Přihlášení
Spřátelené weby
ZPRÁVY
Afghánistán, Česko
O české armádě a Afghánistánu. O útocích insiderů v Afghánistánu a o tom, jak to ovlivní situaci.
Jak pořád píšu, Češi se ocitli ve středu afghánských bojů. Bohužel, i když jsme v to všichni doufali, nemohlo stát v takové situaci štěstí při našich vojácích věčně a jeden z našich byl těžce zraněn střepinami rakety vypálené Talibánem na naší základnu v Lógaru. Přejme mu, aby se s toho vysekal. Nic víc s tím dělat asi nejde.
Viděl sem třeba na You tube pár videí, jak jsou vítání vojáci tradičních západních armád při svém návratu z afghánské mise. Viděl jsem třeba například Brity, jak po návratu z Afghánistánu hrdě za zvuků dud pochodují ulicemi svého posádkového města a kolemjdoucí jim vytvořilili špalír a vítají je potleskem. Říkal sem si, škoda, že to není i u nás. Proto jsem byl příjemně překvapen, že se u nás přece jen takové tradice začínají zavádět a obyvatelé Tábora "své" vojáky přivítali.
Mediálním hitem letošního roku, co se Afghánistánu týče, jsou útoky tzv. insiderů, neboli útoky afghánských vojáků a policistů na spojence z NATO.
Afghánské bezpečnostní síly mají cca 330 000 mužů (180 000 armáda a 150 000 policie) Letos (do 6.9.2012) bylo provedeno 29 těchto útoků. Z 99% jde o akt jednotlivce, řekněme pro lepší počty, že se na útocích podílelo 33 Afghánců (v reálu to bylo méně). To znamená, že na své spojence zaútočilo 0,01% afghánských vojáků a policistů. To znamená, že 99,99% afghánských vojáků a policistů jsou teoreticky úplně v pohodě.
Z těch několika až několika desítek vojáku, kteří tvoří nepatrný zlomek těch desetitisíců vojáků, kteří nemají problém je každý čtvrtý agentem Tálibánu. 3/4 z nich však agenti Talibánci nejsou. Proč se tedy obrátí na kolegy z NATO se zbraní v ruce?
Nedělají to v rámci jakéhosi národněosvobozeneckého boje. Důvody jsou pro nás Evropany malicherné. Cizí voják se ho zeptal na jeho ženu a dceru, jak se mají. Prošel před ním, když se modlil směrem k Mekce. Zul si boty a uložil je v místnosti směrem k němu. Vyšel před ním nahý ze sprchy. Nebo se dloubal v nose. Vojáci NATO si ani neuvědomili, že provedli něco, čím by si vysloužili smrt.
Ano, tihle střelci vraždili, protože se cítili uraženi z důvodu své víry. Na vině je zaostalá a netolerantní forma náboženství. O tom jestli se jedna o islám jako takový nebo spíš o způsob jak je zakořeněn v afghánské společnosti můžeme naprosto zbytečně diskutovat. Situaci to neovlivní. Afghánská společnost je zkrátka taková.
Věřím tomu, že NATO může porazit Tálibán, že může vyhrát v Afghánistánu, ale nemůže nikdy, stejně jako jakákoliv jiná sebedokonalejší a sebemodernější armáda změnit cítění a myšlení lidi, pro které je špatně položená bota důvodem k zabití. Věřím však, že pokud bude Tálibán poražen, Afghánci mají šanci, že za mnoho mnoho let začnou nad tím přemýšlet a situace se bude měnit.
NATO a afghánská vláda nyní podnikají kroky proti té snadnější části problému - dočasně zastavili výcvik nových rekrutů, ti jsou znova prověřováni a afghánská tajná služba NDS provádí zesílené pátrání proti insiderům v řadách afghánských sil. To sou opatření proti pronikání Talibánu. Proti hlouposti některých vojáků byla zatím vydána příručka, která Afgháncům vysvětluje, co zápaďáci nevědí, že nesmí v Afghánistánu dělat.
Infiltrace Talibánu je problém kriminální nebo špionážní chcete-li. Bojovat proti němu mohou tajné služby, ne armády s tanky a letadly. Tento problém byl letos očekáván, jak sem psal již na jaře a svědčí o tom, že se aktivity Talibánu mění z vojenských na kriminální. Problém s útočníky pro "urážku náboženství" je problém kulturní a nikdo jiný s ním Afgháncům nepomůže, než oni sami.
Mimochodem, proč afghánští vojáci a policisté neútočili v uplynulých deseti letech, ale až teď? Útočili, ale stále to bylo to 0,01%. Zvýšený počet útoků svědčí o tom, že velikost afghánských sil stále roste a taky o tom, že poradci NATO působí v afghánských složkách v mnohem větší míře než předtím. A to je dobře.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
4.dubna 1677 – Narodil se český barokní architekt italského původu Jan Blažej Santini. Je autorem např. kostela na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, chrámu Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory a chrámu v Kladrubech.
Poslední komentáře
