Přihlášení
Spřátelené weby
ZPRÁVY
Ukrajina, Německo a Írán
Kdyby se USA a EU nezastávaly Ukrajinské opozice, bylo by to trapné. Diskuze o Německé zahraniční politice. Skepse vůči Íránu nekončí.
Situace na Ukrajině je přece jasná. Proč to komplikovat. Rozhodnutí ukrajinské vlády odmítnout dohodu s EU vyvolalo rozhořčení a protesty ukrajinských občanů, které byly nedemokraticky potlačovány. Na což po týdnech bezútěšné situace reagovala radikální část opozice násilím. Ukrajinští občané touží po Západu a ukrajinská vláda po Rusku. Musíme podpořit Ukrajince z jednoho prostého důvodu - protože jsme Západ. Pokud podporujeme Ukrajinskou vládu, jsme Východ.
Já nechci být Východ, chci být Západ, proto podporuji Ukrajince. Navíc pravda a morálka je na téhle straně. EU a USA se zastávají opozice, protože jsou Západ a protože to je správné. Pokud jsme Západ, stojíme za USA a EU, pokud ne, jsme Východ. Nechci být Východ. Není co řešit. Proto si myslím, že kdyby EU a USA se Ukrajinské opozice nezastali, byla by to ostuda.
Proto USA a EU děkuji, že to udělali. Ale zároveň dodávám, že i když to mnohé příznivce Východu dráždí, na celou situaci to má minimální vliv.
K situaci na Ukrajině se vyjadřuje i Německo. Německo začíná hrát aktivnější zahraniční politiku, i když v něm samotném stále probíhá debata mezi příznivci evropského izolacionalismu a proruské politiky a mezi příznivci aktivní samostatné zahraniční politiky. To první stále určují německou politiku, ale ti druzí se začínají stále více prosazovat.
A tak se z Německa ozývají hlasy, na které jsme nebyli zvyklí. Německo odsoudilo postup vlády na Ukrajině vůči opozici. Německo se chce podílet na likvidaci syrských chemických zbraní. Připravuje se vyslání německých vojáků do Mali.
Německa ministryně obrany říká, že "není možné, aby si země nevšímala vražd a znásilnění, ke kterým na mnoha místech dochází". A německý ministr zahraničí říká, že "Evropa nemůže nechat Francii samotnou v mírových misích v Africe."
Vyjádřil se k tomu i německý prezident Joachim Gauck. Dovolte, abych se u Gaucka trochu zastavil. Je to bývalý evangelický pastor a "dederón", který za komunismu bojoval za lidská práva v NDR. Jako první prezident Německa navštívil v Česku Lidice. Zajímá se o lidská práva a kritizuje Miloše Zemana. Gauck je podle mě jednoznačně "německý Havel". Jeho křesťanství se mě líbí mnohem více než tzv. obrana „křesťanských hodnot Evropy“, což začíná být heslem moderních skinheadů nebo je tak popisována činnost balkánských řezníků.
Proto mě nepřekvapuje, když nyní prohlásil, že by se Berlín měl vzdát zdrženlivosti a hrát větší roli ve světě. "Nemůžeme doufat, že se nás nijak nedotknou konflikty ve světě. Ale pokud se budeme podílet na jejich řešení, můžeme přinejmenším částečně utvářet budoucnost světa," řekl Gauck."Proto se Německu vyplatí investovat do evropské spolupráce a do světového řádu," dodal.
Podle něj musí být Německo připraveno vyslat vojáky tam, kde je třeba. Německo rovněž musí bránit porušování lidských práv na světě, protože samotné jejich dodržování samo o sobě přispívá mezinárodní bezpečnosti. "Princip státní suverenity a zásada nevměšování nesmí vést k tomu, že násilnické režimy budou nedotknutelné.", říká vyloženě. "Je třeba se proto ptát, co můžeme udělat pro stabilizaci našeho sousedství, ať už na východě nebo v Africe," řekl německý prezident.
Německo podle Gaucka dokázalo využít důvěru, kterou dostalo od mezinárodního společenství po druhé světové válce, a stalo se bohatou, otevřenou zemí, která dbá na práva svých občanů. Právě proto, že se země má dobře, by podle prezidenta měla nabízet i ostatním státům svůj příběh a své hodnoty, aby i jim umožnila nastoupit na stejnou cestu.
Kéž by takovou cestu nastoupil jednou i Írán. Nadšení z Íránu patrné poslední dobou v médiích dostává závažné trhliny. Navzdory tomu, že se Obama zavázal vést proíránskou politiku, americké tajné služby nyní konstatovaly, že Írán má již vše potřebné pro výrobu atomové bomby. Tak si říkám, jestli americká armáda a tajné služby to nedělají Obamovi naschvál, protože už mají dost té jeho USA ohrožující politiky.
To však nejsou jediná zjištění ohledně Íránu. Další zjištění jsou ještě zajímavější a proto v médiích méně zmiňované. A potvrzují teorii šíitsko-sunnitském spiknutí proti západu, demokracii a svobodě. Je jisté, že se Šíité a Sunnité sektářský nenávidí k smrti a jsou si schopni navzájem podřezávat děti. Dovede je však spojit odpor vůči západu a prozápadním silám třeba v Sýrii. A tak se ukazuje, že Írán, který podporuje Asada, Hizbaláh a Ality v Sýrii zároveň podporuje i sunnitskou Al Kajdu.
Je prokázáno, že v Iránu operuje jakýsi Al Súrí, který podporuje Al Kajdu v Sýrii a organizuje přechod teroristů z Pákistánu do Sýrie přes Írán, stejně jako převod financí. Al Súrí působí v zemi na základě dohody mezi Íránem a Al Kajdou, které byly uzavřeny před rokem 2005. Na nátlak USA byl Al Sůrí v Iránu zatčen a vězněn, ale později byl propuštěn a znovu v zemi vesele působí s tolerancí íránského režimu, který podporuje Asada v údajném boji proti Al Kajdě.
Myslím si, že nejpravděpodobnější vysvětlení této zvláštní situace je to, ž Írán prostě toleruje počínání Al Súrího, protože jeho spojenci Asadovi náramně vyhovuje, když proti němu v Sýrii působí Al Kajdy, aby se tam mohl tvářit jako bojovník proti terorismu a ne utlačovatele syrského lidu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
28.prosince 1344 – Karel IV. a jeho otec Jan Lucemburský odjeli na třetí křížové tažení do Pruska a na Litvu. Jako v předchozích výpravách neměli úspěch.