V Sýrii došlo k velmi podstatnému vývoji, který byl v médiích odbyt jednou větou. O co jde?

Syrská opozice se sjednotila a vytvořila Radu. Tuto radu uznaly arabské země, EU, Francie a naposledy Británie.

A pak se ozvali syrští a jiní džihádisté, kteří v Sýrii bojuji proti Asadovi. Prohlásili, že tuto radu neuznávají a že s ní nebudou spolupracovat, protože jejich cílem je v zemi vybudovat islamistický stát. Díky tomu se nám situace v zemi krásně vyjasňuje. Od tohoto prohlášení můžeme v syrské občanské válce počítat ne dvě, ale tři strany - Ruskem a Íránem podporovaného Asada, prozápadní prodemokratickou Radu a islamistické džihádisty.

A to je velmi podstatné. Západ teď musí podporovat Radu ze všech sil. Arabové se musí rozhodnout jestli budou podporovat Radu nebo džihádisty, ale jestli budou podporovat džihádisty, měl by to západ brát jako podporu terorismu a podle toho se zařídit.

Je jasné, že pokud bude Asad poražen, tak vypukne další kolo mezi Radou a džihádisty, ale pokud budeme podporovat Radu, tak ta může porazit nejen Asada, ale i džihádisty. Když bud poražena Rada, tak džihádisté a Asad se budou v Sýrii mlít dál, to nikomu nepomůže. Jediným výsledkem západního distance od Sýrie bude povraždění syrských demokratů. Jestli nechceme ze Sýrie teroristán nebo proíránskou zemi musíme  pomoct Radě a zdá se, že na západě už si to politici začinají uvědomovat. Díky oddělení prodemokratických povstalců a džihadistů mají k tomu větší šanci.

Karty jsou v Sýrii konečně rozdány.

To, že Turecko chce rozmístit rakety Patriot na hranicích ze Sýrii je ryze politická záležitost. Já mám proti turecké vládě velké výhrady, ale je to jen jeho záležitost. Co je sakra Rusku do toho?  Je to jako z radarem v Česku.

Západní ochránci práv se zase angažují. Tentokrát za lidská práva afghánských vrahů, znasilňovačů a talibánských válečných zločinců. Všichni byli odsouzeni řádným soudem za těžké zločiny, nebyli odsouzeni talibánským pěti minutovým tribunálem, ani se nedopustili rádoby zločinů jako je nevěra nebo poslech hudby, ale opravdu zabili mnoho lidí. Afghánský prezident za celou dobu co je u moci, to je 10 let podepsal 19 rozsudků smrti, s toho 16 jich podepsal teď. Myslím, že v USA se najde guvernér co jich za své funkční období podepsal víc. Přesto jsou ochránci lidských práv na nohou. Jak to bývá vždy u těchto případů, na obranu obětí popravených nevystoupil nikdo. Tedy kromě afghánské policie a vojáků NATO v zemi, ale to se nepočítá, o tom se nemluví. ono to není zas tak podstatné, ale všechno souvisí se vším a Talibán provedl v provincii Wardak, kde slouží další OMLT tým AČR sebevražedný útok při kterém zabil 2 civilisty a zranil 60 Afghánců jako "pomstu" za tyto popravy.

Stejně tak nechávají ochránce lidských práv a média chladnými vraždy, které provádí hnutí Hizbaláh v pásmu Gazy na údajných kolaborantech. Podrobnosti si můžete přečíst zde. Na odkazu se můžete podívat i na fotografie, jak hluboce věřící lidé zacházeji s mrtvými. Nejenže, že zabíjejí své vlastní lidi, ale ještě zacházejí s jejcih ostatky jako barbaři. Přesto se o tom moc nemluví. Přesto, když se američti mariňáci vyfotí s mrtvými Talibánci, tak je to hned megasvětový průšvih. Zatímco mrtvol nespravedlivě zavražděných v Gaze je politickým zločinem vládnoucí strany, tak nějaké čůrání na nepřítele zabitého v boji je jen činem jednotlivců.

USA jako země se chová mnohem férově i k mrtvolám svých nepřátel, jak ukazují nové podrobnosti o islamském pohřbu Usámy bin Ládina, které se nyní objevily v médiích. Pohřbu člověka, který si to ani nezasloužil.