ZPRÁVY

Blízký východ, Mali a Afghánistán

Jak se chemické zbraně zahrávají do autu. Situace v Mali. Ve Wardaku to je ještě jinak! Další zprávy o protitalibánském povstání.

Republikáni vyzývají Obamu k zásahu v Sýrii, protože tam došlo k použití chemických zbraní, což měla být "Red line". A ta byla překročena. Odpovědí Obamovy administrativy je, že se celá věc musí ještě přezkoumat. Je jasné, že Obamova administrativa to bude přezkoumávat do aleluja… stejně jako všechny komise OSN vyslané do Sýrie. Na co se čeká? Na opravdu velký zločin? To sice bude efektní důvod pro Obamu, ale co ti lidé, kteří budou obětí? Stejně si ale myslím, že se Obama modlí, aby nedošlo k něčemu, co by odhalilo jeho neochotu v Sýrii zasáhnout.

Musíme si zvykat. V Obamově podání není uzavření tak úplné uzavření, zlepšení vztahů tak úplné zlepšení vztahů, mír tak úplný mír a válka tak úplně válka. Stejně tak Obamova červená linie není tak úplně červená a tak úplně lineární. Spíš je to přerušovaná bílá čára…

Tenhle jeho postoj může napáchat velkou škodu. Už jde o víc než o Sýrii. Jestliže Írán pochopí, že Obama blafuje, tak se nebude bát jeho silných slov, které pronášel při návštěvě Izraele.

V Mali dochází dále k bojům mezi Francouzi a teroristy. Francouzská armáda hlásí 15 zabitých teroristů v okolí města Gao a objevení skladu zbraní. Konečný termín francouzské intervence v Mali je podobně pružný jako Obamova syrská červená linie. Francouzi se měli začít stahovat v dubnu. Nyní upřesnili, že to bude koncem dubna…

Tak jsem napsal takový pěkný, dlouhý, hluboký a analytický článek o sporu mezi Karzáím a NATO ve Wardaku a musím se přiznat, že byl nepřesný. Problém je, že vycházím z médií, a když jsou nepřesná ona, jsem nepřesný i já. Snažím se to eliminovat porovnáváním různých zdrojů, ale někdy se to prostě nepovede. Abych to tedy vysvětlil. Důvod a povaha onoho sporu, jak jsem jej popsal, jsou stále stejné a za tím si stojím. Narazil jsem však na další aktualizaci výsledku tohoto sporu. Takže oprava. Spor mezi Karzáím a NATO ve Wardaku neskončil tím, že by afghánské vládní síly vystřídaly Lokální policii a americké Special forces, které ji podporovaly v provincii Wardak, ale pouze a jen  v jednom z devíti okresů provincie. Takže to, co jsem napsal, platí, ale ne pro celou provincii, ale jen pro jeden okres.

Povstání proti Talibánu proniklo na jih Afghánistánu, do provincie Kandahár a dal se šíří. Zachvátilo již desítky vesnic. Projevuje se nejen společným hlídkováním místních, ale takovými dosud nevídanými věcmi jako je veřejné shromáždění místních náčelníků, kterých bylo na 100 a kteří se veřejně a otevřeně vyslovili proti Talibánu. Vesničané rovněž vyvěšují afghánské vlajky na svá obydlí, aby demonstrovali, komu fandí.

Toto povstání v Afghánistánu již trvá 18 měsíců! Rok a půl a já vás o něm poctivě informuji. Za tu dobu si naše média nenalezly prostor, aby se o něm aspoň letmo zmínily. Jak říkají New York Times, povstání bylo umožněno nejen rostoucí zlobou místních obyvatel proti brutalitě Talibánu, ale i rostoucím vlivem vládních sil v zemi. Celá věc je ještě pikantnější vzhledem k tomu, že jde o stejnou oblast, kde šílený americký seržant povraždil 16 afghánských civilistů, o čemž nás média samozřejmě informovat nezapomněla. Povstání však jasně ukazuje, kdo je pro řadové Afghánce větší nepřítel. Jestli to je jeden šílený americký voják nebo celé jedno šílené teroristické hnutí. Zatímco onen seržant zabil 16 civilistů, za posledního půl roku jich Talibán v oblasti zabil na 400. Proto Afghánci bojují proti Talibánu a ne proti USA.

Oblast, do které se nyní povstání rozšířilo je rodištěm Talibánu. Zde Talibán vznikl v 90. letech. Proto jak prosáklo z pákistánského města Kvéty, Talibán maximálně zuří a zasedá v tomto městě, aby vymyslel způsob jak s povstáním zatočit.