ZPRÁVY

Islámští zloduši a hrdinové a sekty

Muslimové, kteří jdou příkladem. Probíhá v islámském světě Třicetiletá válka 21. století?  

Protože je Pákistán velká muslimská země, je statisticky pravděpodobné, že se v ní najdou případy muslimů, kteří mohou jít příkladem ostatním nejen muslimům. Nedomnívám se na rozdíl od některých islámofobů, že jsou všichni muslimové špatni, ale myslím si, že realita je následující. Nejvíce členů je tzv. mlčící většiny, které je šumafuk islámský terorismus, ale pokud někdo ubližuje muslimům tak jsou naštvaní, ale teroristy nějak aktivně nepodporují. Samozřejmě, že jejich tolerance terorismu je špatná. Ale to neznamená, že by byli horší než my. Nám zase vadí islámský terorismus, ale nevadí nám, když někdo vraždí muslimy nebo se vybíjejí mezi sebou navzájem. Myslím si, že si nemáme morálně co vyčítat.

Pak je tady mnohem menší skupina teroristů a džihádistů, kteří vedou svatou válku, a lidský život pro ně nic neznamená. Ani jejich vlastní, ani ostatních. Ani těch, kteří věří ve stejného boha jako oni, natož pak těch, kteří věří v něco jiného.

No a pak je tady úplně ta nejmenší skupinka. Spiš jen jednotlivci v moři muslimů, kteří se chovají přesně opačně než teroristé a džihádisté. Ti dva Pákistánci jsou jednak ono děvče, které z nasazením vlastního života bojuje za vzdělání žen a nyní ten klučina, který obětoval svůj život, aby zabránil útoku sebevražedného útočníka. Takové obětování, ne pro to, aby člověk zabil co nejvíce lidí, ale ab co nejvíce lidí zachránil, známe přece i v naší kultuře a musíme je obdivovat. Cynické komentáře k jeho činu se mě proto zdají nechutné. I pro mě je Aiztas Hasan hrdina.

Problém však je, že v muslimském světě je takových hrdinů opravdu jako šafránu. Lze si jen přát, abych ji bylo více a aby šli příkladem ostatním.

Když už dnes píši o islámu, tak se musím zmínit o nové teorii, která se šíří na Západě. Díky dění v Sýrii a v okolních zemích jako je Irák a Libanon vypadá celkem zajímavě teorie, že se v muslimském světě rozhořela nová Třicetiletá válka. Každý asi ví, že Třicetiletá válka byl náboženský konflikt v Evropě 17. století mezi katolíky a protestanty. Tedy původně, než se změnil v konflikt politický. A neodehrává se v muslimském nebo alespoň arabském světě právě to samé, ptají se mnozí. Mezi Sunnity a Šíity?

Co se týče Sýrie, tady vidím rozpor v názoru lidí, kteří si myslí, že to, co se děje v Sýrii není nejhorší, co ji mohlo potkat, že je to celkem přijatelné, ale nejhorší, co by ji mohlo potkat, by bylo, kdyby ses tím Západ pokusil něco udělat. Na jedné straně Asada velebí jako sekulárního vůdce bojujícího proti islámskému terorismu a na druhé straně klidně podporují teorii o sektářské válce mezi Šíity a Sunnity, do které by se neměl Západ míchat. Tak to se tedy rozhodněte, jestli je Asad sekulární nebo alawitský spojenec íránských Šíitů.

Nemyslím si však, že by teorie o sektářském konfliktu mezi Šíity a Sunnity jako určujícího konfliktu současného muslimského světa byla pravdivá, i když ji podporují zcela určitě přesné zprávy o tom, že třeba Saudská Arábie stále více spolupracuje s Izraelem proti Íránu.

Ale není to tak jednoduché. Izrael je stále v ohrožení ze strany šíitského Hizbaláhu podporovaného Asadem, ale i sunnitského Hamásu a samozřejmě i Al Kajdy. Nedovedu si taky dost dobře představit, že by Izrael spolupracoval se sunnitskými džihádisty proti Asadovi, stejně tak si nedovedu představit, že by spolupracoval s Asadem, který podporuje  Hizbaláh.

Je logické, že konflikt mezi Sunnity a Šíity probíhá v těch zemích, kde žijí vedle sebe - v Sýrii, Iráku a Libanonu. Přesto však zejména v Sýrii a Iráku existuje třetí strana, ve které jsou Sunnité i Šíité spojeni. Je to ta strana společnosti, která usiluje o eliminaci náboženských rozporů z politického života. V Sýrii to je sekulární opozice, nikoliv Asad, který podporuje šíitské hnutí v Libanonu a protěžuje svou sektu ve vlastní zemi, kde byla ona sekta nositelem veškeré moci. V Iráku to je zase irácká společnost, která čelí terorismu, kde sice panuje značné napětí mezi Sunnity a Šíity, ale stále převládá snaha neřešit toto napětí násilím.

Zjednodušovat dění v arabském světě na válku mezi Sunnity a Šíity mě proto přijde značně zavádějící a pramení spíš z naší potřeby tamní situaci zjednodušeně popsat, než přiblížit se realitě.

Já vidím konflikt v muslimském světě jako třístrannou válku. Sekularisté bojují proti islámistům a diktátorům, přičemž obě dvě skupiny jsou pro ně stejně nebezpečné. Islamisté bojují proti sekularistům ať už diktátorům nebo demokratům, přičemž rozdíl mezi nimi je pod rozlišovací schopnost islamistů. A konečně sekulární diktátoři bojují proti islamistům a sekulárním demokratům, přičemž rozdíl mezi nimi je rovněž pod jejich rozlišovací schopnost. Problém západního veřejného mínění je v tom, že na západě je rozšířený levicový názor o nevměšování a který považuje ponechání diktátorů a islámistů u moci za menší zlo než boj proti nim. A u nás na východě se zase začíná šířit pravicový názor, který nerozlišuje mezi islámisty a sekulární opozicí a podporuje tak diktátory.

Je to jednoduché. Já hájím demokratické sekularisty. Uznávám, že jejich nejméně a jsou nejslabší, ale nejvíce se přibližuji našemu pojetí světa a jsou morálně nejpřijatelnější.