ZPRÁVY

"Nová" politika Kremlu vůči Moldávii

Putin(na NATO summitu poprvé) po bukureštˇské schůzce prohlásil: „ Naše obavy kvůli výsledkům summitu rostou … „ Politika otevřených dveří NATO se mu vskutku nezamlouvá (na řadu přichází  Chorvátsko a Albánie, Ukrajina a Gruzie,Bosna,Hercegovina, Černá Hora ).

Bushe od podpory atlantismu prezidenta Viktora Juščenka nezastrašily ani demonstrace proruských Ukrajinců (z valné části etnických Rusů,komunistů či socialistů, hojně zastoupených ve Straně regionů ),které jej při jeho příjezdu do Kyjeva,kde se krátce zastavil, zahrnuli v jazyce Tolstého nadávkami typu „ krvavý řezník“ či „světový terorista číslo jedna“ .

Bush znovu jednoznačně podpořil vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO a vyloučil jakoukoliv dohodu Washingtonu s Ruskem,která by spojovala rozšíření NATO o tyto dva státy s rozmístěním amerického protiraketového systému v Evropě.

Vladimir Putin by chtěl ,aby NATO na své další rozšiřování (Ukrajina,Gruzie) vyhlásilo moratorium výměnou za vyřešení vlekoucích se separatistických konfliktů, Moskvou rozněcovaných, na ruských hranicích (Rusko by mj.definitivně přišlo o přístup k Černému moři, kdyby po Bulharsku a Rumunsku do NATO vstoupily i Ukrajina a Gruzie ).Německo, Francie, Španělsko,Řecko a Norsko jsou sice proti rozšíření NATO o Ukrajinu a Gruzii ( Paříž mlží tím, že Ukrajina je ostře geograficky rozdělena na průmyslovou proruskou východní a jižní ,kde dominují etničtí Rusové, a chudou zemědělskou západní , vzešlou z Rakouska-Uherska, kde se mluví ukrajinsky, a která spatřuje v NATO garanta ukrajinské nezávislosti ), USA,baltské země a Polsko mu však tleskají.

Putin sází na tuto nejednotu a varuje, že gruzínský prez. Michail Saakašvili chce NATO zatáhnout do svých konfliktů se separatisty ,které Moskva podněcuje a sponzoruje mj. i proto, aby NATO od přijetí Gruzie odradila  .

Jako první nabízí vyřešení (ruského) separatismu v Podněstří, kde se Moskva začíná komicky profilovat jako vyjednavač opětné reintegrace Podněstří do Moldavie,kterému Moldávie, podle ruského plánu, poskytne „širokou autonomii „ za to, že Moskva uzná trvalou, doposud nikým neuznanou ,neutralitu Moldávie(aby nemohla vstoupit do NATO) ,kterou Moldávie vyhlásila (jednak aby se zbavila ruských jednotek na svém území, tj. v Podněstří ,které však její vyhlášenou neutralitu dodnes ignorují,a měla záminku pro své odmítnutí podepsat s Ruskem smlouvu o bezpečnosti a vojenské spolupráci, a jednak aby vůbec vklínění mezi Ruskem a Rumunskem přežila)  již ve své ústavě z roku 1994.

Toto své přání Putin navrhl moldavskému prezidentu Vladimíru Voroninovi v únoru 08 při jednání v rámci symbolického Společenství nezávislých států (SNS) .Trvalou neutralitu Moldávie by poté podle ruského plánu ještě potvrdila Ukrajina , US,EU a KBSE.Voronin poté pro list Kommersant z 11.3.08 prohlásil, že „ integrace do EU nemusí nutně procházet přes NATO.“ Moldávie by však ještě musela na přání Putina vystoupit z GUAM, neformálního svazku vytvořeného před sedmi lety s Ukrajinou,Gruzií a Ázerbájdžánem pro snížení ruského vlivu , který je pro Moskvu trnem v oku.

Ale karty v Podněstří ještě zdaleka rozdány nebyly.Zda se Putinův plán bude líbit líbit rumunským nacionalistům , je otázkou.

Taktéž je otázkou, zda  ruskými oligarchy (v případě Podněstří vzešlými z ruských tajných služeb) dosazený „ prezident“ Podněstří Igor Smirnov se své funkce jen tak vzdá, když ještě v březnu 08 prohlašoval, že „usedne za jednací stůl s Voroninem jen jako rovný s rovným, a Voronin se na oplátku zapřísahal, že se Smirnovem si  do své smrti ani ruku nepodá …

V malém Podněstří je rozmístěno 1.500 vojáků ruského mírového sboru, a zdejší ruská separatistická entita kontroluje četné zbrojovky a vojenská skladiště ( je zde největší evropské skladiště min a granátů) .

Igor Smirnov,prezident“ těchto ruských separatistů, štědře podporovaný ruskými „ vlasteneckými kruhy „ , které financovaly zdejší „ revoluci za nezávislost“ z roku 1990 (v září 1990 vyhlásili nezávislé Podněstří) a „referendum“ ze září 06, na základě kterého připojili Podněstří  k Ruské federaci (krátce před „referendem“ došlo ke dvěma bombovým útokům proti prostředkům hromadné dopravy, které si vyžádaly deset mrtvých), doposud v Podněstří vládl jako absolutistický vládce , a o reintegraci nechce ani slyšet.

Přestože Moskvě loajální Smirnov privatizoval všechny zdejší výnosné  podniky tak, že je předal do vlastnictví významných ruských obchodníků z řad bývalé KGB, Kreml se začíná stále více spoléhat na předsedu podněsterského parlamentu Jevgenije Ševčuka, kterým v roce 06 vystrnadil z této funkce pravou ruku Smirnova Grigorije Marakutse,jenž pro Smirnova hrál úlohu „ opozice“ .

Poté, co Moldávie a Ukrajina v březnu 06 zavedly nová celní pravidla, podle kterých veškerý export a import zboží z a do Podněstří musí provázet moldavské dokumenty, a rozpočet Podněstří tak přišel asi o 250 miliónů dolarů,Rusko provedlo proti Moldávii nemilosrdný ekonomicky protiútok : jednak jí podstatně zvýšilo ceny za dodávky ruského zemního plynu, a jednak přestalo kupovat její  dvě hlavní exportní položky - maso a víno.Výsledkem byl drastický pokles již tak nízké životní úrovně v Moldávii a jen vlažné plnění podmínek, ke kterým se Moldávie zavázala v únoru 05 vůči EU.

Ruská FSB přispěchala  v roce 06 „ekonomicky poškozenému „ Smirnovovi na pomoc, když Putin schválil plán FSB na financování v pořadí již čtvrté „prezidentské“ volební kampaně Smirnova v částce několika miliónů dolarů a jednorázovou  „ nenávratnou výpomoc“  v částce 20 miliónů dolarů.

Současně však oligarchové z řad FSB vrhli  v roce 06 do politického kolbiště proti Smirnovovi mladého dravého Jevgenije Ševčuka , nastrčeného místní obchodní společností Sherif, kterou 1993 založily v Podněstří ruské tajné služby, a která má hlavní slovo při rozdělování jakýchkoliv finančních zdrojů v Podněstří.

Kontroluje  bezpečnostní  a reklamní agentury, supermarkety, pekárny, hotely,kasina,benzínky,lihovar,telekomunikace, nakladatelství, televizní stanici,je dealerem firmy Mercedez-Benz  a vlastní fotbalový klub, jehož rozpočet by mu mohly závidět všechny mezinárodní elitní fotbalové kluby …

Společnost založila i vlastní politickou stranu Obrození , která obsadila v podzimních  parlamentních volbách 23 ze 43 křesel , přičemž jeden z jejích zakladatelů , Ilja Kazmaly, bývalý lovec disidentů, si koupil i funkci poslance .Rovněž tak další její představitelé , jako Ilona Turijovová.

Tato společnost ruských tajných služeb spolufinancovala všechny Smirnovovy kampaně, a na oplátku Smirnov jim odpouštěl daně ,zatímco jeho syn Vladimír Smirnov,šéf celního úřadu, jimž odpouštěl cla na jejich dovozy. Další „prezidentův „ syn Oleg Smirnov, rovněž vysoký představitel firmy, je členem podněsterské Vlastenecké strany .

Nejvhodněji si však uměl vybrat Jevgenij Ševčuk, který je členem proputinovské strany Jednotné Rusko Borise Gryzlova, zatímco Smirnov v posledních letech začal koketovat s konkurenční stranou Spravedlivé Rusko Sergeje Mironova.

V souvislosti s uznáním Kosova, ruská Duma  na uzavřeném zasedání s představiteli  ruských „mikrostátů „  ( není bez zajímavosti, že podněsterskou delegaci vedl  Jevgenij Ševčuk)  požadovala na Kremlu, aby v těchto jednostranně vyhlášených „republikách „ Podněstří ,Abcházie a Jižní Osetie otevřel ruské diplomatické mise …

Převzato z blogu autorky na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.