ZPRÁVY

Afpak

Afpak je americký výraz pro Afghánistán a Pákistán. Spousta lidí je přesvědčena, že Afghánistán a Pákistán nejsou 2 bojiště, ale bojiště jedno - Afpak

Navzdory logice názvu začnu v Pákistánu. Došlo tam ke komplexnímu útoku na základnu letectva. Zaútočil Tálibán v afghánském stylu, průnik na základnu,  několika hodinová přestřelka, dokud nebyli útočníci zlikvidování. Útok není děsivý v tom, že na základně jsou letouny F-16, ale v tom, že na základně jsou atomové bomby. Média píši o tom, že na základně jsou možná... ale je to velká strategická základna, na které se dokonce letouny i montují. Má technické zázemí. Čili absolutně vhodná k umístění jaderných bomb. Navíc na co by byly atomovky umístěné v nějakém odlehlém skladu. Pokud máte atomovky, musíte je mít na místě, odkud je můžete hned vzít a hned připevnit na letadla a ty musí rychle vzlétnout. To je logika jaderné války, čili pokud mám leteckou atomovou bombu, musím ji mít na letišti, jinak mi je k ničemu. A Pákistán letecké atomové bomby má. Čili fakt, že na základně jsou a-bomby, je téměř jistý.

A my můžeme říct, že Tálibán útočí na pákistánské základny s atomovými zbraněmi. Neděsí vás tato věta? Mě ano. Tálibán je schopen zaútočit na základnu s atomovými zbraněmi. A navíc v nejvyspělejší a nejméně  islamistické provincii Pákistánu Pandžáb. To hodně svědčí o tom, jaké nebezpečí může s Pákistánu vzejít.

Před léty provedl Pákistán mohutnou ofenzívu proti Tálibánu v údolí Swát, stejně jako již několikrát předtím. Přestože to byla fakt mohutná operace, skončila jako vždy polovičatě. Samozřejmě je to i tím, že část pákistánské tajné služby podporuje Tálibán a tedy i část armády a část vlády a politického spektra. Možná proto je situace v Pákistánu vždy jako kyvadlo, chvíli se kyvadlo přikloní na stranu Tálibánu a když už je moc daleko, vláda zasáhne a kyvadlo kmitne na její stranu, ale časem se zase vrátí na tálibánskou. A mně se zdá, že na tu tálibánskou kmitá pokaždé více a více.

Doufám, že tenhle útok přiměje pákistánskou vládu k nové ofenzívě proti Tálibánu, kterou požadují i USA a v Pákistánu se o ní mluví čím dál tím více. Ale nečekám, že se bude lišit od těch ostatních. Ofenzíva skončí a Tálibán bude znova nabírat sílu. Co provede příště? Raději to nechtít vědět.

A teď Afghánistán. Nedivím se, že to nevíte, ale ve východním Afghánistánu v provincii Gházní vypuklo velké povstání proti Tálibánu. Gházní je ve východní části země, která je méně osídlená a pokrytá horami a předhůřími Hindúkuše. Dosavadní válka proti Tálibánu se soustředila na roviny a zelené zóny kolem mělkých řek na jihu země. Přesto i v Hindúkuši mají lidé Tálibánu dost. V Gházní tedy povstali a s 50-ti vesnic už Tálibán vyhnali.

Co je ale zajímavé, je to, že povstalci nesnáší Tálibán, ale distancují se i od vlády v Kábulu a sil ISAF. Je možné, že toto povstání i tahle image je jen akcí speciálních jednotek, CIA nebo kdo ví koho ze západu... Nemám rád konspirační teorie, ale ve Vietnamské válce americké zelené barety spolupracovaly s vietnamskými horskými kmeny, které bojovaly proti Vietkongu, ale zároveň neměly rády vládu v Saigonu a ta neměla ráda je. Mohlo by to být něco podobného a proklamovaná distance od vlády a NATO je jen "marketing"

Samozřejmě, že takového marketingu je v Afghánistánu třeba. Připouštím, že v hitparádě neoblíbenosti jsou v Afghánistánu na třetím místě stars s Kábulu se svojí korupcí a neschopností (částečně jako každá vláda, částečně jako místní extrém, který ovšem znám i z jiných zemí... v jedné z nich žiju) a na druhém místě jsou NATO DJ´s, protože jsou to cizáci, nejsou to muslimové a občas hodí bombu, kam nemají. Ale samozřejmě neotřesitelné první místo má a bude mít Tálibán. Ten Afghánci navzdory mnoha západním levicovým nebo pravicovým romantikům nesnášejí víc než NATO a vládu dohromady.

Každopádně "lidová revolta", která není spojena s vládou nebo NATO by mohla získat větší podporu než vláda a NATO, které bojují už víc jak 10 let a to samozřejmě unaví jakéhokoliv nadšence.

Anebo to není spiknutí a opravu jde o "povstání lidu". Povstalci bojují s Tálibánem, ale s vládními silami a NATO nebojují. Jestli tedy s nimi nebojují, musí se vláda a NATO těchto povstalců ptát, proč se od nich distancují a co by to mohlo změnit. Protože pokud se toto hnutí rozšíří a vznikne tak třetí nezávislá strana války může to sice porazit Tálibán, ale zkomplikovat situaci v zemi nečekaným směrem. Třeba se s tohoto hnutí vyvine nový uzurpátor moci, jako kdysi s Tálibánu. Nebo se toto hnutí stane jen nějakou bojovou družinou či družinami nějakého warlorda či warlordů a situace v zemi se vrátí do předtálibánské éry postapokaliptického chaosu. To by se pak mohlo říkat, že v Afghánistánu demokracie nefunguje, že tam je možný jen chaos nebo vláda tvrdé ruky.

Ale to je malování čerta na zeď. Věřím, že vláda a NATO s povstalci společnou řeč najdou. Co mě opravňuje k tomuto optimismu? Fakt, že povstalci nebojují proti vládě a NATO, ale proti Tálibánu a fakt, že NATO toto povstání vítá, neodsuzuje ho, ani ho nekritizuje. Naopak ho označilo za "velký skok" v Afghánském vývoji.

Třeba se stane, že se tohle povstání rozhoří natolik, že Tálibán porazí a pak už je jedno, jestli povstalci budou chtít odchod NATO. Když bude Tálibán poražen, nezáleží na tom.