ZPRÁVY

Irák, Sýrie a Turecko

V Iráku stačí opravdoví mrtví. Netřeba vymýšlet další. Občanská válka v Sýrii pokračuje. Turecko dělá naschvály.

Musím říct, že aspoň podle aplikace Google news tomu západní média věnovala minimální pozornost, ale u nás to samozřejmě citovaly všechna. Některé rovnou prohlásila, že "se ukázalo, že v Iráku zahynulo 5x více lidí než se myslelo". Tentokrát musím pochválit "naší" Idnes, která k celé záležitosti přistoupila střízlivě a která říká, že v "souvislosti s válkou v Iráku zahynulo půl milionů lidí, tvrdí studie". Podle této studie mělo v Iráku zahynout půl milionů lidí násilnou smrtí, ale s toho 1/3 ne přímo v bojích, ale "v souvislosti s válkou". Jako příklad je uváděna rodící žena, který se nemohla kvůli válce dostat do nemocnice.

Věřím tomu, že autoři této studie chtěli poukázat na důsledky války na civilní obyvatelstvo, které trpí nejen díky přímému násilí, ale mám silné pochybnosti o objektivitě takové studie. Irák je rozvojová země. Kolik lidí tam zemře vlivem toho? Kolik lidí zemře třeba na Haiti, kde válka není, ale je tam obrovská chudoba? Anebo kolik lidí zemře vlivem diktatury? To by byla zajímavá studie.

Navíc celé to číslo bylo vytvořeno tak, že nejprve byl zjištěn počet různých mrtvých na vzorku dotazování 1650 respondentů a poté byl zjištěný počet vynásoben počtem Iráckého obyvatelstvo. To je ovšem špatná a chybná metoda. Před několika lety podobná studie stejným způsobem došla k tomu, že v Iráku zahynulo miliony lidí, což je evidentní nesmysl.

Nejreálnější počet mrtvých v Iráku je 120 000, což je číslo, které udávají stránky Iraq body count. Dodávám, že tyto stránky se netají tím, že byly založeny na protest americké invaze do Iráku, čili je nelze považovat za nástroj nějakého umělého snižování počtu mrtvých. Těchto počtu se drží i OSN a další mezinárodní organizace.

Dodávám, že nikdo dosud spolehlivě neurčil, kolik z těchto mrtvých bylo vojáků Saddámova režimu, kolik vojáků nového režimu, kolik bylo teroristů a dalších bojovníků a kolik bylo skutečně nevinných civilistů. Natož, aby se vědělo, kolik těchto civilistů bylo zabito teroristy a militanty a kolik vládními silami i a Američany.

Za 10 let války v Iráku zahynulo tedy tolik lidí kolik za 2 roky války v Sýrii. Přesto válka v Sýrii zdaleka nepřitahuje tolik mediální pozornosti jako ta v Iráku, i když situace tam je kritická. O tom svědčí i informace, že rigorózní muslimští duchovní, kteří většinou trvají na přísném dodržování pravidel, povolili věřícím jíst psy. Lidé už většinou porušují své zásady, když je situace extrémně kritická. Přesto jakmile pominulo to, že by Sýrii mohly dva, tři dny bombardovat USA, neustále trvající utrpení obyvatel této země zase nikoho nezajímá.

Přesto Syřané neztrácejí naději. Sekulární opozice pracuje na politické konsolidaci. O tom svědčí i zprávy o tom, že povstalečtí velitelé na jihu Sýrie vyjednávají mezi sebou o překonání sektářských rozdílů.

Bohužel ukazuje se, že tyto snahu eliminuje to, že si různé země začínají ve věci Sýrie ohřívat vlastní polívčičku a celou tragédii zneužívat ve vlastní prospěch. Nemluvím jen o Rusku a Iránu, ale nově vyplývá na povrch postoj Turecka. Turecko oficiálně člen NATO a spojenec západu, které celou tvrdilo, že mu jde o "svobodu" podniká kroky, které svědčí o něčem jiném. Ukazuje se totiž, že Turecké tajné služby pod kontrolou islamistické vlády podporují povstalce jinak, než jak by si USA představovaly. USA a Západ chtějí v Sýrii podporovat pouze prozápadní sekulární a umírněné povstalce, ale zjistili, že se turecké tajné služby řídí principem rovnosti, který jim ale pochválit nemůžeme. Podporuji totiž povstalce všechny. Nejen prozápadní sekulární, ale  i ty fanatické a islamistické. A to je špatně. USA se to nelíbí a Turecko za to kritizuje.

Není to jediný naschvál, který Turecko západu dělá a tím ho tak zrazuje. Turecko dost rozčílilo NATO svým nápadem koupit čínské protiletadlové rakety, což je nesmysl, protože tyto zbraně nemohu být integrovány do společného systému NATO. Turecko si to sice nakonec rozmyslelo, ale jeho laškování s Čínou zanechalo v NATO své škody.

A konečně se ukazuje, že ačkoliv se tvrdí, že Turecko soupeří v Sýrii s Íránem, kdo je pro Turky ten největší nepřítel. Turecko prozradilo Íránu izraelskou špionážní síť. Ačkoliv se Turecko podařilo donutit Izrael, aby se mu jeho premiér omluvil za zásah proti gazanské flotile, bylo to k ničemu. Turecká antiizraelská politika je již konstantní a trvalá a Turecko raději bude spolupracovat s Íránem než s Izraelem.