ZPRÁVY

Co teď dělají USA v Iráku?

Katastrofa na Ukrajině, smrt našich vojáků v Afghánistánu, i boje v Izraeli poněkud zastiňují situaci v Iráku, která však zůstává kritická a je jedna z největších hrozeb pro svět. Děje se tam vůbec něco? Dělají tam něco teď USA?

Ano, i když se o tom nemluví, tak USA v Iráku konají. Ani ne tak vojensky jako spíše politicky a zpravodajsky.

Ale začnu tím, co USA v Iráku rozhodně nedělají. Nespolupracují s Íránem. Je pravda, že Íránci bojují v Iráku, ale Američané a Íránci postupují v Iráku nezávisle na sobě a nijak spolu nespolupracují. Ještě aby.

A co tedy dělají? No především se snaží podle úspěšného receptu, který v Iráku už jednou fungoval rozdělit ISIL. Protože, i když ISIL vystupuje jako jednolitá síla, zdaleka tomu tak není. ISIL jako každá islamistická organizace je heterogenní skupina složena z mnoha frakcí, buněk, džihádistických skupin, kmenů a klanů. A některé součásti ISIL už v minulosti několikrát změnily strany. Američané a irácká vláda se snaží, aby tyto skupiny zase změnily stranu. Snaží se o to rozdělit ISIL. Američané zvažují vyslat své emisary, kteří by znova přemluvili sunitské kmeny, aby se postavili proti islámistům. Cílem je obnovit irácké protiteroristické hnutí, které v dobách svého vrcholu mělo 100 000 mužů ve zbrani.

USA k tomu využívají i kontaktů přes Saudskou Arábii a Saudové se nyní snaží přemluvit irácké sunnity, aby se postavili proti ISIL.

Po té, co se USA stáhly z Iráku, tak Málikí začal omezovat tyto jednotky finančně, až z nich zůstalo jen dvacetitisícové torzo.

Američané se kromě podpory sunnitů, kteří by byli ochotní bojovat proti ISIL snaží o to, aby se Irák byl schopen bránit sám.

Navíc "opravdová" ISIL jsou frontové jednotky, které bojují s iráckou armádou. A těch je asi jen 3000. V týlu za nimi jsou právě ony místní irácké kmeny, které udržují jejich nadvládu v zázemí. A na ně se USA zaměřuje.

Právě existence těchto skupin, které mohou ISIL potencionálně zradit, je jeden z důvodu proč USA váhají s bombardováním islamistů. Raději je chtějí "ukecat". Může se to zdát divné, ale v Iráku měla tato taktika velký úspěch za působení generála Petraeuse.

Například v provincii Dijála, která sousedí s Bagdádem už s ISIL různé sunnitské skupiny bojují. Dokonce bojují s teroristy teroristickými metodami a dávají jim tak zakusit vlastní medicíny. A tak byl velitel provincie z řad ISIL zabit pumovým útokem.  Irák se tak stává snad prvním místem na světě, kde se teroristé stávají oběti jakýchsi antiteroristů.

Utužuje se však spolupráce USA a Kurdů. Na okraji letišti v Irbilu je polotajná základna CIA, která se od zhoršení situace v Iráku utěšeně rozrůstá. Místní obyvatelstvo dosvědčuje  svá pozorování dronů, které denně z této základny startují, pravděpodobně na mise nad teroristy okupovanou části Iráku. Svědci také hovoří o tom, že během krátkého času celá základna expandovala až třikrát.

To je právě ono velitelské centrum, která Američané slíbili v Iráku vybudovat a která mají informovat a koordinovat proti islamistické síly v zemi. Druhé takové centrum vzniká v Bagdádu.

Zajímavý je i postoj Kurdů k Američanům. Kurdové přiznávají, že Američané byli z Iráku vyhnáni. Ale nikoliv teroristy a Al Kajdou, ale premiérem Málikím. Kurdové jsou jasní a pevní spojenci USA protože jejich spolupráce s americkými Zelenými barety, CIA a protiteroristickými skupinami se datuje ještě z dob vlády Saddáma Husajna.

Jeden pracovník těchto speciálních sil, jehož identita zůstává utajena, prohlásil, že pokud USA začnou bombardovat islamisty, budou potřebovat Kurdy, aby jim označovali cíle.

Bez Kurdů je jakákoliv takováto akce nemožná.

Přesto se však experti domnívají, že klíčovým místem pro porážku ISIL v Iráku je notoricky známé město Fallúdža. Jedno z nejhůře zkoušených měst světa, kde se odehrály těžké boje mezi islámisty a USA a které znova padlo do rukou islamistů půl roku před mediálně zviditelněnou ofenzívou ISIL v Iráku.

Přesto ve Fallúdži pokračují boje mezi ISIL a místními kmeny, které i když netrpí láskou vůči Bagdádské vládě, odmítají ideologii ISIL. Odmítají se k ní připojit a nebojí se na rozdíl od irácké armády. Předpokládá se, že právě proto se Fallúdža může stát základnou sunnitského boje za osvobození od ISIL. Zatímco šíitové neúčinně útočí na ISIL severně od Bagdádu, zde se proti ISIL postavili lidé z vlastní sekty - sunnité a bojují proti ní svým, partyzánským způsobem.