Přihlášení
Spřátelené weby
ZPRÁVY
Obamova protiteroristická doktrína
O speciálním způsobu války proti terorismu, který zavedl Obama a o tom jestli se stává pravidlem.
Ačkoliv je Obama nositel Nobelovy ceny míru, ovlivňuje i historii válčení. A možná víc než ten mír, protože to co udělal pro mír a čím si vysloužil onu Nobelovu cenu, není tak jasné. Zato jsou jasné jiné věci.
Bush zavedl doktrínu intervencí. Neváhal s plnou parádou vtrhnout do Iráku. Obama byl proti tomu, ale realita ukázala, že i on bude muset zasahovat v jiných zemích, chce-li chránit USA a západ. Určitě to nevymyslel osobně, ale jeho administrativa přišla s něčím, čemu říkám tajná válka. Nasazení bezpilotních letadel a tajných komand, které operují skrytě a jejich operace nevypadají jak válka. Nejsou přítomní na televizních obrazovkách, nejsou to obrovské jednotky s těžkou technikou a v masovém nasazení.
Pak je tady ale ještě jiná záležitost. Bush vtrhl do Afghánistánu s plnou silou (i když postupně), aby vyřídil tamní teroristy, ale zároveň změnil i prostředí, ve kterém se jim dařilo. Rovněž doufal, že když vtrhne do tehdejšího srdce muslimského světa Iráku a změní prostředí v muslimském světě, těžce tím poškodí teroristy. Neboli Bush bojoval s teroristy buď tím, že kromě nich měnil i jejich prostředí nebo měnil jenom to prostředí. Problém je v tom, že když se takhle mění prostředí, lítají třísky a je s toho docela pěkný nepořádek. Já jsem přesvědčen, že ten nepořádek sice není větší než ten, který tam byl předtím, ale veřejné mínění a média ne. Čili Obama, který na mediální obraz a veřejné mínění hodně dá, pochopitelně v této politice nemohl pokračovat. Už jen proto, že ho k moci vynesla kritika této politiky.
Realita mu samozřejmě neumožnila stáhnout vojáky ze světa a přestat bojovat proti teroristům. Proto hledal nějaký způsob, jak válčit a zároveň neválčit. A přišel na to viceprezident Biden. Bojovat proti teroristům po celém světě bez ohledu na to kde jsou způsobem tajné války co možná nejméně nápadným způsobem a bez ovlivnění okolního prostředí.
Nejčistější takovýto případ jsme viděli v Jemenu, kde Američané bojují proti Al Kajdě, aniž by se pletli do tamní vnitropolitické situace, do tamního Arabského jara. Další takový případ nastává v Egyptě, kde Američané zahájili akci na Sinajském poloostrově v době politického napětí v zemi, aniž by se do toho pletli. Začíná být čím dál jasnější, že to samé má Obama v plánu v Afghánistánu. Po ukončení operace jednotek ISAF zůstanou v Afghánistánu Američané a možná další země na základě dohod s Afghánskou vládou, ale ve značně omezeném množství tvořeném hlavně speciálními jednotkami. Je jasné, že Američané se zaměří na boj hlavně proti Al Kajdě a boj s Talibánem nechají na afghánské vládě a pokud se bude chtít Talibán s Karzáím dohodnout nebudou zasahovat. Nutno však podotknout, že je to jen plán, který nemusí vyjít. Může se stát, že realita donutí tyto protiteroristické síly bojovat i proti Talibánu i nadále. Záleží na tom, jak bude schopná afghánská vláda. Anebo další typický příklad je Pákistán. Tady je tento způsob boje velmi vhodný, protože Pákistán je regionální velmoc a je to demokratická země a není možné tam vtrhnout jako do Iráku a Afghánistánu s politických důvodů.
Rozhodně však nechci říct, že to je jediná Obamova politika, že to je něco, čeho by se mechanicky a striktně všude držel. Akce v Libyi nebo Somálsku nebyly podle tohoto mustru a obsahovaly Bushovskou změnu prostředí, i když poněkud dietnějšími prostředky. Něco takového bude muset být provedeno v Sýrii nebo Mali. S pouhého výčtu je jasné, že tento striktní protiteroristický boj není ani nejčastější případ. Ale je to něco nového, čím se Obama skutečně zapisuje do historie.
Jak sem uvedl na příkladě Pákistánu, jsou situace, kdy se takový způsob boje velmi hodí. Ale jak jsem před několika dny popsal na případě Egypta, jsou situace, kdy je spíš kontraproduktivní. Skutečně jsou situace, kdy je lepší změnit celé prostředí, protože zaměřit se jen na teroristy nepomůže. To není jen případ Egypta (kde však mám na mysli změnu prostředí politicky, ne vojensky) ale i Afghánistánu. (Tam jsem ale přesvědčen, že situace nabrala takovou setrvačnost, že prostředí se změní, ať Obama chce či ne). Není možno ideologicky odmítat jeden nebo druhý způsob a prosazovat opak. Je potřeba postupovat rozumově a s mírou. Jako ve všem.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
27.prosince 1437 – Albrecht Habsburský byl zvolen českým králem (vládl 1437 – 1439)