Přihlášení
Spřátelené weby
ZPRÁVY
Putin se podělal. Co bude dál?
Ve snaze napravit to, co považuje za největší geopolitickou katastrofu minulého století, riskuje ruský prezident zavinění největší geopolitické katastrofy století současného.
Nejdříve dovolte, abych se omluvil za nadpis. Ale prezident agresivního státu na pomezí mezi Evropou a Asií si v takových slovech přímo libuje. Slova, která mají vyjádřit jeho důvtip a blízkost k lidu. Nedávno se Putin příliš přiblížil i ukrajinskému národu. Smrtelně přiblížil. Proto tato slova prosí o používání, pokud ne stálé, tak alespoň co nejčastější.
Všechny nyní trápí otázka, co se stalo s Putinem. Jaké sleduje cíle? Kde se zastaví? V Doněcku? V Kyjevě? Nebo, snad, v Lisabonu?
Nápis v rukou muže: "Soudruhu Putine, vaši ochranu nepotřebuji" s ruským pasem
Pokud necháme stranou emoce a informační pěnu smíchanou se slzami o utlačovaných krajanech, vynoří se před námi celkem ostrý a jednoduchý obraz. Cíl Putina se nemění už několik let a vychází z jeho sentimentálních prohlášení o tom, že „rozpad SSSR byl největší geopolitickou katastrofou 20. století“. Pro Putina není obnovení Sovětského svazu jen prázdná fráze, PR nebo informační válka. Je to životní cíl. A hlavní cenou v tomto snažení je Ukrajina. Z mnoha důvodů – geopolitických, mentálních, geografických, ekonomických. Právě proto byl Putin zlostí bez sebe, když 3 měsíce nemohl rozehnat Majdan. Myslím si, že dodnes nemůže pochopit, co se stalo, že Janukovyč utekl ze země a hlavní cena jeho imperátorských tuh málem proklouzla mezi prsty. Putin prostě nemůže strpět takovou ostudu. Nemůže se vzdát svého snu.
Proto na Ukrajině započal „gruzínský scénář“, který byl úspěšně realizovaný v srpnu 2008 s následnou okupací Abcházie a Jižní Osetie. Na Ukrajině souhlasil s odtržením Krymu a jihovýchodní části země s následným roztříštěním jednotného ukrajinského státu a perspektivou kontroly nad celým územím Ukrajiny. S bezpodmínečnou možností včlenění ukrajinských území do „nového SSSR“. Jedinou podmínkou úspěchu tohoto scénáře byla ozbrojená provokace, podobná té nervózní reakci Saakašviliho, v jejímž důsledku zahynuli ruští vojáci. Načež Rusové mohli s klidnou hlavou „ochraňovat krajany“. Až k samotnému Tbilisi.
Na Krymu došlo k trapné situaci. Všichni „proruští“ provokátoři , všichni neadekvátní „berkutovci“ a všechny „bláznivé“ babky nedokázali vytvořit ani zdání napjaté situace a nebezpečí pro „krajany“. Všechny příznačné akce „neznámých vojáků“, všechny pokusy o uplacení, zastrašení, urážení ukrajinských vojáků na Krymu nedokázaly vyvolat ani jeden výstřel. Přivezení rváči z ruského Bělgorodu nedokázali rozpoutat nepokoje v Charkově, Doněcku ani Luhansku. Zmlátili nevinné lidi, vyvěsili svou „trikoloru“ a zmizeli neznámo kam. Zkrátka, udělali bordel, ale očekávaný efekt se nedostavil.
Vlevo bojovníci na Majdanu: financovaní Západem, vyzbrojení NATO, vycvičení v evropských teroristických táborech./ Vpravo živelně vzniklá krymská domobrana.
Zrada „admirála“ Berezovského, který byl 20 let živený z ukrajinského rozpočtu (a nutno dodat, že vzhledem k jeho vzezření se živil celkem úspěšně) a nyní se vrhl k novému korytu, zavání neúspěchem této „humanitární“ mise.
Přesto se nabízí otázka: Co bude dál? Opravdu se Putin zastaví? Samozřejmě že ne. Pamatujete si, jak to bylo s Janukovyčem a Majdanem? Když už se zdálo, že situace kulminovala a nastane zvrat, došlo k neuvěřitelnému řešení, které vedlo ke stále novým a novým obětem. Zdá se, že v situaci druhé Krymské války můžeme předpokládat stejnou „strategii“. Mám dojem, že Putin dostane v nejbližší době záchvat hysterie a bude po svých generálech požadovat „řešení této otázky“ Rychle! Za každou cenu. V jeho světě přeci vítěze nikdo nesoudí.
Proto předpokládám, že v nejbližší době „mírové“ přesuny ruských okupantů ukončí něco konkrétního. Například potopení lodí pohraniční služby Ukrajiny v sevastopolské zátoce. Nebo televizní „bojové akce“ mezi ruskou „osvobozeneckou armádou“ a „banderovci“. Teroristický čin na ruské půdě, dejme tomu někde na Krymské ulici v Bělgorodě, na jehož místě najdou odznak ukrajinského Pravého sektoru, je také velmi pravděpodobný.
A v ideálním případě celkově okupovaný Sevastopol a jásající Krym. Pokud k tomu dojde, tak se Putin nezastaví. Dále dojde k útoku na Luhansk, Záporoží, Cherson, Nykolaev. Protože Krym nemůže fungovat odděleně. On potřebuje spojení s Ruskem, které je nyní na ukrajinském území.
Protože i jestli současná avantýra bude zmařena, to nepřinese Ukrajině klid. Chceš mír? Připrav se na válku! Bohužel, to je případ Ukrajiny.
Autor žije na Ukrajině.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
21.listopadu 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským.
21.listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský panovník František Josef I.
21.listopadu 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském)