ZPRÁVY

Rusko, Sionismus, Mali a Afghánistán

O ruské špionáži. O antisionismu. Další zabitý Francouz v Mali. Politická bitva armády s Obamou.

Karel Pacner nás v recenzi na knihu Edwarda Lucase varuje před ruskou špionáží propojenou s byznysem a mafií. Lucas tvrdí, že Rusko provádí špionáž ještě mohutnějí než v dobách studené války. Já si to myslím taky. Zatímco Američané se vždy spoléhali spíše na techniku, na odposlechy a družice, Rusové vždy rádi "pracovali s lidmi". Právě ukončení studené války by umožnilo Rusům nasadit mnohem větší počet špionů než během ostrých kontrol během ní. Všeobecně se ví, že Rusové rovněž milují tzv. přímé akce, což nejsou jen nějaké nájemné vraždy ala James Bond, ale například manipulace s médii a veřejným míněním. Úplně dokonalý případ je kauza americké radaru v Čechách. Jsem přesvědčen, že značná část českého veřejného mínění je ovlivněna ruskými přímými akcemi. Nechci šířit paranoiu, ale Rusové jsou možná blíž, než si myslíme.  Uvědomte si, že i například syrská tajná služba zneužila k propagandě i diskuze na Idnes.

S panem Pacnerem, jehož jsem fanoušek, však nesouhlasím v tom, že bychom se neměli snažit Rusko změnit, protože Rusko zůstane touto snahou nezasaženo a změníme se my. Nesouhlasím s tím. Vždy je třeba se snažit ovlivňovat a snažit se změnit ty, kteří nás ohrožují a ne se od nich izolovat. Je to jako s islamisty. K Rusku můžeme zaujmout tři postoje. Buďto postoj submisivní. Nebo se ho musíme snažit změnit nebo se od něj musíme izolovat a silově se od něj distancovat. Poslední postoj však už tady byl - říkalo se mu Studená válka a málem skončil koncem světa. Pokud se tedy nechceme vrátit do ruského náručí nebo s ním nechceme studeně  nebo horce válčit, je třeba se snažit ho změnit.

Díky posledním výrokům tureckého premiéra se stále více mluví o sionismu a antisionismu. Jak říká Zbyněk Petráček a nejen on, antisionismus je jakási novodobá civilizovanější a přijatelnější forma antisemitismu. Díky antisionismu se můžete pustit do židů, aniž byste si vysloužili trestní nebo morální odsouzení. Sionismus značí právo židů na svůj sát v Palestině. Pokud byste dali na argumenty antisionistů museli byste připustit, aby se židé sebrali a odtáhli z Palestiny. Jakým způsobem by to mělo probíhat a kde by měli jako jít antisionisté neřeší. I kdyby někdo argumentoval, proč by to vlastně měli udělat, musíte přece uznat, že tato představa je iracionální. Antisionismus je tedy iracionální a nesmyslný. A morálně nepřijatelný.

V Mali byl zabit čtvrtý francouzský voják. Tentokrát u města Gao po útoku teroristů. Teroristé u Gao operují podle jednoho známého scénáře - v pick-upech s kulomety připevněnými na korbách. Nejoblíbenější značka pro toto využití  je většinou Toyota Hilux. Takže u Gao máme Somálsko nebo Mogadišo a na severu v horách máme Afghánistán, protože tam probíhají rovněž těžké boje.

A teď ten pravý Afghánistán. Americké armáda se pustila do politického souboje s Obamou kvůli Afghánistánu. Nelze to než uvítat, protože právě vojáci vědí nejvíc, kolik v Afghánistánu obětovali a tudíž se snaží o to, aby tyto oběti nebyly marné. Využívají k tomu americké kongresmany. Zatímco Obamova administrativa tvrdí, že v Afghánistánu po roce 2014 stačí pár tisíc vojáků NATO, současný velitel velitelství střed generál námořní pěchoty Mattis, který se proslavil během bojů v Iráku v roce 2003 a vedením bitvy o Falůdžu v roce 2004, předstoupil před kongres a oznámil, že je nutné, aby v Afghánistánu zůstalo 20 000 vojáků NATO a s toho bylo 13500 vojáků amerických. To jsou počty, se kterými Američané do Afghánistánu přišli na přelomu let 2001/2002. Tím dal kongresmanům najevo, že Obama nepostupuje podle doporučení armády, jak se zaklíná, ale podle toho jaký má polický záměr. A to je v USA důležité. Aspoň do teď bylo. Otázka je, jestli si Obama s toho bude něco dělat. Když už byl podruhé zvolen.