ZPRÁVY

Mali, Sýrie, Afghánistán

Pokračování bojů v Mali. Polovičatá řešení v Sýrii. Psychologická válka v Afghánistánu.

Francouzské letectvo dostalo v Mali významného teroristu z Al Kajdy. Boje v pohraničních horách pokračují i na zemi i za účastí Francouzů a jsou tvrdí, protože během nich zahynulo 130 teroristů a 25 Čadských vojáků. Podle ČT se Francouzi potichu rozhodli prodloužit misi až do června, i když by se správně měli začít stahovat už tento měsíc. No to bylo jasné. Válka v Mali je asi miliontá válka, která se vyvíjí na delší dobu, než jak si jedna strana naplánovala. Jen nechápu, jak někdo takové plány může po všech těch dějinných zkušenostech brát ještě vážně. Jasné je jen to, že zkouška Francie, Evropy nebo NATO v Mali teprve ještě přijde.

Dlouho jsem uvažoval, jestli mám psát o Sýrii. Protože nechci být kolovrátek a psát pořád dokola to samé. A nejsem si jistý, jestli se v Sýrii něco mění. Ale média naznačují, že ano. Údajně se mění politika USA. I když mě přijde, že se o tom už mluvilo mnohokrát. Takže USA se prý konečně rozhoupaly k jakési pomoci syrské demokratické opozici, i když se o tom mluví už dva roky. Prý jim pošlou peníze a humanitární pomoc, léky... Podle mě to není zajímavé, protože už jsme o tom slyšeli stokrát.

To, co mě přimělo se o tom zmínit je jisté podezření některých médií, že USA tajně poskytují výcvik opozičním bojovníkům. Dále úvahy o tom, že i když USA nechtějí dodat opozici zbraně, chtějí ji dodat neprůstřelné vesty a obrněná auta. Ale nejzajímavější je to, že se i tomuto kroku USA odhodlaly proto, že jsou vyděšeny vzestupem a úspěchy protiasadovských džihádistů.

Obamova administrativa konečně začíná brát na vědomí něco, co už se ví hodně měsíců a nerozhodně se rozhoupává k nějakým méně než polovičatým krokům. Celé to připomíná nerozhodnost a neschopnost Billa Clintona vůči Jugoslávii v 90. letech. Opatrný a bázlivý Obama se dokopal k nedůsledným korkům, které možná už přišly pozdě. To se ještě uvidí. Opět se ukazuje, jak je opatrný postoj USA nesmyslný. Nic neřeší a  že by to přineslo USA větší popularitu se říct nedá. Pro většinu levičáků je stejně USA největším zlem a desetitisíce mrtvých a statisíce uprchlíků v Sýrii je nezajímají.

Válka v Afghánistánu se nám pomalu přenáší do psychologické roviny. Tuto psychologickou a propagandistickou válku ovšem nevede Talibán. Ten nemá už ani na ní. Vedeme si ji sami mezi sebou. Karzáí chce, aby americké speciální jednotky odešly z provincie Wardak, protože se tam údajně dopouštěly zločinů jednotky - Afghánské! Přesto NATO nepotvrdilo ani tohle. Zatím se to stále nepodařilo vyřešit, ale v Afghánistánu nejsou jen americké speciální jednotky. Jsou tam i jiné americké jednotky, i speciální jednotky jiných zemí, i Afghánské speciální jednotky. Tudy cesta asi povede. Ale americký Stalingrad v Afghánistánu Wardak rozhodně není. Marná nepřátel západu naděje.

Strašná aféra, protože NATO řeklo, že se proti roku 2011 v roce 2012 snížily útoky Talibánu o 7%, ale nakonec se ukázalo, že to není pravda, že jejich četnost je stále stejná. To však, ale stále nemění nic na tom, že Talibán při zachování četnosti svých útoků je schopen zabíjet stále méně vojáků NATO i afghánských civilistů. A i ten 0% pokles četnosti útoků je úspěch, když v předchozích létech to šlo vždy nahoru. Takže jde o zastavení trendu.

Teď se zase o tom bude chvíli psát. Před půl rokem se zase každý den psalo o tom, jak afghánští vojáci útočí na vojáky NATO. Pamatujete? A teď nic. A proč? Je to jednoduché. Loni zaútočili afghánští vojáci na vojáky NATO 47 krát a 62 jich zabili. Letos za první dva měsíce to byl útok jen jeden. Samozřejmě, že média nemohou psát o něčem, co se neděje, ale co by jim to udělalo, kdyby se zmínila o tom, že problém s vnitřními útoky afghánských vojáku se podařilo vyřešit zvýšením disciplíny afghánské armády?

Jak vidíte v Afghánistánu nejde o Talibán a nejde o to co se děje na bojišti. Jde o média a o to co se odehrává na jejich stránkách, obrazovkách a serverech.