ZPRÁVY

Egyptská revoluce

O pernamentní revoluci v Egyptě a o revoluci proti této revoluci. Arabské jaro neksončilo, Arabské jaro trvá.

Zatímco svět velebil egyptského prezidenta za jeho mírotvorné úsilí, ten se ani ne do 24 hodin pasoval do role diktátora. Islamistického diktátora v nejlidnatější a vojensky nejsilnější arabské zemi. Paráda.

Egyptský prezident Mursí totiž vydal prezidentské výnosy, které sou velmi velmi daleko za hranicí demokratického systému. Jakýkoliv teď vyhlásí dekret, ten bude kýmkoliv nezrušitelný, třeba i soudem. Kdyby někdo nevěděl, tak dekret je zákon přijatý ne parlamentem, ale vyhlášený prezidentem, čili ve vyspělých demokratických zemích věc neznámá. Ale budiž, když je ten prezident demokraticky zvolen a když vládne v souladu s právem a svobodou. Ale demokracie je mimo jiné založena i na vyvážení moci vládní, která řídí zemi, moci zákonodárné, která přijímá zákony tedy pravidla, podle kterých vláda vládne a tato moc je tedy zvolena lidem, čili vůli lidu a moci soudní, která je nezávislá a hlídá dodržování těchto zákonů. Není možné, aby nějaké zemi vládli jen soudci, jen vláda nebo jen poslanci, potažmo lid bez vlády a soudu. Jsem si jist, že každý rozumí těmto principům. No, ale když prezident znemožní soudům, aby ho kontrolovaly, čili se prohlásí za neomylného, s demokracií to nemá nic společného. To je klasická diktatura. Je to spíš monarchie. Lidé, kteří obviňují Mursího, že ze sebe dělá faraona, tedy nejsou tak daleko od pravdy.

Zdá se, že Egypt má faraonskou tradici v krvi. A nejde jen o starověké faraony. Stejně proslulí jsou i ti moderní - Násir, Sadat a Mubarak. Mursí se evidentně chce stát dalším z nich.

Jsou lidé, kteří říkají, že je lepší když arabům/muslimům vládnou diktátoři. Říkám, že ne, ale i kdybych se mýlil, tohle není ten případ. Mursí je totiž islamista. A pokud bude islamista neomezeným diktátorem, není to pro svět vůbec dobré. A zvlášť v takové významné a velké zemi. Budeme mít druhý Írán. Samozřejmě sunitský, bez  ajatolláhů, ale to není podstatné. Můžeme tomu třeba říkat islámský kalifát. Usámovy sny se plní.

Mursí třeba není tak radikální, jako jiní členové jeho rodné strany, třeba nebude bourat  pyramidy, ale všechno ostatní prosazovat bude.

O tom, že to lze čekat svědčí i další jeho kroky. On nejenom, že rozhodl, že jeho dekrety budou nezrušitelné, ale rozhodl, že i dříve zrušené dekrety nabývají znova platnosti. Další věc v demokracii nevídaná. Taky přijal dekrety zabraňující rozpuštění parlamentu a komise pro ústavu. To poslední se zdá jen jako nějaká prkotina, která může vzrušit leda nějakého ústavního právníka, ale je to velice podstatné.  Tato komise připravuje ústavu země a je plná islamistů a opozice si na to stěžuje. Pokud bude tato komise zabezpečena před rozpuštěním, můžeme čekat novou egyptskou ústavu v islamistickém duchu a dle práva Šárija. Čili islamizace Egypta bude pokračovat ještě víc a hlouběji.

Mursí taky mluví o Egyptské revoluci. Všimněte si, že jsou revoluce, jako byla třeba ta americká nebo třeba ta naše Sametová, které byly jen prostředkem k dosažení svobody. A pak jsou revoluce jako komunistické nebo islamistické, které jsou hodnotou samy o sobě. Takové revoluce nemají šanci nikdy skončit, jsou permanentní. O permanentní revoluci mluvili Che Guevara i veliký Mao. A Mursí se nechce bít za Egypt, ale za revoluci. Máme tady dalšího parlamentního revolucionáře a zároveň jeho jakoby opak- absolutního vládce v jednom. To není faraon, to je spíš Stalin.

Jakmile Mursí oznámil své rozhodnutí, vypukly v Egyptě nepokoje. Lidé znovu vyšli do ulic a v tom je naděje. Vypadá to, že zastánci Arabského jara měli pravdu a tamní lidé nechtějí islamismus, ale svobodu.  Poslední nepokoje v Egyptě ukazují, že lidé když svrhávali Mubaraka, chtěli svobodu a ne chalífát a jsou schopni za tím jít, když se to zvrhává. Stejně jako Libyjci vyhnali milice z měst, stejně jako Iráčané povstali proti teroristům nebo afghánští vesničané proti Talibánu.

Proto bychom neměli říkat "arabáci v Egyptě se už zase melou" nebo "tam bude vždycky bordel" nebo "za Mubaraka by tam takový bordel nebyl", ale měli bychom podporovat tu část egyptské, arabské, muslimské společnosti, která nechce ani světskou diktaturu ani náboženskou totalitu a ne je všechny házet do jednoho pytle a odsuzovat je pro jejich náboženství.