VÝZBROJ PĚCHOTY

Desert Eagle: Pistole, nebo kapesní dělo?

Desert Eagle ráže .50AE

Když se mluví o izraelských střelných zbraních, vedle samopalu Uzi a pušky Galil někdy zazní i jméno populární a vysoce výkonné pistole Desert Eagle. Ve skutečnosti se jedná o původně americkou zbraň, jež se dříve vyráběla v Izraeli, což ale nic nemění na faktu, že Desert Eagle patří mezi nejsilnější krátké zbraně světa.

Pistole Desert Eagle si za tři desetiletí své existence vydobyla velikou popularitu, za což může vděčit nejen své kvalitě, ale také (či možná zejména) skutečnosti, že se objevila ve zhruba pěti stovkách (!) filmů či televizních seriálů. Její charakteristický tvar je tedy povědomý i těm, kdo se neřadí mezi fandy a znalce střelných zbraní. Desert Eagle představuje skutečně výjimečnou zbraň. Konstrukce poloautomatické pistole s takovými výkony byla svého času označována za „nereálnou“ a možnost praktického využití takového „kapesního dělostřelectva“ je dosti úzká, avšak Desert Eagle si našel své spokojené uživatele na civilním trhu a v omezeném měřítku se uplatňuje také ve vojenské a bezpečnostní sféře.

Desert Eagle ráže .50AE s dlouhou hlavní

„Nemožná“ pistole na trhu

Vývoj zbraně, ze které se poté stala pistole Desert Eagle, byl zahájen v roce 1979, kdy v USA vznikla firma Magnum Research Inc. (MRI). Založili ji Jim Skildum a John Risdall, kteří měli ambiciózní plán vyrobit vysokovýkonnou poloautomatickou pistoli, která by na trhu vstoupila do sektoru, kde do té doby působily prakticky jen velké bubínkové revolvery. Hodně lidí je od jejich plánu zrazovalo, jelikož zkonstruovat tak velkou a silnou poloautomatickou pistoli bude údajně „nemožné“. Oba inženýři se nenechali zastrašit a intenzivně pokračovali v práci a roku 1981 dokončili fungující prototyp nové pistole s pracovním názvem Eagle 357. Jak napovídá i název, šlo o zbraň na munici ráže .357 Magnum. Společnost Magnum Research záhy navázala spolupráci s izraelskou zbrojovkou Israel Military Industries (IMI), za jejíž pomoci byly práce dokončeny a kde poté probíhala sériová produkce, pro niž sama společnost Magnum Research neměla kapacity. Roku 1983 byla konstrukce patentována a zbraň se objevila na civilním trhu. Počáteční série 1000 exemplářů Desert Eagle měla ráži .357 Magnum a dnes jde o mimořádně ceněné sběratelské kusy. Přece jen ale bylo zřejmé, že pistole potřebuje ještě poněkud upravit, a proto se pokračovalo v rozvoji konstrukce. V roce 1985 se začala prodávat verze, jež je dnes nazývána Desert Eagle Mark I. Na pohled se pozná zejména podle kapkovitého tvaru pojistky a k základní podobě ráže .357 Magnum přibyla v roce 1986 i pistole na výkonnější munici .44 Magnum. Následovalo další vylepšení v podobě modelu Mark VII, jenž se dodával také v ráži .41 Magnum, aby poté přišla vůbec nejvýkonnější podoba. Firma Magnum Research začala na trh dodávat variantu Desert Eagle pro střelivo .50AE (Action Express), jež také představovalo její vlastní konstrukci. Zbraň způsobila ve své době menší šok a následovaly i právní tahanice, protože průměr hlavně byl v rozporu s americkými předpisy o neloveckých zbraních, avšak to bylo nakonec vyřešeno a pistole se úspěšně prodávala.

Desert Eagle ráže .357 Magnum

Unikátní funkční princip

Je potřeba zdůraznit, že Desert Eagle nevzbudil pozornost jen svou výkonnou municí, ale také samotnou konstrukcí, která je sama o sobě unikátem. Jestliže drtivá většina pistolí využívá pro svou funkci energii zákluzu nebo zpětného rázu, Desert Eagle se zásadně odlišuje, protože má funkční mechanismus na bázi odběru plynů z hlavně, který je obvyklý u útočných pušek nebo kulometů. Právě lpění na zákluzovém či rázovém mechanismu bylo základním důvodem, proč se dříve nedařilo postavit tak výkonné pistole, ale konstruktéři Skildum a Risdall se od tohoto „dogmatu“ dokázali odpoutat. Pod hlavní zbraně Desert Eagle se nachází kanálek, jímž proudí prachové plyny odebrané z hlavně během výstřelu. Jejich energie pohání píst, který se podobá tomu z pušky Ruger Mini-14, a tento píst je propojen s otáčivým závěrem, jehož konstrukce je vzdáleně podobná mechanismu útočné pušky M16. Právě díky tomuto řešení je možné střílet i podstatně výkonnější municí než u obvyklých poloautomatických pistolí, pro které fakticky až do příchodu Desert Eagle platilo, že se svojí silou nemohly rovnat revolverům ráže .357 či .44 Magnum. Tento zvrat pak dovršil příchod varianty na super-výkonnou munici .50AE, jež byla suverénně nejvýkonnější krátkou palnou zbraní na světě. A když pomineme některé revolvery vyráběné jen v malých počtech, pak lze říci, že Desert Eagle .50AE je stále nejsilnější sériová pistole, jež je dnes běžně dostupná. V současnosti je vyráběna varianta zvaná Mark XIX, která má na horní straně standardizovanou lištu typu Picatinny, díky které lze pistoli snadno doplnit zaměřovači a dalším příslušenstvím. Pistole Mark XIX má i tu výhodu, že pro všechny ráže je tělo shodné, takže lze jednoduše provádět konverzi mezi oněmi třemi typy munice. Krátce byl nabízen i Desert Eagle v ráži .440 Cor-bon, který se však na trhu neuchytil. Co se týče dalších možností, pistole existuje s hlavněmi délky 6 a 10 palců (tj. 152 a 254 mm), ale v minulosti se vyráběly též zbraně s hlavní dlouhou dokonce 14 palců (356 mm). Kromě klasického matného povrchu je k dispozici řada dalších variant, mj. lesklá nerez-ocel, leštěný chrom nebo titan, ale rovněž luxusní provedení s povrchem z 24karátového zlata.

Desert Eagle v luxusním zlatém provedení

Omezené vojenské využití

Jak už bylo zmíněno, pistoli Desert Eagle na začátku sériově vyráběla izraelská firma IMI. To trvalo do roku 1995, kdy se výroba přesunula k americké zbrojovce Saco Defense, ovšem tam vydržela pouze tři roky, a tak se pistole od roku 1998 znovu vyráběla v Izraeli. Zbrojovka IMI se v roce 2005 zreorganizovala a změnila jméno na Israel Weapon Industries; produkce potom probíhala jak v Izraeli, tak v USA přímo u Magnum Research. Počínaje rokem 2009 je značka Magnum Research jediným dodavatelem zbraně Desert Eagle. V každém případě ovšem platí, že se jedná o zvláštní výrobek pro specifický sektor trhu. Je jasné, že pro běžné osobní nošení a sebeobranu je Desert Eagle zkrátka příliš velký, těžký a zbytečně výkonný, má i příliš malou kapacitu zásobníku, v neposlední řadě se vyznačuje také značně vysokou cenou. Využívají jej tedy především špičkoví sportovní střelci a lovci. A ze stejných důvodů se nemůže dosti dobře uplatňovat ani jako řadová armádní poboční zbraň, nehledě k tomu, že k využití na skutečném bojišti mu chybí odolnost a spolehlivost. Není proto známo, že by nějaká běžná vojenská nebo policejní jednotka objednala a zavedla větší počet pistolí Desert Eagle. Jiný případ představují jednotky zvláštního určení či protiteroristické a protidrogové útvary, jejichž požadavky bývají odlišné od „masových“ armád a bezpečnostních sborů. V této oblasti proto Desert Eagle našel několik uživatelů. Prokazatelně patří do výzbroje polské speciální jednotky GROM, která tuto pistoli někdy předvádí i na akcích pro veřejnost. Určitý počet odebraly i americké zvláštní síly včetně námořní jednotky SEAL. Vedle toho se mluví o akvizici ze strany speciálních jednotek některých jihoamerických zemí, jež mají tradičně dobré vztahy s Izraelem; konkrétně by mělo jít o Chile nebo Kolumbii. Tyto výkonné zbraně s největší pravděpodobností vlastní i zvláštní síly samotného Státu Izrael (včetně tajných služeb Mossad a Šin Bet). Také to vlastně dokládá výjimečnost pistole Desert Eagle, která má sice úzké možnosti využití, ale v jejich rámci stále představuje naprosto mimořádnou střelnou zbraň.

Desert Eagle ráže .44 Magnum

Hlavní zdroje:
Chris Bishop: Velká encyklopedie – Moderní vojenské zbraně
Magnum Research, IWI, Israeli-Weapons.com, World.Guns.ru, Wikipedia

Fotografie: Magnum Research a archiv autora

Publikace: Válka Revue 4/2013