ZPRÁVY

Česko a Rusko a Sýrie

Syrská krize a strategické umístění Česka s přihlédnutím k české zahraniční politice.

Poslední novinky ze Sýrie. O některých se ví a o některých ne. Tedy u nás. EU konečně navzdory názoru Česka zrušilo embargo na dovoz zbraní syrským rebelům. To není žádný důvod k oslavě, to je pravda. Zrušení embarga nic neznamená. Důležité jestli budou nějaké dodávky a hlavně je podstatné, jak a komu budou tyto dodávky zbraní realizovány. Je potřeba, aby byly realizovány tak, aby se nedostaly do ruky teroristům a vrahům a to bude obtížné. V Sýrii hrozí velké nebezpečí, že mnoho opozičních bojovníků s nimi přeběhne na stranu islámistů s Al Nusry.  Na druhou stranu je tady slabá naděje, že by západní zbraně mohly syrskou opozici přesvědčit, že ji západ ještě nenechal na holičkách. Osobně si myslím, že na dodávky zbraní syrské opozici je pozdě a že se EU probudila pozdě. Je velké nebezpečí, že to situaci spíš ještě zhorší. Ale vzhledem k tomu, že mnohem lepší by byl aktívní zásah, což je ale stále nepravděpodobné to zrušení embarga vítám. Ukazuje to, že se budeme Sýrii zabývat, třeba špatně, ale budeme a to je důležité. Vím jak je EU populární a vím, že rozhodnutí EU vyvolá ještě víc nenávisti vůči mně, ale je mě to srdečně jedno. Já sem díky tomu na EU, kterou taky kritizuju hrdý.

Poslední novinkou je, že republikán McCain navštívil syrskou opozici. Natvrdo a nelegálně překročil syrské hranice a setkal se se syrskou opozicí, média o tom napíši více a ještě se k tomu určitě vrátím. Předvádí nejen statečnost politickou, ale i osobní a já tak moc lituju, že prohrál v roce 2008 s Obamou. Vše by bylo jinak. Bohužel je už moc starý a nikdy už na prezidenta kandidovat nebude.

To jsou ale věci, o kterých se píše i u nás. Ale nepíše se o tom, že ze Sýrie chodí stále další a další zprávy o použití chemických zbraní ze strany syrského režimu. Je to přece tak jasné. Asad si otestoval, co se stane, když překročí Obamovu nepřekročitelnou červenou linii a když se nestalo nic, pokračuje za ní stále dál a dál. Co na to Izrael?

 I to je důvod jistě důvod proč si ani EU nemůže syrskou situaci dovolit ignorovat.

Syrská opozice bohužel nebyla schopna nalézt společnou řeč pro nadcházející konferenci o Sýrii, která je považována za poslední možnost jak vyřešit celou věc diplomaticky. Je to smutné a ukazuje to, že až padne Asad, dojde k zemi k politickým zmatkům a chaosu i bez vměšování Al Kajdy. To je jasné a nikdo, ani já netvrdí, že pád Asada všechno v Sýrii vyřeší. Naopak celý problém teprve začne. Přesto ho však musíme řešit. Současný stav je morálně a politicky neudržitelný.

Český proruský postoj vůči Sýrii je pro mě nepochopitelný. Zřejmě souvisí s Nečasovou návštěvou Moskvy. Zřejmě si Nečasova vláda myslí, že když poleze Putinovi do patřičných míst a opět pohaní Pussy Riot tak nám gospodin Putin blahosklonně něco dá. Pochybuji. Jak je asi lidem v Rusku, když přijede premiér západní demokratické země a kritizuje někoho, kdo se nebál vystoupit proti Putinskému režimu? Raději to asi nechci vědět.

Když píšu o problémech blízkého východu, je to proto, že si myslím, že to je věc západ a že my jsme stále ještě součástí západu a proto je to i náš problém. Na rozdíl od USA, Británie a Francie máme však ještě další problém, který nás ohrožuje stále víc a asi i víc než islamisté a to je Rusko.  Jde o to, zda se k němu budeme stále více blížit nebo zůstaneme na západě. Mě to připadá, že v česku už není žádná relevantní politická síla, která by prosazovala ne prozápadní, ale vyloženě západní zahraniční politiku. A to nás nechává strategicky na východě.

Já vím, že někdo by mohl říct, že v takovém případě je na východě třeba Francie nebo Německo, ale to jsou mocnosti. My na to nejsme stejně jako oni.

V této souvislosti je třeba připomenout nedávnou zprávu o tom, že by údajně pokud by Temelín měli dostavět Američané, tak bychom ještě od nich dostali stíhačky F-16. Jak říká Ondřej Neff, je to moc pěkné na to, aby to byla pravda. Co se týká stíhaček F-16, tak ty už jsou starší, ale pokud bychom měli jejich poslední verzi, kterou má i Polsko, mohli bychom se s Polskem nějak domluvit na nějaké další spolupráci, což by ušetřilo náklady a více by nás to nejen sblížilo s USA, ale i s Polskem, z jehož zahraniční politiky hlavně vůči Rusku si můžeme vzít příklad.

O této věci se však nějak nemluví, takže to asi byla kachna. To však nic nemění na tom, jak je otázka Temelína strategicky důležitá. Díky Temelínu uvidíme jasně, kdo má na dění v naší zemi větší vliv. USA nebo Rusko.

Dovoluji si ještě upozornit na můj předchozí příspěvek, který se vzhledem k hodině zveřejnění nedočkal většího ohlasu. Ale považuji je za velmi podstatný.