ZPRÁVY

Sýrie: Je Asad viníkem? Role OSN a Íránu

Použil chemické zbraně opravdu Asad? Je za to minimálně odpovědný. Role OSN a Íránu v krizi.

Je Asad viníkem?

Jasně, že je. Sebejistota s jakou západní představitelé tvrdí, že to byl Asad je zdrcující. Opět ve světle toho, že už tak jednou bylo a nedopadlo to. Právě proto je nepravděpodobné, že by udělali stejnou chybu, na kterou by skočilo ještě více zemí a politiků než předtím. To je můj hlavní argument.

V médích probleskují informace o tom, že těmi nezlomnými důkazy mají být odposlechy syrské armády. Mimochodem vidíte, k čemu ty odposlech jsou a proč musí být? Proč jsou ti Snowdenové a vojínky Manningové jen užiteční idioti? Je pikantní vidět několik dní po těchto aférách světové událost, které ukazují smysl existence odposlechů.

Vraťme se však do Sýrie. Podle těchto odposlechů volali ze syrského ministerstva obrany do pole a vyděšeně zjišťovali, co to tam vyvádějí. Jsou to zatím jen mediální spekulace, ale v řádech hodin až dnů se dovíme, co je na tom pravdy. Ale to dává smysl. Aktivní velitel prostě rozkázal nabít chemické granáty. To už musí dávat smysl i těm, co říkají, že by byl Asad proti sobě, kdyby ty zbraně použil. Co když je fakt nepoužil? Ale jeho podřízení ano?

Otázka tedy zní, je správné ho bombardovat? Nejprve si musíme uvědomit, že USA nechtějí bombardovat Asada. Nereagují na něj, ale na použití chemických zbraní. Bylo by logické, kdyby se zaměřili na sklady těchto zbraní. A pak je jedno jestli je použil Asad nebo plukovník ten a ten. Nebo dokonce i povstalci. Domnívám se, že by bylo správné bombardovat i povstalecké sklady chemických zbraní, tedy pokud by byly.

Ale i kdyby byl bombardován Asad samotný, zaslouží si to. Je to politický představitel země a nese za to zodpovědnost. Moc je jedna strana mince a odpovědnost druhá. Za takový zločin, jako je použití chemických zbraní, musí být vždy odpovědný představitel strany, která je použila. Chemické zbraně jsou považovány za zbraně hromadného ničení, za strategické zbraně. Každá země, která je vlastní je má uzamčeny ve speciálních skladech a o jejich nasazení musí rozhodnout nejvyšší velitel, tedy v našem případě Asad. Musel vydat rozkaz otevření těchto skladišť a k jejich distribuci mezi jednotky, tak, že se mohlo stát, že je použije nějaký plukovník. To už je samo o sobě rozhodnutí, s kterého vyplývají následky.

Další argumenty proti Asadovi. Ty zbraně nevystřelil "nějaký plukovník", ale velitel 4. mechanizované divize Maher Asad. Asadův bratr. Sýrie není první zemí v dějinách Blízkého východu, kde vládne rodinný klan, viz Irák a Libye. A jak je známo, oni ti diktátoři, i když se chovají, jako zvěř, často cítí nějakou odpovědnost za osud země. Ale jejich příbuzní se často chovají opilí rodinnou mocí jako utržení z řetězu. Pamatujete na Udaje a Kusaje? Asad prostě nekrotí bratra, ale nechá ho řádit. A opět má za něj odpovědnost, protože to on je politický představitel s neomezenou mocí.

A konečně. Pokud to udělal nějaký Asadův podřízený, i třeba jeho bratr, co udělal Asad? Zpohlavkoval ho a předhodil jej světovému společenství? Řekl "já to nebyl, to on"? Ne. Místo toho začal zakrývat, zdržovat a mlžit. Čili tím, že za to přebral zodpovědnost a zločin začal krýt, se stal jeho spoluviníkem.

Nehledě na to, že výmluvy typu „jen jsem poslouchal rozkazy“ a „nevěděl jsem, co mí podřízení dělají“ jsme už slyšeli minimálně v Norinberku. Asad je vinen.

A mimochodem podle posledních zpráv je zdrojem výše zmíněných informací izraelská tajná služba.

OSN a Írán

Úloha OSN docela trapná. Je sice fajn, že potvrdila, že v Sýrii byla použitá "chemická látka", jakoby došlo k nějaké havárii. OSN nemá důkazy, kdo ty plyny použil, protože to nemá za úkol ani zjistit! Chtějí čekat 4 dny, aby dopracovali svou zprávu, dali ji do desek a narýsovali okraje. Ty čtyři dny Asad, Rusko a Írán využijí k zpochybňování a rozpouštění koalice. Čekat je nesmysl. Jestli má západ ještě nějaké lepší důkazy, ať je ukáže a jde do toho ať už je to za námi.

Je tu ještě jedná souvislost Syrské krize. To celé by se mohlo zopakovat o několik měsíců až let později okolo íránské atomové bomby. Myslím, že obě strany studují nepřítele, jaké podniká kroky a jaké sou možnosti, protože celá tato pseudokrize může být jen generálkou na tu skutečnou – s Íránem.