Přihlášení
Spřátelené weby
ZPRÁVY
Budoucnost Afghánistánu a budoucnost AČR
Češi v Afghánistánu rozhodně nekončí. Češi mají v Afghánistánu ještě hodně práce. A jak by mohla vypadat naše armáda, pokud by se chtěla dál transformovat.
Již několikrát jsem psal o tom, že v Afghánistánu nic nekončí, že NATO odtamtud neprchá a že všechno ještě potrvá hodně dlouho a že je předčasné předjímat údajnou porážku NATO v zemi. NATO se právě dohodla na změně mise, která se bude jmenovat "Rozhodná podpora". O tom jak tato mise bude vypadat hodně napoví informace o tom, jak bude vypadat náš český díl. když pochopíme český díl, pochopíme celou misi NATO.
Ze země se stáhne týn poradců z provincie Wardak a podobný tým s provincie Lógar. Český rekonstrukční tým PRT už v zemi v podstatě skončil, je tam už jen likvidační jednotka. Do země měly být znova poslány 3 vrtulníky, ale nebudou.
Nezmění se síla logistické jednotky na Kábulském letišti, působení českých chirurgů, který působí v nemocnici typu MASH v Kábulu.
Ale jestli si myslíte, že to je konec nasazení Čechů v Afghánistánu tak to je omyl. Vypadá to teď jako by česká mise už skončila, ale spíš je to taková přestávka.
Protože v zemi bude posílen tým, který učí Afghánce létat na bojových vrtulnících. A hlavně bude do země vyslána jednotka o síle 150-ti vojáků, tedy roty, která bude hlídat nejdůležitější, největší a nejstragičtější základnu NATO v zemi - letiště Baghram. Baghram je branou do Afghánistánu. Mohou na něm přistávat ty největší stroje. Bylo to jedno z prvních míst, které USA a NATO v zemi obsadily. Byly na něm a asi ještě i je detenční zařízení pro teroristy. Startovaly odsud neviditelné vrtulníky do dnes už legendární operace na zabití Usámy bin Ládina. Z vojenského hlediska je to pupek Afghánistánu. A Češi jej teď budou hlídat. Budou mít na starosti vnější ochranu a budou hlídkovat až do vzdálenosti 15 km od základny. A nebude to legrace. je jasné, že pro Talibán je každý vojenský, teroristický nebo kombinovaný útok na takovýto strategický bod vždy vítězstvím v propagandistické válce.
No a rovněž se do Afghánistánu vrátí dříve než se čekalo elitní slavná nejlepší 601. skupina speciálních sil. Ta bude buď bojovat přímo proti Talibáncům nebo bude školit afghánské speciální jednotky. Oboje je stejně důležité a oboje představuje to co tam dělají speciální jednotky jiných zemí. Hlavně USA.
Nasazení českých speciálních jednotek je zcela v intencích toho, jak má příští mise NATO v zemi vypadat. Logistická podpora, výcvik a masivní nasazení speciálních jednotek. Je to přesně podle toho, co už jsem také říkal. Spaciální jednotky jsou v kurzu a díky Obamovi budou v kurzu ještě více. Jejich tajné a neokázalé nasazení se jeví politicky jako mnohem vhodnější než nasazení konvenčních sil. Na speciální jednotky a speciální operace přechází stále větší část bojových operací, což je jasný trend do budoucna , nejen v Afghánistánu. Měli bychom být hrdi na to, že i naše armáda je schopna s tímto trendem držet krok.
Naše armáda se za posledních 24let stále jen reorganizovala a měnily se koncepce a pořád se vše měnilo a vojáci samotní jsou rádi, že se takříkajíc usazuje prach a oni mohou budovat své profesionální jednotky, což je otázka let. Ale kdyby náhodou vyvstala nutnost třeba ekonomická nebo politická k pokračování této reorganizace, tak by stálo za to zvážit to, aby se naše armáda změnila podle posledních trendů. Byla by tak organizačně jednou z nejprogresivnějších armád světa.
Nejde třeba ani tak o to, jestli máme mít stíhačky, Gripeny, F-16 nebo Albatrosy, ale pokud má být naše letectvo, co k čemu musí mít velké možnosti k útokům na pozemní cíle, k podpoře pozemních sil, prostě v bombardování. To je základ pro nasazení letectva budoucnosti. Musí umět prostě smést nepřátelské těžké síly z povrchu země.
Taky bychom měli mít hodně dobrých vrtulníků pro přepravu vojáků a podporu vojsk. Disponujeme i vrtulníky pro speciální operace a měli bychom jich mít ještě více. A drony, určitě hodně dronů. Hodně levných dronů pro průzkum a možná bychom měli zvážit i nějaké ty bojové drony.
Manévrové jednotky naší armády rozdělené do dvou brigád jsou složeny z tankového praporu, čtyř mechanizovaných praporů na pásových transportérech a pandurech, dvou lehkých praporů na terénních autech a výsadkového praporu. Myslím si, že docela slušnou světovou organizační raritou je, že u některých mechanizovaných a lehkých praporů je jedna rota cvičená i pro roli výsadkářů. Taky má armáda 601. skupinu speciálních sil, která je rovněž raritně podřízená vojenské rozvědce. Oproti tankovým a mechanizovaným divizím, které jsme měli v roce 1989 je to armáda malá a lehká, ale to nevadí.
Když mluvíme o specifikách naší armády, nesmíme zapomenout na naše výsadkáře. Na západě jsou výsadkáři bránit jako pěchota, která je vysazovaná na padácích a pak bojuje klasickým způsobem. V Rusku a podle Ruska organizovaných armádách jsou parašutisti vybavení padáky vysazovanými tanky a obrněnými transportéry a jsou stále chápaní jako výsadkové mechanizované jednotky. Naše armáda a to i v dobách Varšavské smlouvy směřovala naše parašutisty od konvenčních operací, spíše k operacím speciálním. Naši výsadkáři jsou tedy více speciální a elitnější vojáci než výsadkáři ruští, ale třeba i američtí. Nejvíce se blíží k americkým Rangers. A to je dobré specifikum o které bychom neměli přijít.
No a to svádí k představě jak by mohla česká pozemní armáda budoucnosti vypadat. 601. skupině by měla být vracena velikost brigády, což už jednou měla. Měli by jsme velkou, užitečnou a progresivní jednotku speciálních sil, která by byla užitečná a která i již teď disponuje svým esprit de corps. Místo anomálních výsadkových rot u pozemních jednotek, by bylo dobré udělat další výsadkové prapory a vytvořit plnou výsadkovou brigádu, která by se cvičila k operacím jako američtí Rangers. A ty tanky a obrněné transportéry, jejichž nasazení je stále méně pravděpodobnější, by bylo dobré rozdělit k jednotkám záložníků. Byly by hezky uskladněné a cvičilo by se s nimi " o víkendech" u záložníku, kteří by se připravovali na obranu země, zatímco ty dvě profesionální brigády by byly expediční síly rychlého nasazení pro NATO a spojence. Myslím si, že by to nebylo finančně nereálné a aspoň, co se pozemních vojsk týče, možná by se mohlo i ušetřit a přitom by to byla jedna z nejprogresivnějších armád světa.
Ale nejsem voják. Vojáci vědí jistě lépe, co je pro ně nejlepší. Jestli je lepší už nic neměnit a budovat stávající armádu, nebudu proti tomu brojit.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
28.prosince 1344 – Karel IV. a jeho otec Jan Lucemburský odjeli na třetí křížové tažení do Pruska a na Litvu. Jako v předchozích výpravách neměli úspěch.