinný / max. dostřel	40 m / ?

Zdroj:
Velká encyklopedie Zbraně 2.sv (Bishop)
Zbraně 1. a 2.sv. (kolektiv)
Pušky a samopaly (Žuk)