Přihlášení
Spřátelené weby
VÝZBROJ PĚCHOTY
Mauser HSP
Mauser HSC
Před válkou byla široce používána jiná pistole Mauseru a to HSC u armády i policie, HSC začala být vyráběna v Německu znovu koncem 60. letech, ale v polovině 70. byla její výroba ukončena.
Po válce došlo k přesunu obráběcích strojů a personálu do Francie, v 60. letech začala snaha Mauseru obnovit výrobu jako tomu bylo před válkou pro polici a armádu, ale potýkal se s nedostatkem zkušených pracovníků ve vývoji.
HSP (Hahn-selbstlade Pistole) je poslední pokus značky Mauser vyhrát kontrakt na služební pistoli. Vznikla v reakci na specifikaci západoněmecké policie na novou kompaktní pistoli z roku 1976. Podle specifikace mělo jít o pistoli o hmotnosti do 1 kg, a rozměry do limitu 180 x 130 x 34 mm. Tyto specifikace byly později změněny. Mělo jít o náhradu za Walther P38 P1 i jiné modely. V soutěži se návrh Mauseru utkal s výrobky společností Walther (P5), Heckler & Koch (PSP) a SIG-Sauer (P225). Předpokládá se, že bylo vyrobeno až 20 pistolí pro zkoušky policií, ale pro problémy s životností byly vyřazeny z výběrového řízení. Požadovaná životnost činila 10 000 ran. Projekt pistole Mauser HSP byl ukončen v roce 1983. Policie jednotlivých spolkových zemí apod si vybraly podle svých preferencí. Walther P5 se tak dostal do výzbroje policie Bádenska-Württemberska, Porýní-Falcka a uspěl také v Holandsku.
Pistole HSP byla konstruována pro náboj 9x19 mm a vznikla v "plné" velikosti s hlavní o délce 86 mm a jako kompaktní pro důstojníky v civilu. Rám byl pro obě varianty shodný. Zásobník měl kapacitu 8 nábojů. SIG-Sauer pod označením P6 přijaly do výzbroje policejní sbory sedmi německých spolkových zemí, dále pak pohraniční a železniční policie a Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt). SIG-Sauer P7 vzhledem k vyšší ceně přijaly spíše speciální jednotky jako GSG9.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
25.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II., poté, co uzavřel ?21.11.1276 ve Vídni mír s římským králem Rudolfem Habsburským, se mu po dlouhých bojích konečně podrobil, přijal Čechy v léno a zřekl se zaalpských zemí, Rakous a Chebska. Ovšem už o dva roky později vyrazil proti Rudolfu do boje, kde v bitvě na Moravském poli zahynul.