ZPRÁVY

Ještě o Karzáím

Upřesnění, poopravení předchozí úvahy o prezidentu Karzáím. Východiska se změnily, závěry však zůstavájí stejné.

Děkuji všem, kteří souhlasili s mou poslední úvahou o prezidentu Karzáím. Snad se nebudou cítit zrazeni, když si dovolím tuto úvahu poněkud pozměnit. Noční studium zahraničního tisku a nová zpráva o tom, že Karzáí přišel ze spikleneckou teorií o tom, že šílený střelec nebyl sám, mě nutí k tomu, abych konstatoval, že Karzáí určitě není prohnaně proamerický a své výhrady k politice USA v Afganistánu jen nehraje.

Podle zahraničního tisku jsou postoje prezidenta Karzáího dány jeho desetiletým vývojem od doby, co byl díky americké invazi postaven do čela Afghanistánu. Postupem let nabyl přesvědčení, že on to ví lépe, že on to umí lépe než Američané.

Karzáí není skrytým příznivcem Talibanu a netouží po jeho vítězství. Je odhodlán s Talibanem bojovat a porazit ho, ale myslí si, že to umí lépe než Američané, protože ti jsou cizáci a on je Afghánec. A nejde jen o boj, ale i o způsob vlády nad Afghanistánem.

Nebo ještě jinak. Když si přečtete válečné paměti Charlese de Gaulla nabydete dojmu, že největším nepřítelem Francie za druhé světové války byla Británie a největším nepřítelem vysokého francouzského generála byl Winston Churchill. Přesto obě dvě země byly  spojenci a bojovali proti společnému nepříteli.To že tyto rozpory nejsou součásti globálního historického povědomí, je jen díky tomu, že tehdy nepsala média takovým stylem jako dnes a nenafukovala každý rozpor do obludných rozměrů a neideologizovala ho.

Otázka je, jestli má Karzáí pravdu nebo ne. Samozřejmě, že nemá. Jeho Afghánský způsob vlády nad Afghanistánem je způsob orientální, čili pomocí protekce a korupce, zatímco Američané by si představovali klasickou republiku západního stylu (samozřejmě je to jen nesplnitelný ideál). Afghánská armáda a policie narostly početně a kvalitativně, ale stále není jisté, jestli by situaci, pokud by Američané zítra odešli zvládli.

Karzáího vyslovení spiklenecké teorie, že Americký útočník nebyl sám, může situaci tedy zhoršit na rozdíl od jeho požadavku na stažení západních vojsk na základny. Jak se ale ukazuje, v Afghanistánu má bohužel vyšší hodnotu výtisk koránu než život člověka, takže i když je to cynické konstatování, díky těmto hodnotám je velmi pravděpodobné, že situaci nezhorší, ale časem zapadne.

Každopádně, i když jsem východisko mého včerejšího příspěvku poněkud pozměnil, závěr zůstává stejný: Čím později západ na Karzáího požadavky přistoupí, tím lépe pro svět i Afghánsitán