Podle posledních zpráv Egypťané těsnou většinou schválili islamistickou ústavu země. Nejhorší noční můry se stávají skutečností. Egypt je na cestě k náboženské totalitě. Budeme mít sunitský Irán kousek od Evropy na hranicích Izraele vyzbrojený moderní západní technikou.

Můžeme si za to sami. Ne, protože jsme nehájili Mubaraka, ale protože jsme nepodpořily ty Egypťany, kteří chtěli demokracii a nechali jsme Egypt Muslimskému bratrstvu. Jasně, že nějaká slovní podpora demokratů by v posledních 14-ti dnech nic nezměnila. Musela by trvat celou dobu od svržení Mubaraka. Západ by Musel veřejně Mursího zonačit za nepřijatelného atd. A stejně by to nepomohlo. Ale značná část egyptské společnosti by viděla, že na západě ji na ní záleží. Teď vidí, že jsou nám ukradeni, protože stejně to jsou všechno "muslimáci" a "arabáči". Podpora Muslimského bratrstva ještě vzroste.  Teď v Egyptě skončí "chaos" a nastane klid  a pořádek. To samé sliboval Němcům i Hitler.

Co pro ně můžeme ještě udělat? Například nezapomenout na to, že egypťané se proti tomu stavěli. Velká část společnosti. A neházet je do jednoho pytle za to, co se tam teď bude dít.

Šanci se toho vyvarovat máme v Sýrii. Musíme podpořit tu správnou část opozice, což sice pomalu a nedostatečně, ale děláme. A v žádném případě nepodporovat islámisty. O Asadovi nemluvě. V Asada už nevěří ani Rusko. I když svá slova odvolalo, proč byly asi vypuštěny? Už je pozdě. Mísa je spláchnutá. Celý svět ví, že v Rusku pochybují o Asadově vítězství. A to je začátek jeho konce. Jeho režim je historicky neudržitelný. A ruské pochybnosti jsou další hřebík do jeho rakve.

Írán vyhrožuje světovou válkou kvůli patriotům v Turecku. Že by chtěl na ty Patrioty vypustit své rakety? Pochybuji. Pak už by válka proti Íránu nebyla jen hrozbou Izraele, případně USA, ale byla by to věcí celého NATO. A navíc oni by byli útočníci. Takové vyhrůžky není třeba brát vážně.

V Pákistánu vlivem zaostalosti, náboženství a Talibánu má celá 1/3  dětí nedostatečné vzdělání nebo žádné vzdělání. A to v Pákistánu nebyl nikdy žádný Talibán přímo u moci jako v Afghánistánu a jeho hnutí není rozšířené jako v Afghánistánu. To ukazuje, jak je tento problém v těchto zemích společenský. Existuje hodně lidí, kteří považují misi ISAF za neúspěšnou, protože z Afghánistánu není "druhé Švýcarsko", jak svého času říkával generál Petraeus. Ale právě díky ISAF může Afghánistán své společenské problémy vnitřně řešit, podobně jako Pákistán a nejsou zakonzervovány do náboženské totality, jako za vlády Talibánu.

Něco podobného teď čeká Egypt. Abych se vrátil tam, odkud jem dnes vyšel.