ZPRÁVY

Írán, Sýrie, USA

Válce s Íránem lze zabránit. Naděje pro Sýrii stále v nedohlednu. USA jsou stále to, co bývaly.

Nové informace o pokroku Íránského jaderného programu ukazují, že Írán pomalu, ale jistě směřuje k schopnosti vyrobit jadernou zbraň. Tento íránský pokrok však nahrává Izraeli. Čím více bude íránský výzkum pokročilejší, tím více bude izraelský zásah ospravedlnitelnější. Zdá se, že celá situace směřuje k válce. Přesto ji však lze zabránit.

Znalec íránských poměrů Mehdí Chaládží ve své eseji mluví o tom, že Írán donutí ke kompromisu v otázce svého jaderného programu jedině pevný a jednotný postoj USA a Izraele. Pokud budou mezi těmito zeměmi v této otázce rozpory, Írán nebude celou věc brát vážně a bude pro ně mít jen výsměch. Míč je však jednoznačně na straně USA. Izrael je ve svém postoji k Íránu mnohem konkrétnější a to tak, že jeho postoj se dá shrnout do jednoduché malůvky, jak jsme viděli v OSN. Byl by schopen takový obrázek nakreslit Obama? Těžko. Ani Romneyovy proklamace nevnášejí do postoje USA více jednoznačnosti. Ať vyhraje volby kdokoliv z nich, budou muset zaujmout jasnější postoj. Měli by například uspořádat konferenci s Izraelem, jak to například činili Roosevelt a Churchill za druhé světové války a vydat společné prohlášení se svými požadavky směrem k Íránu. Pokud USA nebudou ochotny spolupracovat s Izraelem, doženou Izrael akorát k samostatné akci proti Íránu. Je jasné, že nyní před volbami nebudou ani Obama ani Romney na svých postojích nic měnit. Musíme tedy počkat na volby.

V Chalídžího eseji se mluví i o postoji Íránu k Syrské krizi. Je čím dál tím jasnější, že Írán občanskou válku v Sýrii chápe jako souboj o vliv. Kdyby vyhrál Asad, bral by to Írán jako své vítězství a posílilo by to dále jeho sebedůvěru a postavení v oblasti. To jasně ukazuje, že západu v Sýrii už nejde jen o nějaké ideály svobody, ale má tam i své konkrétní a racionální zájmy. Nesmí dovolit Íránu, aby v Sýrii vyhrál. Situace západu je samozřejmě v Sýrii těžká, protože je na jedné straně s džihádisty a Tureckem, které má své zájmy. Ale je hloupost, aby tím, že se Sýrii přestane zabývat, změnil situaci na souboj protureckých sunitů a proíránských šíitů. Proto se musí v Sýrii angažovat. Ale bohužel, ano bohužel to bude jen skrytou podporou prozápadních povstalců a dodávkami zbraní. A tak se může stát, že USA budou válčit s Iránem do posledního Syřana. To znamená, že naděje na nějaké brzké ukončení syrské občanské války jsou v nedohlednu. Dokonce hrozí reálné nebezpečí, že se ze Sýrie stane další Libanon, kde probíhala válka cca 15 let. Mnohem větší Libanon. Je mi Syřanů líto.

V otázce Sýrie je Romneyův postoj jasnější než Obamův, i když zatím jde jen o rétoriku. Každopádně v této otázce by jeho vítězství znamenalo posun v otázce Sýrie. Co by znamenalo Obamovo vítězství, to si netroufám předvídat. I zde je tedy nutno počkat na americké volby.

Jak je tedy vidět, světové události se nepohnout dokud v USA neproběhnou volby. To nevypadá, že "USA už nejsou to, co bývaly" jak mnozí tvrdí.