Přihlášení
Spřátelené weby
ZPRÁVY
Írán, USA, Vietnam
Nezvyklý komentář Obamy k íránským jaderným zbraním. Kdo je největším vývozcem ropy a plynu na světě a generál Giap (1911-2013)
Na první pohled to vypadá docela překvapivě. Po mnoha dnech mírového vrkání mezi USA a Íránem, s kterého musela Izrael notně bolet hlava, najednou Obama přišel s tvrzením, že Írán je schopen do roka vyrobit jadernou bombu. Proč najednou takovýto Obamův návrat do reality? Domnívám se, že je to tím, že Obama doufá, že se brzy s Íránem dohodne a že si už představuje, jak vstoupí do historie jako ten, "který mírovými prostředky na poslední chvíli zabránil výrobě íránské jaderné bomby". No jestli to dopadne jako se syrskými chemickými zbraněmi, máme se na co těšit.
Víte, kdo je nyní největším producentem ropy a zemního plynu na světě? Je to Rusko? Saudská Arábie? Irán? Irák? Venezuela? Samá voda. Od července letošního roku jsou to USA. V tomto měsíci USA překonaly Rusko. To je zapadlá zpráva, ale mnohem důležitější než všechny politické a vojenské tahanice, o kterých se v médiích píše. A zasvěcení to vědí. Šéf americké Energy information administration tuto zprávu komentoval jednoznačně: "Je to obrat událostí. Nastává nové éra myšlení o tržních podmínkách a možnostech vytvořených těmito změněnými podmínkami, o kterých se nám dosud ani nesnilo."
Tento těžební boom v USA nastal díky rozšíření těžby ropy a plynu z břidlice. Levný plyn v USA způsobil obrovské snížení ceny amerického uhlí, což zapříčinilo zvýšenou poptávku po něm v EU a sníženou poptávku po ruském plynu.
Uvidíme, jaké to bude mít důsledky. Pro USA jednoznačně pozitivní. Ale zajímavější bude zjišťovat, jak se k tomu postaví EU. Evropští energetici se totiž stále více vracejí k výrobě elektřiny s uhlí, což je samozřejmě noční můra pro ekologickou lobby. A v zájmu Ruska bude teď co nejvíce podpořit "zelené" v boji proti uhlí, aby si udrželo vysoké ceny plynu. Obávám se, že EU zase podlehne nátlaku zevnitř i z venčí, jak to má ve zvyku.
Zajímavé bude i sledovat jak do toho složitého problému zapadne ještě jádro.
Zemřel vietnamský generál Giap, což se opět stalo příležitosti pro média, aby nás zahrnula mnohými nesmysly. Generál Giap se proslavil porážkou francouzské armády v Dien-Bien-Phu v roce 1954. Ano, to byla opravdu nezpochybnitelná vojenská výhra v řádné bitvě a za to budiž Giapovi uznána nehynoucí sláva a nesmazatelný zápis v dějinách. Generál zde v duchu nejskvělejších vojenských tradic využil chyby nepřítele a terénu ve svůj prospěch, jako opravdu velký vojevůdce.
Dělat však z Giapa "toho, který vyhnal Američany z Vietnamu" je totální nesmysl. Giap se pokoušel v roce 1968 zopakovat svůj úspěch z roku 1954 u americké základny Khe-Sanh, kde však neuspěl, protože Američané se žádných chyb nedopustili a na rozdíl od Francouzů navíc disponovali vrtulníky a strategickými bombardéry B-52, což byly faktory, které Giap do svých plánů nezahrnul.
Ani Giapem organizovaná ofenzíva Tet vojensky neuspěla a Američany a jejich spojenci byla rozdrcena. To, že však tato ofenzíva uspět nemusela, je věc jiná. Ano, Američané byli ve Vietnamu poraženi, nikoliv však vojensky, ale propagandisticky a politicky. Samozřejmě, že i vojenská strategie generála Giapa na tom měla svou zásluhu, označovat ho však za vojevůdce, který vyhnal Američany je silně přehnané a zkreslující.
Musíte si uvědomit, že ve Vietnamu došlo k absurdní situaci, že ačkoliv Američané neprohráli jedinou bitvu, prohráli válku. Pokud někdo nesouhlasí, ať mi jmenuje jednu jedinou bitvu, kde by byli Američané poraženi Vietnamci. Opravdu stačí jedna jediná. Žádná taková neexistuje.
Přesto však generál Giap zasluhuje, abychom na něj vzpomněli. Jistě to byl výborný stratég a své místo v dějinách si zaslouží, po boku největších vojevůdců. I jeho američtí nepřátelé k němu již necítí žádnou nenávist a generál Giap se tak stává nesmrtelnou postavou historie.
Mimochodem byl jsem v šoku, když jsem zjistil, že zemřel teprve nyní. Myslel sem si, že už je dávno po smrti. Že je historií už dávno.
A ještě jeden dovětek. Američané z Vietnamu odešli, ale i tam se vracejí. Ne přímo do země, ale spíš do blízkosti této země. V posledních létech se USA a Vietnam stávají stále těsnějšími spojenci proti vlivu Číny v oblasti.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
28.prosince 1344 – Karel IV. a jeho otec Jan Lucemburský odjeli na třetí křížové tažení do Pruska a na Litvu. Jako v předchozích výpravách neměli úspěch.