ZPRÁVY

Kurily a neexistence rusko-japonské mírové smlouvy

16.8.06 ruské ministerstvo zahraničí vyslovilo „ lítost“ nad zastřelením japonského námořníka na širém moři před Kurilským souostrovím ruskou pobřežní hlídkou, když neuposlechl výzvu ruské pobřežní stráže, aby svůj rybářský škuner zastavil - nicméně Kreml odmítl jakoukoliv odpovědnost za incident s tím, že Tokio, skutečný viník, své rybáře, pytlačící v Kurilských vodách, severovýchodně od japonského ostrova Hokkaido, netrestá ...          
27.2.07 přijel do Tokia ruský premiér Michail Fradkov, jenž ke kauze Kuril, dlouhodobém ruském sporu o 4 jižní ostrovy z Kurilského souostroví, uvedl, že Japonsko musí na své nároky na Kurily zapomenout, protože vrácení Kuril nevyžadují „ střízlivé japonské národní zájmy, ale pouhé japonské veřejné mínění, které je třeba v rámci vzájemně výhodných obchodních styků umlčet „ ...

Putin k japonskému požadavku navrácení Kuril tudíž tvrdí, že „ japonské nároky jsou pouhou formalitou - úlitbou japonskému veřejnému mínění „ .

Zatímco oficiální ruské mapy Kurily ( Etorofu,Kunašir,Šikotan a ostrovy Habomajské) zakreslují jako součást RF, japonské mapy z nich dělají Severní teritoria Japonska „ ...

Tokio s Kremlem se o tyto strategické ostrovy, bohaté na ryby,  přou již od 18.stol.

V 12/06 japonský ministr zahraničí Taro Aso neoficiálně naznačil, že by Tokio výměnou za definitivní urovnání sporu ustoupilo, a souhlasilo by s rozdělením Kuril, na polovinu by se rozdělil ostrov Etorofu ...

Rozdělení Kuril poprvé navrhl Kreml v roce 56, kdy Chruščev hodlal Japonsku vrátit dva menší ostrovy, Šikotan a Hamobajské, které leží nedaleko Hokkaido, a které podle tvrzení Japonska  nejsou součástí Kurilského souostroví, výměnou za podepsání mírové smlouvy, což by znamenalo, že výměnou za dva malé ostrovy Japonsko uzná ruskou okupaci zbylých ostrovů Kurilského souostroví  ...

Za studené války nemělo Tokio pohnutku, aby na tuto nabídku přistoupilo, ale po rozpadu bolševického SU se tímto stimulem stala vzájemná obchodní spolupráce( např. v roce 05 bylo Japonsko 4. největším obchodním partnerem Ruska, avšak Rusko z Japonska jen dováželo, výrobky „ Made in Russia“ neexistují, a ropu a plyn Japonsko, třebaže za ruskými humny, nadále tankery zdlouhavě dováží z Austrálie a BV ) ...

Japonsko však může být pro Kreml užitečným strategickým spojencem v případě, že by se zvrtly rusko-čínské vztahy, o to více, že se Japonsko a Jižní Korea snaží vymanit z jednostranného sevření Washingtonu, a usilují i ve sféře obrany o spolupráci s EU, Japonsko zejména s Německem, Jižní Korea koketuje s Paříží ...

Putin se však o Ruskem zabraná území nehodlá s nikým dělit.

V 8/45, několik týdnů před japonskou kapitulací, Kreml vyhlásil Tokiu válku, a rozmístil na všech ostrovech severně od Hokkaido ruskou armádu a ruské letectvo, přičemž z ostrovů Japonce a Korejce deportoval.

Mírovou smlouvu s Japonskem ( ani vlastní separátní mírovou smlouvu, tak jako ji s Japonskem uzavřely mj. Čína, Indie, Jižní Korea) Kreml neuzavřel z důvodu, že se v roce 51 svéhlavě neúčastnil jednání mezi spojenci a Japonskem ( probíhala korejská válka) , a tudíž smlouvu v San Francisku 8.9.51 nepodepsal, třebaže tato smlouva v části C v článku 2 kapitoly II uvádí, že se  „ Japonsko zříká veškerých vlastnických práv a nároků na Kurilské ostrovy, jižní část Sachalinu, a na všechny přilehlé ostrovy, které Japonci nabyli 5.9.1905 na základě smlouvy z Portsmouth „ ...

Sanfranciská smlouva tudíž Kurily přiřkla Kremlu, ale Japonsko do Kurilského souostroví odmítlo zahrnout 4 nejjižnější ostrovy s tím, že nepatří do Kuril, ale jsou Severním územím Japonska.

Navíc Japonci, třebaže se své svrchovanosti zřekli, nikdy neuznali ruskou suverenitu nad těmito ostrovy.

Návrat těchto ostrovů je na agendě každé oficiální japonské návštěvy v MOW, a na každém summitu G+, takže ruští diplomaté se na summitech G+ snaží japonským delegátům obloukem vyhýbat s tím, že summity G+ neřeší bilaterální otázky, což však japonské diplomaty nevyvádí z míry, a na každém summitu G+ trpělivě každému, kdo je ochoten naslouchat, vysvětlují, že tyto 4 ostrovy tvoří od nepaměti nedílnou součást Japonska ...

Japonsko tyto čtyři jižní ostrovy Kurilského souostroví požaduje na základě japonsko–ruské smlouvy z roku 1855 o obchodu, plavbě a delimitaci hranic, podle které japonsko-ruské hranice v Kurilském souostroví vedou mezi ostrovy Iturop/Iturofo a Uruppu.

Bez ohledu na oprávněnost či neoprávněnost nároku Japonska, a bez ohledu na ruskou okupaci japonského území, třebaže Japonsko smlouvu o neútočení s Ruskem z 4/41 neporušilo ( Japonsko, zabředlé do nekonečné války s Čínou, se místo napadení Ruska rozhodlo uchvátit evropské kolonie v jihovýchodní Asii), tím, že Stalin sanfranciskou mírovou smlouvu s Japonskem nepodepsal, umožňuje Japonsku vznášet jakékoliv územní požadavky vůči Rusku, a Rusku neexistence mírové smlouvy umožňuje pokračovat v okupaci jakéhokoliv japonského území, které ukořistilo, aniž by , technicky, porušovalo jakoukoliv dohodu, kterou podepsalo ...

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.