Protitalibánské povstání v Afghánistánu se dál šíří. Naposledy zachvátilo okres Sorobi. Místní prohlašují, že mají dost "cizinců, kteří ničí jejich školy a nemocnice". Dodávám, že tím myslí Taliban, kdyby to nebylo někomu jasné. "Jsme spolupracovníci vlády a lidu.",říkají a hlásí se tím k vládě. To znamená, že povstání, které vzniklo i z nespokojenosti se schopnosti ústřední vlády, si ve vládě nalézá přirozeného spojence. Vláda, která se k povstání stavěla nejdříve kriticky a skepticky rovněž mění svůj postoj a ministr vnitra prohlásil, že "povstání je dobré". Povstalci požadují po vládě znovuobnovení škol, nemocnic a silnic zničených Talibanem. Kábulská vláda zase v jiném okrese vyměnila velení okresu a policisty, aby více odpovídali požadavkům povstalců...Afghánská armáda zahájila operaci vypracovanou společně s americkými poradci, jejímž cílem je zlepšení spolupráce s povstalci. V první fázi afghánská armáda posuzovala schopnosti jednotlivých povstaleckých skupin, v druhé fázi zahájila jejich podporu a to i dodávkami zbraní a v třetí fázi má být zahájeno organizování povstaleckých skupinek do "něčeho většího."

Zároveň s tím se nenápadně utužuje spolupráce mezi povstalci a NATO. "Dodávají vesničanům odvahu ke zpravování svých vesnic." řečeno diplomaticko-vojenským žargonem. Americké speciální jednotky cvičí vesničany do Kábulem opomíjených jednotek Afghánské lokální police a spolupracují s povstalci jako takovými.

V Afghánistánu pokračuje i více konvenční válka, které se účastní naší vojáci. Český OMLT ve Wardaku se svými afghánskými svěřenci provedli jednu z dalších pátracích operací, při které objevili skladiště talibanských zbraní a museli odrazit útok Talibanců, kteří je napadli. Podařilo se to za podpory těžkých zbraní, minometů a přivolaných letadel F-16.

V roce 2006 se rapidně zhoršovala situace v Iráku a ten se propadal do stále většího a krvavějšího násilí. Nevěřil jsem zprávám o tom, že se situace v zemi zhoršuje, protože, jak sem již několikrát napsal, mám velkou nedůvěru v média. Každopádně tehdy jedna zpráva přesvědčila i mně, že situace v Iráku nebyla košer - nenápadná zpráva o tom, že se zahraniční investoři začali ze země stahovat. Tehdy jsem pochopil, že se v zemi skutečně děje něco, co se vymyká Američanům z rukou. I kdyby média 1000x lhala investoři vždy vyčenichají, kde se riziko vyplatí a kde ne...

Naštěstí se v dalších letech změnila situace k lepšímu. Ale proč o tom mluvím? Vzpomněl jsem si na to, když jsem četl informaci o tom, že zahraniční investice v Pákistánu poklesly o 67%. Není to jen z důvodu nedostatku energie v zemi a díky korupci, ale i díky obavám z terorismu. Doufám tedy, že Pákistán nebude za nějaký čas vypadat jako Irák v letech 2006-2008. Informace je to však znepokojující.