ZPRÁVY

ISS, Vietnam a Sýrie

Dojde nakonec k první kosmické bitvě o ISS? Největší mezinárodně politický protest v Česku. Situace v Sýrii.

Jak to říkají média? Rusko neprodlouží využívání vesmírné stanice USA?  Co je za nesmysl? I média to tuší, protože jim z jejich titulků vypadlo jedno podstatné slovo z názvu oné kosmické stanice. A to je slovo „mezinárodní“. Není to kosmická stanice, ale Mezinárodní kosmická stanice – International space station – ISS. Nepatří Rusku a to nemá moc diktovat Američanům její využívání. Ano, USA jsou momentálně bez možnosti vlastní dopravy lidí na tuto stanic a Rusko má moc tam další kosmonauty z USA nedopravit. Ale nemá právo si stanici přivlastnit. Ale jak již dobře víme, Rusové si s tím, co mají a co nemají právo, moc hlavu nelámou. Chystají snad první kosmickou anexi v dějinách? Má se ISS stát kosmický Krymem?  Čeká nás první kosmická bitva v historii? Která se nepovede lasery a fazery, ale nářadím v chodbách ISS? Ne, je to další nesmysl. Nic takového nehrozí.

 Ale k ukončení spolupráce na ISS může dojít. A projekt ISS může ztroskotat. Jak již sem napsal několikrát, pokud by to vedlo k budování „národních“ stanic a k novému soupeření ve vesmíru, tak bych to uvítal. Tohle soupeření by totiž lidstvo o hodně posunulo dál, protože konkurence je motorem pokroku.

Ale zpátky na zem. Nebo možná do vody. Víte, jaká byla největší zahraničně politická demonstrace posledních dní v Praze? Dní, týdnů i měsíců? Byly to demonstrace Ukrajinců na podporu Majdanu (kterých jsem se zúčastnil osobně)? Nebo to byla demonstrace na Hradčanském náměstí na podporu Putina?  Nebo snad akce proti české politice vůči Tibetu a Číně před Černínským palácem (rovněž přítomen)?

 Ano jedno. Byla to demonstrace Vietnamců proti Číně po námořních incidentech, o kterých jsem tady nedávno psal. Zúčastnilo se jí 2000 lidí pod rudými vlajkami Vietnamu a Vietnamci byly docela rozvášnění. To jasně ukazuje, že existují i jiná ohniska napětí, i jiné vášně a jiné konflikty než ty, na které jsme zvykli a které bereme na vědomí. Jsem rád, že jsem o tom psalo, i když se mně původně zdálo toto téma poněkud vzdálení. Ale naštvaní Vietnamci před čínskou ambasádou v Praze dokázali, že nic není vzdálené.

Ale mnohem blíže je Sýrie. To, že Asad nadále používá chemické zbraně, již potvrdil i Izrael. Před několika dny o tom informovala Česká televize. Zároveň mluvila i o tom, že syrští povstalci jsou ochotni spolupracovat i s Izraelem.  A pokud je ochota na jedné straně, musí být ochota i na druhé. Když si k tomu přidáme předchozí informace o tom, že na řízení povstaleckých operací v Sýrii se podílí i izraelští důstojníci na tajném velitelství v jordánském Amánu vychází nám jednoznačně, že se izraelská angažovanost ve prospěch povstalců zvyšuje. Ostatně svědčí o tom i fakt, že Izrael vždy bombardoval jen vládní stranu.

A to je dobře. Izraelská angažovanost pomůže zajistit, aby západní pomoc nesměřoval islamistům, aby se tupil potencionální příklon povstalců k džihádu a taky aby se západní podporovatelé více orientovali v místních frakcích a reáliích.

 Hodně Čechů si myslí, že jsou odborníci na Izrael a podléhají třeba iluzi, že Izraelci jsou stejně cyničtí jako Češi. Ale není to pravda. Izrael má sympatie k syřanům bojujícím proti Asadovi. Samozřejmě jen do chvíle, pokud tito tuto zemi neohrožují, ale z ryze technického hlediska je pro Izraelce úplně jedno jestli vyhrají sunnitští povstalci podporovaní Al Kajdou nebo šíitská armáda podporovaná Ruskem a Íránem.  Proč proto nepodpořit to, co je správné?

 Syrská propaganda se tváří, zvláště po pádu Homsu, že válka je vyhraná, ale není to vůbec pravda. Islamisté v Homsu se vzdali a souhlasili, že jej opustí, když jim to vláda dovolí. Ale není to konec povstání v Homsu. Historické centrum města nyní patří Asadovi, ale na předměstích dále působí povstalci ze sekulární Syrské povstalecké armády. Povstalci rovněž postupují na jižní frontě u Kunejtry, kde připravili režim o desítky tanků.  Oblasti u Libanonských hranic, kde vládní vojska v minulých týdnech porážely povstalce, ti zase získali zpátky.

I když někteří pozorovatelé varují před nebezpečím spojení sekulárních a náboženských povstalců na jižní frontě na druhé straně se zase množí zprávy o rostoucím rozkolu. Islamisté, kteří opustili Homs, mluvili o tom, že byli zrazeni Syrskou svobodnou armádou, která obdržela rozkazy ze zahraničí jim ve městě nepomáhat. Zároveň unesli velitele sekulárních povstalců.

 Pokud tedy sami islamisté dokazují, že sekulární povstalci stále méně podporují islamisty a dokonce poslouchají zahraničí, jen to jen dobrá zpráva.

 A samozřejmě, že tzv. volby, které Asadův režim organizuje v troskách zničených měst pod hlavněmi svých vojáků, není nic jiného než typická komedie „ruského světa“, tak jak to známe z Krymu nebo východní Ukrajiny. Nemá cenu se tím vůbec zabývat…