ZPRÁVY

Má ministr pravdu?

Naftali Bennett patří k mladší generaci izraelských politiků. Když vypukla jomkipurská válka (1973), nebyly mu ani dva roky. Dnes, ve dvaačtyřiceti, zastává prestižní post ministra hospodářství v Netanjahuově kabinetu. Je zásadním odpůrcem stažení Izraele ze Západního břehu.

Ve středu (5/8) vydal na toto téma prohlášení: ve světle devátého výročí jednostranného izraelského stažení z Pásma Gazy a na pozadí protiteroristické operace Protective Edge.

Bennett varuje: Vzdá-li se Izrael kontroly nad Západním břehem, bude domácí fronta vystavena hrozbě infiltrace pomocí tunelů vedoucích přímo do srdce (centrálních oblastí) státu. Dodal: Stažení (z Pásma Gazy) je poučením, že kdo utíká před terorem, toho teror dostihne. Naopak, kdo stíhá teror, ten bude žít v bezpečí.

Politik logicky dovozuje: Toto stažení, jak je nejlépe patrné na operaci Protective Edge, vrhá jasné světlo na důsledky (případného) založení palestinského státu na Západním břehu. Došel jsem k názoru, že Palestinský stát by zničil izraelskou ekonomiku, dodal Bennet a upřesnil: zničil by turistiku, byznys, obchod. Palestinský stát nejenže by ohrozil izraelskou bezpečnost, ale izoloval by židovský stát diplomaticky, soudí ministr.

Ministr má k dipozici velice silný argument. Připomněl zákaz letů do Izraele, které během operace Protective Edge vyhlásily Spojené státy. Něco takového by se mohlo snadno opakovat, pokud by se Izrael vzdal kontroly nad Západním břehem.

Co dokáže raketa vystřelená z Gazy na Jehud (město ve středním Izraeli nedaleko Ben Gurionova letiště), je schopná udělat právě tak protiletadlová střela nebo raketový komplet odpalovaný z ramene, pokud by byly tyto zbraně použity v Samaří (na Západním břehu), které je podstatně blíž k Ben Gurionovu letišti. V takovém případě by byl aeroport mimo provoz déle než dva dny, upozorňuje politik.

Stejně tak by existovala hrozba představovaná podzemními tunely. V čem nebyly tak úspěšné tunely budované z Pásma Gazy směrem na izraelské území, to by dokázaly tunely vedoucí ke Kfar Sabě nebo k dálnici č. 6, říká Bennett. (Obojí se nachází v těsné blízkosti Zelené linie; za ní začíná Západní břeh).

Ministr své prohlášení uzavřel slovy: Máme zemi s úžasným rozvojem během 67 let její existence, z toho pět desetiletí spolu s Judeou a Samařím (Západním břehem). Nenechme to všechno zničit kvůli mesianistickým fantaziím o míru s vrahy.

Má Naftali Bennett pravdu?

Obávám se, že ano. Západní svět rozdává Izraeli bezpočet rad, jak by si měl tváří v tvář teroristické hrozbě počínat, levice, a zhusta nejen levice, izraelské obranné akce nevybíravě kritizuje, ale málokdo, prakticky nikdo, není ochoten snášet každodenní úděl Izraelců.

Jakmile jde o krk nikoli Izraelcům, ale lidem odjinud, okamžitě zavedou opatření na svoji ochranu. Nejde jen o zmíněný zákaz letů na Ben Gurionovo letiště. Jako příklad může posloužit kaskáda přesunutých nebo zrušených sportovních podniků – z důvodu bezpečnosti jejich aktérů. Namátkou: z tenisového kalendáře byl vyškrtnut turnaj ATP, který měl začít v Ramat Hašaronu 15. září. Všechny dosavadní domácí zápasy izraelských fotbalových klubů v současném ročníku Champions League a Evropské ligy se musely hrát na Kypru. Otazník visí nad baráží o účast ve Světové skupině Davis Cupu mezi Izraelem a Argentinou; hrát se měla v září v Tel Avivu.

Aby mi bylo dobře rozuměno: nevolám po tom, aby zahraniční sportovci šli do bezpečnostního rizika, to ani v nejmenším. Jen se snažím upozornit (vlastně stejně jako ministr Bennett), co by se dělo na Západním břehu, kdyby byl celý přenechán palestinským Arabům a k moci se dostaly síly jako Hamas a spol.

Kdo může dát záruku, že by rakety nelétaly nejen z Pásma Gazy, ale také ze Západního břehu? Kdo může zaručit, že by tunely a podzemní chodby nebyly budovány z obou palestinskoarabských teritorií?

Nikdo.

A důsledky masivních projevů arabské nenávisti vůči Izraeli, tentokrát prostřednictvím raketové agrese takříkajíc z obou front (za vydatných finančních injekcí od  USA, EU a odjinud ze svobodného světa, o arabské pomoci nemluvě)? Kolaps turistiky, kolaps byznysu, kolaps obchodu. Přesně podle slov ministra Benneta.

To, co se Arabům nepodařilo od roku 1948, podařilo by se jim v případě, kdyby Izrael přistoupil na dvoustátní řešení v podobě státu pro palestinské Araby v Pásmu Gazy a na Západním břehu – jak je k tomu částí mezinárodního společenství soustavně vyzýván.

Tito lidé se bezpochyby nacházejí i v české společnosti. Mám pro ně otázky: Ona nestačí jedna teroristická enkláva soustavně ohrožující Izrael? Vy chcete, aby židovský stát sousedil se dvěma? Můžete opáčit: Kde máte jistotu, že by tomu tak v případě dvoustátního řešení á la Mahmúd Abbás opravdu bylo?

Odpovídám: A kde vy máte jistotu, že by tomu tak nebylo?