ZPRÁVY

Vývoj na Ukrajině a reakce Západu

Rusko bude tlačit, ale ne válčit. Alespoň ne teď. Další kroky NATO, členských zemí a spojenců.

Vývoj na východní Ukrajině je dramatický, ale jiný než na Krymu. Ukrajina konečně po pasivním opuštění Krymu ukazuje zuby a svaly. Nasadila speciální policejní jednotky na potlačení separatistů. Přesněji speciální jednotky vojsk ministerstva vnitra, což je takový typický postsovětský pozůstatek, který ukazuje zastaralost ukrajinských ozbrojených a policejních sil, ale tentokrát se hodí. Nejde o žádný bezhlavý vojenský zásah, ale policejná akci bez obětí za psychologické podpory letectva. Domnívám se opět, že to Ukrajincům někdo poradil.

Každopádně Rusko prská a hrozí a děsí, ale domnívám se, že je velmi pravděpodobné, že vojensky nezasáhne. Buď se spokojilo s Krymem, nebo nebyla reakce Západu tak mírná, jak by se mohlo zdát. Ale domnívám se nebo spíš doufám v to, že vypuknutí války ve východní Evropě je v tuto chvílí nízké. To však neznamená, že se teď začne Západ  Rusko sbratřovat. Rusové budou teď politicky tvrdě, jak to jen půjde, budou zkoušet na Ukrajinu a Západ veškeré možné diplomatické, špionážní a propagandistické kličky, ale tanky zůstanou na hranicích. Ale i bez tanků a vojáků může Rusko s Ukrajinou i Západ pořád zatočit a je potřeba být velmi opatrná, ve střehu a bystrý a nenechat se Ruskem dotlačit někde, kdy by Rusko chtělo.

Není možné ani další sbratřování s Ruskem, když nezákonně okupuje Krym. A je evidentně nevyzpytatelné a nebezpečné a agresívní a bude takové, dokud se bude řídit putinismem. Západ však získává čas. Čas na posílení obrany, na vybroušení politického postoje vůči Rusku a na zaujmutí dlouhodobé protiruské politiky, jejímž cílem by měl být konec Putinovy kliky nebo alespoň změna stylu ruské zahraniční politiky. To, kolik času budeme mít, záleží jen na Rusko a tak je potřeba být efektivní a rychlý. 

S potěšením mohu konstatovat, že USA přitvrdily rétoriku vůči Rusku a tentokrát je to i produktivní, protože se snaží zabránit zneužití současných nepokojů na východní Ukrajině Ruskem. Tentokrát nereagují na ruské kroky, ale politicky se jim snaží zbránit a tak si představuji západní politiku. Kerry tedy tvrdě varuje Rusko před zásahem na Ukrajině a USA zároveň pouštějí informace o možném zpřísnění sankcí. A ty dosavadní sankce nejsou tak symbolické,  by se mohlo dosud zdát. Rusko přichází o peníze a investory. Rusko už není tak bohorovné, jak před měsícem. Je potřeba na něj být tvrdý. Je to vidět.

Jaké jsou další reakce Západu a NATO na aktuální situaci? Vybírám události, které mne zaujaly nebo o kterých se moc nepíše:

16 ukrajinských důstojníků se zúčastnilo cvičení NATO v Bulharsku.

USA pošlou do Rumunska blíže neurčený počet letadel F-16, aby tam zůstaly na "delší dobu". Rumuni si přejí, aby to bylo do roku 2017, kdy zavedou do výzbroje vlastní F-16.

Rasmussen vyzval členské země NATO na zvýšení výdajů na zbrojení.

Přerušení vysílání ruských médií se šíří. U Ukrajiny je to jasné, důvody, proč to Ukrajina MUSELA udělat, jsem popsal již v minulosti. Litva a Lotyšsko to udělaly taky, protože mají na svém území velké ruské menšiny a potřebuji ukázat svou autoritu, aby tamní menšiny nenapadlo dělat, to co na Ukrajině. Jen stěží můžeme pochopit tyto kroky, pokud na naší hranici nestojí armády nepřítele. Ale ve skrytu duše jsem pochyboval o správnosti těchto kroků. Říkám si, i když to jsou všechno demokratické země, jsou postkomunistické a přece jen, jestli ten zásah, i když do nepřátelských médií, které v podstatě vedou jen jiný druh války, nezavání cenzurou. Ale pochybnosti jsou pryč. Protože už i Finsko, které není postkomunistické a je demokratické desítky let a bylo vždy neutrální, tak i to má z ruských médií obavy.  A to už je na pováženou.