ZPRÁVY

Sankce proti Rusku

Otázka sankcí proti Rusku. Západ provedl nevratný dlouhotrvající krok proti Rusku.  

Ukrajinská krize vyvolává mnoho otázek, na které není jednoduché odpovědět. Jedna z nich říká, mají západní sankce účinek? Zdá se, že symbolické sankce proti jednotlivým osobám jsou jen symbolické, ale zároveň se zdá, že přece jen nějaký účinek mají.

Rusové se jim zpočátku smáli, protože takové sankcičky by na SSSR neměly vliv. Ale Rusko není SSSR a rok 2014 není Studená válka. V Rusku je kapitalismus. A kapitalismus je globální. Když Brežněv vtrhl do Afghánistánu, nemohla poklesnout hodnota akcií na Moskevské burze, protože žádná taková neexistovala. Nemohla poklesnout hodnota rublu, protože byla pevně daná.

Dnes je to jiné. Poklesla hodnota akcií, i cena Rublu a nastal odliv kapitálu z Ruska. Poklesl rating a Rusko se dostává do recese. A to nebyly přijaty skutečné ekonomické sankce. Lze si jen představit, co by se s Ruskem stalo, kdyby přijaty byly, a lze jen litovat, že máme politiky, kteří se tomu brání. Ale možná se tomu nebudou bránit věčně.

Sankce, které byly přijaty proti ruským V.I.P. však vliv mají. Dnešní ruští papaláši totiž nemají dači a Čajky a nejezdí se rekreovat na Krym (i když asi zase začnou). Mají konta na západě. Mají vily v Saint Tropez. Mají jachty ve středomoří. Létají na nákupy do Londýna a Paříže. A jejich děti studují na soukromých školách v Británii. Osobní sankce se jich krutě dotknou.  A to je dobře.

Člověk, který se má dobře se jen těžko zbaví svého luxusu. Nevěřím, že ruské gerojství  a vlastenectví je silnější než tohle. Gerojové a vlastenci jsou vždy jen ti nejchudší, kteří nemají co ztratit. Ne bohatí papaláši. To je všude na světě stejné a můžete být milionkrát Rus.

Lze tedy předpokládat, že pokles důvěryhodnosti Ruska a cílené sankce a s toho vyplývající škody na ruském hospodářství a životní úrovni některých lidí mají své výsledky. Domnívám se, že to je hlavní důvod, který s politickým nátlakem donutil Putina, aby oželel možnost klasické invaze na Ukrajinu, poté co jeho Stealth blitzkrieg na Ukrajině selhal. Rovněž je to hlavní důvod vývoje posledních hodin, kdy Putin místo přesilovky zase zahájil diplomatické, psychologické a propagandistické šachy.

Je jasné, že jeho agresivní politika však rozhodně nekončí a že bude pokračovat v destabilizaci Ukrajiny nebo že se dokonce může vrátit k zavrženému plánu. Aby mu v tom svět zabránil, bude potřeba, aby západ přijal nebo připravil další sankce. Další intenzita dalších sankcí záleží na další intenzitě a bezohlednosti Putinových kroků. Je tady ještě hodně možností. Může rozšiřovat seznam sankciovaných papalášů. To jsou sankce mírné. Pak jsou tu drsná opatření. Sankce proti ekonomice, říkají tomu sankce sektorové, protože budou přijaty proti určitým sektorům ruské ekonomiky – těm nejdůležitějším jako je třeba energetika.  I o tom západ vážně uvažuje. Ale i to není ta nejdrsnější. Královnou všech sankcí je sankce proti Putinovi osobně. O té sankci se zatím mlčí, protože by postavila Putina na roveň Husajna nebo Asada. Ale je to možná sankce.

Aktuálně Obama rovněž rozhodl o zrušení celních výhod pro ruské zboží v USA. Dovoluji si tvrdit, že to je první plošná sankce, kterou USA na Rusko hodlají uvalit. Takže Rubikon plošných sankcí již byl překročen.  Můžeme se donekonečna dohadovat o tom, jak je silné NATO a jak ruská armáda, ale to, že západ může Rusko usankcionovat, o tom není pochyb.  Domnívám se, že v ekonomické oblasti Putin těžce prohrává. Pořád se mluvilo o tam jak je západ v krizi a jak je hospodářský slábne. Přesto je jeho hospodářská síla a ruská závislost na ní ta nejúčinnější zbraní proti Putinovi.

To, jaké sankce Rusko čekají, záleží výhradně na tom, jaká bude jeho další politika. Celý svět se zatajeným dechem čeká na to, co bude dál. Nejen v otázce sankcí.

Je tu stále možnost, že se Rusku podaří dosáhnout svých cílů na Ukrajině nějakým obelháním západu. A západ mu sedne na lep a sankce odvolá. Nebo se může stát, že Rusko ustoupí a řekne, co jsme si, to jsme si, trošku jsme se pohádali a teď buďme zase kamarádi. I na to může západ skončit. Známe to.

Jenže západ už přijal krok, který Rusko právem nenávratně a neodvolatelně poškodí. Země G7 se rozhodly, že se strategicky zaměří na snižování závislosti na ruském plynu a budou podporovat dovoz břidlicového plynu z USA. A i když to potrvá 10 let, je to dobrá zpráva, protože, jakmile se jednou energetické kostky vrhnou, už půjdou těžko zastavit.  A to, i kdyby se Putin plazil před Obamou. Díky Vladimíru Vladimiroviči se spojenectví USA a EU opět utužuje. Díky a ten Krym si nechte.