ZPRÁVY

Současná krize na východě

Krize na Ukrajině i nadále trvá a podle posledních informací se situace opět vyostřuje.
Od června byl alespoň co se týče bojů klid, bohužel poslední dobou je slyšet střelbu z obou stran bojové linie. V noci z pondělí na úterý mělo na donbaské frontě zahynout devět lidí.

Denně se k nám dostává neutišitelný proud informací z východu a stává se čím dál tím těžší odlišit hodnotnou informaci od té propagandistické, přicházející z úst jak Ukrajinských tak Ruských redaktorů. Proto jsem dnes do článku vybral důležité mezníky Ukrajinské krize potvrzené z více stran nebo na první pohled zřejmé.

• Nepokoje na Ukrajině, kterých si svět všiml se začali stupňovat po 21. listopadu 2013. V té době vláda prezidenta Janukovyče ukončila přípravu asociační dohody s EU a vyjádřila se k rozšíření spolupráce s Ruskem. Den poté se uskutečnili rozsáhle demonstrace na kyjevském Náměstí nezávislosti. V únoru 2014 byli proti protestantům nasazeni ostřelovači a došlo zatím k největšímu krveprolití mezi protestanty a zásahovou jednotkou Berkut.
• 22. února 2014 byl sesazen prezident Janukovyč a byly vyhlášeny předčasné volby, které se měli uskutečnit v květnu. Prozatímním prezidentem se stal Oleksandr Turčynov. Po předčasných volbách se dne 7. června 2014 stal novým prezidentem Petro Porošenko.
• Termín referenda o připojení Krymu k Rusku se nakonec uskutečnil 16. března 2014. V něm se mělo rozhodnout (a také rozhodlo, 96% hlasů) o připojeni k Rusku. V tu dobu už ale krymský parlament odhlasoval okamžité připojení. Referendum tedy mělo rozhodnutí pouze potvrdit. Všem těmto událostem předcházelo obsazení důležitých strategických míst na Krymu neoznačenými vojsky a také rezignace dosavadní vlády. Ne dlouho poté na Krym dorazila také Ruská armáda, která měla údajně sloužit k obranně rusů žijících na území. 
  V tu samou dobu Evropská unie vyhlásila sankce proti vysoce postaveným Rusům.
• Pád malajsijského letadla na východě Ukrajiny 17. července 2014 otřásl světem. Ihned poté začalo vyšetřování nehody, které bylo komplikované, protože území kam letadlo spadlo bylo ovládáno separatisty. Ti také našli černou skřínku. Vyšetřování není uzavřené ale dosavadní informace naznačují, že letadlo bylo sestřelené raketou země-vzduch, která byla vystřelena raketovým systémem Buk-M1. Obě strany se vzájemně napadali a popírali svou vinu na tragédii. Raketa měla být vystřelena z území, které plně kontrolují separatisté Doněcké lidové republiky.
• V srpnu 2014 zakázalo Rusko dovoz západních potravin do své země. Měla to být odpověď na sankce Evropské unie vedené proti Rusku. Ceny potravin neúměrně rostli, byl nedostatek kvalitního ovoce a zeleniny, mléčných výrobků, masa. Situace nahrávala černému obchodu, někteří prodejci se snaží evropské potraviny do země pašovat. V srpnu 2015 Rusko embargo prodloužilo.
• 7. září 2014 byla v Minsku podepsaná dohoda o příměří mezi Ukrajinou a separatisty. S dodržením dohody měli obě strany problém, proto se 12 února 2015 Ruský prezident Vladimir Putin, německá kancléřka Angela Merkelová, prezident Ukrajiny a prezident Francie sešli v Minsku a po 16 hodinách jednání uzavřeli další dohodu. Ta měla ukončit boje o půlnoci 14. února. Ovšem ani tato dohoda nezabránila dalším nepokojům na Ukrajině.
• V pátek 27. února 2015 byl spáchán atentát na Borise Němcova, který neuznával postoj Ruska ve válce na Ukrajině, rovněž byl hlasitým odpůrcem Putin. Němcov byl v centru Moskvy zasažen čtyřmi ranami neznámým útočníkem. V březnu mu byl Ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem udělen Řád svobody.