ZPRÁVY

Sýrie, Libye a Hong-Kong

NATO vítá americký postup v Sýrii. V Libyi probíhá revoluce proti revolucionářům. USA nešpehují, ale chrání.

Samozřejmě, že se NATO stane terčem kritiky všech pseudohumanistů a všech bojovníků za pseudomír kvůli Sýrii, i když je v této otázce zdrženlivé a to jak se včera rozhodl Obama, není věci NATO, ale "koalice ochotných" jako bylo třeba v Iráku. Samozřejmě, že je pod rozlišovací schopnost mnoha lidí rozlišit co je činnost jednotlivých členů NATO a co je činnost NATO jako takového zvlášť, když to jsou pro ně všechno "stejní imperialisti".

Samozřejmě, že by bylo politicky lepší, kdyby se v Sýrii angažovalo NATO jednotně a ne jednotlivě členské země, ale toho se nedočkáme. Přesto NATO uvítalo Obamovo rozhodnutí ohledně Sýrie, což tomuto rozhodnutí dá ještě vyšší váhu a je to tedy dost důležité.

Samozřejmě, že takovéto akce neudělají v dohledné době ze Sýrie Švýcarsko. Důležití je však nenechat Sýrii propadat se do krvavé beznaděje. Západní angažovanost v Sýrii se bez krve taky neobejde, ale je to cesta ven, zatímco nečinnost by byla jen pasivní přihlížení katastrofě.

Čili ze Sýrie nebude Švýcarsko ani po porážce Asada a možná se tam budou dít horší věci, než se dějí teď v Libyi, ale problémy jsou od toho, aby se řešily. V Libyi taky není Švýcarsko, ale 2 roky po 40-ti leté vládě Kaddáfího to přece nemůže nikdo chtít. Z Libye přicházejí špatné zprávy o násilí a střetech. Jenže tak špatné zprávy to nejsou. Libyjci totiž postupují násilím proti revolučním milicím, kterým se zalíbilo zůstat revolučními milicemi i po skočení revoluce. To, že Libyjci už mají těchto revolucionářů dost je přece pozitivní. Takže by se dalo říct, že v Libyi teď vypukla revoluce proti revolucionářům. Ti lidé co bojují, proti milicím nejsou pohrobci Kaddáfího. Chtějí jen normálně žít, stejně jako protestující proti islamistům v Egyptě nebo protestující v Turecku. Je to takové další arabské jaro. Arabské jaro proti Arabskému jaru, které však není cestou zpět, ale cestou dál a dokazuje, že bez ohledu na region, rasu a náboženství lidé většinou touží po svobodě, prosperitě a míru.

Bohužel lidé, kteří svobodu, prosperitu a mír mají, si jich neváží a dělají vše pro to, aby je ztratili. Již minule jsem psal o tom, že Edward Snowden patří mezi tyto lidi. Dneska se k tomuto názoru připojil i Ondřej Neff. Jeho článek je skvělý a já se prostě nemohu udržet, abych jej necitoval, i když si jej můžete přečíst sami.

"To, že (americká agentura NSA) sleduje provoz na internetu, je skandální odhalení asi takového druhu, jako že Vatikán a jemu podřízený sbor duchovních se modlí. Má to v popisu práce, kvůli tomu vznikla a komu záleží na bezpečnosti západního světa, měl by být rád, že to dělá... O skandál se postaral Washington Post a britský Guardian, tedy média ochotná hájit posvátné principy demokracie do posledního demokrata. Při bližším ohledání se ukázalo, že NSA nezískávala ani obsah hovorů, ani jména volajících, nýbrž se zajímala o místa, odkud se volalo, o délku konverzace a celkový čas hovorů. O špehování občanů tedy nemůže být řeči, až na to, že se z analýzy dat špehování občanů udělalo. Titulek "NSA špehuje nevinné občany" je přitažlivější než titulek "NSA analyzuje data o telefonním styku" – takový článek by žádný rozruch neudělal. Podle výzkumů veřejného mínění však osmasedmdesát procent dotázaných na činnosti NSA nic šokujícího nevidí, ale naopak ji schvaluje."

Ondřej Neff dále píše, že když Snowdenovi tolik vadí "špehování", že si měl hledat jinou práci než v CIA a NSA, které to přece mají v popisu práce. Když se k nim hlásil, to nevěděl, že bude špehovat?

"Jeho přístup k věci je opovrženíhodný a on sám se řadí po bok Juliana Assange a Bradleyho Manninga, dalších vytrubovačů státních tajemství.", říká Ondřej Neff a já s ním souhlasím.

Na to, že sledování NSA je skandál, Ondřej Neff reaguje prohlášením: "Skutečný skandál by měl být, kdyby se ukázalo, že to nedělá." A proto doporučují si jeho článek přečíst.