ZPRÁVY

Sýrie: Opravdu hodně naštvaný Obama

Vojenská akce je stále více pravděpodobná. Nebude to však žádný Irák. A o budoucnosti Sýrie nerozhodne.

Situace kolem Sýrie se dramatizuje každým dnem. Musím uznat, že možnost, že se celá situace obejde bez amerického zásahu, se minimalizuje.

Apeluji na zdravý rozum. Nepodléhejme hysterii ať válečné, či protiválečné. Je jasné, že Obama neplánuje žádnou invazi do Sýrie, žádné dobývání Damašku. Už jen proto, že nemá v oblasti síly, které by toto mohly provést. To není Hollywood, není možné vyslat armádu přes moře, aby obsadila nějakou zemi na druhé straně zeměkoule v řádu několika dní a to ani v případě, že by se ta země nebránila. USA by musely mít v oblasti nějaké větší síly, což nemají. Před první válkou v Iráku v roce 1991 se museli spojenci shromažďovat půl roku. Před druhou válkou v roce 2003 to trvalo několik týdnů a průběh války hodně ovlivnilo, že Turecko neumožnilo útok 4. pěší divize ze svého území na sever Iráku. Že se tedy nemohly rozmístit dostatečné síly.

Navíc operacím roku 2003, kdy Američané vtrhli s divizemi na tancích do Iráku, prostě už odzvonilo. Mimochodem poslední takovou akci podnikli v roce 2008 Rusové v Gruzii. Pokud by chtěl Obama opravdu válčit se Sýrií, poslal by tam speciální jednotky na podporu syrské opozice, nebo by tuto opozici podporoval ze vzduchu.

Ale mohu vás ubezpečit a potvrzují to i média, že Obama nemá v plánu nic dlouhodobějšího. Nebo nic tak velkolepého a dlouhodobého zároveň.

Je pravděpodobné, že tento týden provede spektakulární akci. A zdůrazňují slovo spektakulární. Vystřelí rakety, bude Sýrii bombardovat. Ale akce potrvá několik hodin, maximálně dní. Bude to krátký zásah. Nic nevyřeší. Vypukne humbuk. Média budou šílet. Už teď se připravte na ty malé mrtvé děti, které americké bomby "určitě zabijí". A za 14 dní už bude v médiích zase něco jiného. Džambulka.

Celá ta akce bude mít jen jeden jediný smysl. Ukázat světu, že není možné provokovat amerického prezidenta a že ten když řekne, že je něco červená linie, tak se to prostě nesmí překračovat. Myslím, že to, co si Asad dovolil, Obamu opravdu hodně naštvalo. Kdyby na to nereagoval, byl by opravdu pro srandu králíkům. Obama konečně našel hranice své umírněnosti. Dál už neustoupí. O Obamově naštvanosti svědčí chladná americká nekompromisnost, kterou dává najevo jeho ministr zahraničí Kerry. S toho jde opravdu mráz po zádech. Ale na druhou stranu je dobře, že sou na světě nějaké nepřekročitelné červené čáry. To je dobrá a ne špatná zpráva.

Všimněte si rovněž, že Obama zůstává v pozadí a nastrkává do popředí Kerryho. Stále pracuje s médii a drží se v pozadí, aby jeho tvář nebyla spojena s budoucí akcí. Na média je opravdu expert. Víc než na války. Vyhýbá se tomu, aby se stal negativní pop ikonou, protože Bushův obličej má každý současník navždy spojen s Irákem.  Tomu se Obama zatím vyhýbá, ale je jasné, že celá akce je kvůli jeho červené linii.

Zdravý selský rozum nepřipouští pochybnosti o tom, že celá věc je taková, jak je západem prezentována. Západu došla trpělivost. Struna praskla. Už nikoho nezajímá zdržování vyšetřování ze strany Asada, ani balet mezi frontovou linií ze strany expertů OSN. Asad nakonec umožnil jejich inspekci, po té, co jeho jednotky intenzívně uklízely. Pamatujete si několik dní starou zprávu, že prý vládní jednotky objevil tunel povstalců s chemickými látkami? Nikdo to už neřeší. To je jasný důkaz, že to byla průhledná propaganda a na této propagandě už netrvá ani syrské režim. To tento režim dále blamuje.

Další logické argumenty? USA, Británie a Francie už nečekají na OSN. S naprostou vážnou tváří mluví o tom, že zbraně použil Asad. V podstatě na to vsadily svou pověst jako velmocí i pověst politiků. A to i ve světle toho, jak to bylo v Iráku. S těmi nenalezenými zbraněmi ZHN Iráku to byla fakt velká ostuda a Bush se stal terčem mnoha vtipů a součásti popkultury. Opravdu by to současní politici riskovali, kdyby si nebyli jistější než tehdy Bush? Je to krajně nepravděpodobné. Navíc, když současní politici dbají mnohem více na popularitu než ti před deseti léty.

A na rozdíl od Iráku, kdy se USA držela v podstatě jen Británie, je celá akce nyní podporovaná i Francií. Myslím si, že by si Francouzi neodpustili znovu zesměšnit USA. Díky bohu, že USA, Británie a Francie jsou zase spojenci, co už začalo v Libyi. Ukazuje se tedy, že Libyjská koalice nebyla ad hoc, ale je to něco víc. A to je dobrá zpráva.

Nejsem nadšený z války, ale nechtějte po mně pokrytectví. Ta válka totiž v Sýrii už 2 roky trvá a vyžádala si desítky tisíc mrtvých a miliony uprchlíků. Nějaké rakety nebo bomby navíc se v tom syrském masakru v podstatě ztratí.

Jsem ovšem rád, že západ opět ukazuje svaly. Že se nechává zastrašit Ruskem, Čínou a Íránem. Ono to poslední dobou vypadalo, že Západ je takový ubožáček, který si už moc nedovolí vyskakovat. A teď jeho představitelé stojí tváři v tvář velmocím, jako je Rusko či Čína a nebojí se jich. To se mně líbí. Protože já se cítím součásti západu. Naše mužstvo ještě neprohrává.

Ačkoliv Obama sliboval, že bude dbát na OSN a odsuzoval Bushe za to, že na OSN kašlal, došel k jednoznačnému poznání, že OSN je v těch vypjatých chvílích absolutně k ničemu. Není ani nositelem morálky, ani míru. Je to pozůstatek studené války, kde se drží velmoci v šachu. Obama to pochopil stejně jako s Guantanámem.

Jsem rád, že realita opět vítězí nad naivitou. Svět je takový. Blízký východ je takový. Buď se stáhneme a vykašleme se na něj nebo tam musíme používat sílu. Hipisácké objímání je jim jen pro legraci. A pokud jste americkým prezidentem a hlásáte mír, dříve nebo později pochopíte, že to nezáleží jen na vás. Obama zkrátka dělá, co musí. Konečně. A to byl Obama opravdu hodně hodně trpělivý. Dle mého mínění to bylo za hranicí morální únosnosti a tvrdě jsem jej za to kritizoval.

Přesto mám obavu, že ten krátký zásah k ničemu nebude. Obama ukáže, že umí dát pohlavek zlotřilci a to bude vše.

Je tu však naděje, že USA konečně začnou v Sýrii něco podnikat. Něco sice ne tak spektakulárního, ale o to účinnějšího. Že zahájí účinnou podporu neislamistickým povstalcům, aby překlopili rozděleni síl na tu nejslabší stranu. Jedině to může v budoucnu, nikoliv teď ukončit občanskou válku jinak než totálním masakrem. A bude to mnohem podstatnější než nějaký dvoudenní nálet.