ZPRÁVY

Ultranacionalistické skupinky v Kyjevě, velká radost Putina

200.000 ukrajinských Židů žije převážně v Kyjevě, ne že by byli neonacistickými skupinkami na Ukrajině nadšeni, ale berou situaci se stoickým klidem. Izraelský list Haaretz napsal dva zajímavé články, Putin, a dangerous friend to the Jews/nebezpečný přítel Židů, + Putin can´t count on the Jews of Ukraine – but he always has Israel/nemůže spoléhat na ukrajinské Židy, ale stále ještě má Izrael.  

Kyjevští neonacisté se zdraví zdviženou pravicí, používají hákový kříž, a mají na rukávu výšivku 14.Waffen–SS Galicia/ 1. Ukrajinská ( byla i 29. Waffen-SS divize RONA/1.Ruská, a 30.Waffen-SS divize /1.Běloruská ) ...

To, že jejich skupinky byly na Majdanu okrajově vidět, poskytlo Kremlu vítanou záminku ke gigantické  štvavé kampani proti celé kyjevské vládě ( Kreml označuje za neonacisty i Jaceňuka a Klička ).

Igor Mosjučuk, šéf jedné z neonacistických polovojenských organizací  „ Ukrajinští vlastenci „ , tvrdí, že jeho prioritou je bojovat proti zkorumpovaným prominentům Janukovyčevova režimu , ale dnes jde jen o svobodu Ukrajiny, půjdou proto do boje proti Rusům na východě, již procházejí výcvikem.

„ Nebojíme se ani Rusů ani Putina “ , prohlásil Mosjučuk.

Když parlament 24.2.014 odhlasoval zákon o propuštění politických vězňů, vyšel na svobodu po třech letech vězení i Mosjučuk poté, co byl na 6 let nepodmíněně odsouzen za  „ přípravu teroristických akcí “ .

Vjačeslav Horan, zakladatel „ vyčištˇovací „  neonacistické miniorganizace „ Bílé kladivo“ /Bjelyj Molot, která má několik desítek členů, jeho slova potvrdil.

Horan prohlásil : „ Zveřejňujeme na Facebooku adresy zkorumpovaných státních úředníků, vlastníků nelegálních kasín,  a homosexuálů – naši přívrženci se pak o ně postarají „ ( antikomunismus, antisemitismus,  a boj proti muslimům mají také v prrogramu, ale dnes tyto body „nezdůrazňují“ ) .

Pravý sektor  „Bílé kladivo“ před nadcházejícími prezidentskými volbami vyloučil ze svých řad, což Horan popírá.

V Kyjevě je téma „ neonacisté“ tabu, mj. proto, že tyto miniskupinky náleží k nacionalistické koalici Pravému sektoru, vytvořenému v 11/013, který se aktivně podílel na EuroMajdanu .

Jeho nejdůležitější složkou je Tryzub/Trojzubec, který se hlásí k odkazu ukrajinského vlastence Stefana Bandery/1909-1959/, jehož jednotky se v boji za ukrajinskou svobodu podílely i na masakrech Židů ( které ve velkém páchali i bolševici, kteří z masakrů, kterých se dopouštěli, běžně vinili banderovce, + Rusové v německých jednotkách ) , ale protože navzdory německému nesouhlasu trval 1941 na vyhlášení svobodné Ukrajiny, což byl jediný důvod, kvůli kterému se s nacisty spojil, byl nacisty internován v KL, kde jeho dva bratři zemřeli ( viz můj článek Otazníky kolem ukrajinských nacionalistů) .

Viktor Juščenko, jehož 2.manželka byla členkou mládežnické organizace OUN-B v Chicagu, kde se narodila, jmenoval při svém odchodu Banderu 22.1.010 národním hrdinou – Banderovi titul národního hrdiny odebral v 1/011 Janukovyč.

Polovojenskou organizaci „ Stepan Bandera Tryzub“, který byl znakem banderovců, od roku 05 vede  univerzitně vzdělaný Dmitro Jaroš *1971,  jenž je na ruském seznamu „lidí na zabití“  na prvním místě ( Jaroš požaduje zakázat ukrajinskou KS + proruskou Stranu regionů ).

Jaroš  „ hodlá „ kandidovat v prezidentských volbách 25.5.014 ( kterým se Kreml bude snažit  zabránit), ale ještě se neregistroval ( v průzkumech veřejného mínění by dostal nerelevantních  1.6% hlasů, do Prahy jej v 2/014 pozval šéf  neonacistické Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas) .

Ukrajinští politologové tvrdí, že Tryzub není žádná neonacistická organizace, ale konzervativní vlastenecká pravice .

Nicméně zuřivě  antisemitská  básnířka Diana Kamljuová, která vybízí ultrapravičáky, aby „ šli v boji za bílou rasu až do konce „ se občas účastní Jarošových veřejných vystoupení, a ostentativně se objímá se všemi jeho strážci.

Pravý sektor, k němuž patří i strana UNA-UNSO, sídlí ve dvou patrech hotelu Dniepro, 200 m od Majdanu, zatímco neonacistické skupinky zabraly 7.patro ukrajinské radnice.

Tiskovým mluvčím Pravého sektoru je bývalý ruský novinář listu Kommersant Artěm Skoropadský, jenž prohlásil :

„ Ukrajina chce být  geopolitickým subjektem, nikoliv objektem  - její nezávislost byla vždy jen na papíře,  atˇ již z důvodu okupačních jednotek či vnitrostátních režimů.

Chceme silnou nezávislou Ukrajinu – jsme euroskeptici, jsme proti globalizaci, potratům, eutanázii a sňatkům homosexuálů. Nejbližší je nám Polsko, v němž vládne církev, ale také Francie „ …

Pravý sektor prohlašuje, že k boji proti Rusům potřebuje všechny, i homosexuály, kteří rovněž bojovali na Majdanu – ty pošle do první linie .

Pravý sektor odmítá odzbrojit a vydat zbraně, je pouze ochotný nechat zbraně zaregistrovat.

S Putinem před branami Jaroš  s kyjevskou vládou vyjednává svým milicím status bezpečnostních jednotek ( dle Skoropadského 10.000 mužů ), který by jim nosit zbraně umožnil.

Své bojovníky Jaroš odmítl zařadit do nově vytvořené Národní gardy, ale souhlasil podřídit své akce Radě národní bezpečnosti a obrany.

Politologové Pravému sektoru ve volbách nepřisuzují více než 5% hlasů s tím, že „ být na jejich straně na EuroMajdanu je něco zcela jiného než pro ně hlasovat „ …

Spornou roli sehrála organizace Spilna sprava SS /Společná věc, která údajně slučuje několik desítek tisíc malých zaměstnavatelů nacionalistů, + vyhozené členy ze strany Svoboda.

Jejím šéfem je Oleksandr Danyljuk, mj. bývalý právník Janukovyče, jenž za Euromajdanu odmítl spolupracovat s jeho hlavními aktéry .

Umírněnou opozicí byla SS obviněna, že vyvolávala provokace, aby zabránila rozhovorům s Janukovyčem, a bylo vyhlášené stanné právo, což by se Kremlu hodilo, z provokací ji obvinila i strana Svobody – 3.2.014 Danyljuk údajně uprchl před zatčením do Londýna/LON.

25.3.014 ultranacionalisté ukazovali na TV kamery rozstřílené tělo jednoho z předáků Pravého sektoru Olexandra Muzyčko, alias Saška Bilyj, jenž bojoval proti Rusům již v Čečensku.

Údajně byl zastřelen ukrajinskou policií v kavárně ve městě Rovno (Volyň) , když se nechtěl identifikovat – věděl, že je hledaný, protože zastrašoval místního prokurátora, o kterém tvrdil, že je podplacený.

Pravý sektor tuto oficiální verzi ukrajinského ministra vnitra Arzena Avakova  prohlásil za naprostou lež s tím, že jej rozstřílelo ruské komando ( poslanec Dumy Valerij Raškin  několikrát veřejně vyzval ruské tajné služby, aby odstranily Jaroše a Muzyčka - poslední verzí ukrajinského ministerstva vnitra je, že " se rozstřílel sám, protože neunesl, že bude zatčen "...  ) …

Pohřeb se konal 27.3.014 za přítomnosti několika stovek jeho sympatizantů, jinak pro něj nikdo neplakal.

Další ultranacionalistickou stranou je strana Svoboda ( původně se jmenovala Národně-socialistická s heslem „ Ukrajina Ukrajincům“ ) , která v roce 012 dostala 12% hlasů, a je zastoupena v parlamentu ( kde slovně napadala poslance Strany regionů za to, že mluví rusky, později byla iniciátorkou zákona, který vzbudil nejvíce emocí – zrušení ruštiny jako druhého oficiálního jazyka ).

Strana Svobody přerušila  kontakty s Le Penovou Národní frontou poté, co se tato stala nejlepším přítelem RF, a podpořila ruský zábor Krymu …

Její šéf Oleh Tˇahnybok, aktivní účastník EuroMajdanu, popularitu navíc nezískal.

Tˇahnybok byl v roce 04  pro své vulgární výpady proti „RusoŽidům“ vyloučen z Juščenkova bloku Naše Ukrajina ( jak Tˇahnybok tvrdí, „ protože Juščenkovu „oranžovou“ revoluci financoval madˇarský Žid George Soros „“ ) .

18.3.014  k jeho nepopularitě přispěli i jeho vlastní lidé ( poslanec Igor Mirošničenko, člen parlamentního výboru pro svobodu projevu, a jeho kumpáni ), když emocionálně napadli šéfa  Prvního TV kanálu Pantělejmonova za to, že odvysílal Putinův projev, a přinutili jej k podepsání rezignace.

Incident byl odsouzen všemi politickými stranami, včetně stranou Svoboda, která však útočníky odmítla ze svých řad vyloučit.

Oleh Tˇahnybok soupeří s politickým nováčkem Dmitrijem Jarošem, šéfem Pravého sektoru.

Převzato se svolením autorky z jejího blogu na adrese http://kostlanova.blog.idnes.cz ,kde naleznete její další články. Na Vojsku se nachází část zabývající se s ním související tématikou.