ZPRÁVY

Egypt, Irák a Litva

Hodnocení reakcí na události v Egyptě. Dobrá zpráva z Iráku. Litva se Ruska nebojí.

Zřejmě se budu trochu opakovat, ale média řádí ohledně Egypta jak pominutá a protože guru propagandy Goebbels řekl, že tisíckrát opakována lež se stává pravdou, je potřeba tisíckrát na lež reagovat i kdyby to byla nuda.

Rozumně uvažující člověk jistě musí cítit znechucení nad stovkami mrtvých, ale taková lítost musí být jaksi obecná nad zmařenými lidskými životy, bez sympatií k tomu, co oni mrtví představují. Představují hnutí náboženské totality, které kdyby si uzurpovalo moc, vytvořilo by z Egypta další Irán, ovšem moderněji vyzbrojený a blíž k Evropě.

Je pravda, že tanky nejsou argumenty, ale věci nejsou vždy, tak jak vypadají. Zvykli jsme si, že většinou je pravda na straně těch, kdo "mají holé ruce" (i když fakticky v Egyptě islamisté úplně holé ruce nemají, spíš mají jen lehké zbraně na rozdíl od těžkých zbraní armády) a ten kdo používá brutální násilí tak jím nahrazuje své argumenty. Jenže poslední události v Egyptě ukazují, že jsou i výjimky. Tentokrát ti momentálně silnější mají pravdu a onen tvrdý zásah proti islamistům není nic jiného než obrana demokracie a sekulárního státu. Proto je nutné s ním souhlasit a podporovat jej.

Pokud média mluví o masakru, měly by si spočítat, kolik každoročně usmrtí islámští fanatici. Kolik bylo přímo egyptskými islamisty od svržení Mubaraka zavražděno koptů a kolik šikany si od nich v Egyptě užili příslušníci náboženských menšin, umělci, novináři nebo lidé, kteří neotuží žít podle doslovné interpretace koránu.

Dnes svolali islamisté další masové demonstrace proti armádě. Chystají se další střety. Otevřeně doufám, že se ozbrojeným silám Egyptské republiky podaří toto náboženské řádění potlačit.

To, že západní země nyní podporují islamistickou tureckou vládu, která je rozběsněna egyptským převratem, který přetrhl vytvářející se antiizraelskou osu Ankara-Káhira, mě přijde krajně hanebné. Stejně tak výzvy vlivných západních médií volající po přerušení západní pomoci Egyptu a egyptské armády zvláště.

V záplavě mediální hysterie ohledně Egypta a špatných zpráv o násilí v Iráku, je třeba hledat to dobré. V Iráku, kde situace směřovala po dlouhém boji k normalitě, se díky posílení Al Kajdy v Sýrii opět rozhořelo násilí, více než je obvyklé, i když zdaleka není tak silné jako v době, kdy s ním v zemi bojovali Američané. Přesto však existují náznaky naděje, že se situace nemůže vrátit do původního stavu. Těmito náznaky jsou silné hlasy rozumu uvnitř sunnitské menšiny v Iráku, jejíž ochranou se zaklíná Al Kajda.

Významné irácké sdružení sunnitských muslimů zvané Iftaa vydalo prohlášení, ve kterém odsuzuje Al Kajdu: "Al Kajda se snaží nalézt omluvu pro své hrůzné útoky proti Iráčanům, tím, že brání sunnitské muslimy. Její prohlášení jsou nepravdivá a falešná. Iráčtí sunnité nepotřebují, aby je někdo chránil, a tato teroristická organizace je nereprezentuje."

O tom, že se nejedná o jakýsi ojedinělý, výkřik ve tmě svědčí i další zpráva. Desítky sunnitských šejků a kmenových vůdců podepsalo společný dokument, ve kterém se zavázaly neposkytnout útočiště uprchlým teroristům z vězení Abu Ghraib. Zavázaly se v něm rovněž spolupracovat s armádou a policii při dopadení zbytku těchto uprchlíků (jejichž většinu za nezájmu médii irácké bezpečnostní složky již dopadly nebo zabily).

A konečně poslední zemí, která odmítá podlehnout strachu je maličká Litva. Litevský ministr obrany reagoval na slova Dmitrije Medvěděva, že se Rusku nelíbí, že jsou pobaltské země v NATO. A reagoval na ně  jediným možným způsobem.

„Baltské národy jsou členy NATO, jelikož nám členství zajišťuje vyšší stupeň bezpečnosti stejně jako možnosti rozvíjet naše životy a ekonomiky... Rozhodnutí jsou na státech operujících v rámci NATO. Není to problematika, kterou by měly hodnotit sousední státy.", řekl a není k tomu co dodat.