ZPRÁVY

Polsko

Není mi nic vzdálenějšího než sport a fotbal zvláště. Je mi srdečně jedno, jestli Češi postoupili, jaký fotbalista je Baroš a kdo bude Mistr Evropy. Přesto bych chtěl pochválit Mistrovství Evropy ve fotbale.

Takovéto sportovní akce totiž mohou sloužit k bohulibému účelu propagace pořadatelské země a k zlepšení vztahů mezi národy. Co se týče Česko-Polských vztahů, povedlo se to víc než na 100%. Čeští fotbaloví fanoušci i samotni fotbalisté jsou nadšeni s toho, jakého přijetí se jim v Polsku dostalo. Nevím to jen z médií, z diskuzí na netu, ale i z osobního svědectví známých, kteří na šampionát jeli. Kolega v práci, který mířil autem na šampionát, na polské benzínově pumpě obdržel krabičku cigaret zdarma, jako dárek pro fotbalového fanouška, protože měl na autě českou vlajku. Stejně jako články v novinách a svědci v diskuzích potvrdil skvělou atmosféru, jakou Poláci připravili pro "bratrské" české fanoušky.

Většina Čechů o Polsku a Polácích ví jen málo. Znají jej trochu jen ti, co bydlí v blízkosti polských hranic. I já znám Poláky trochu víc, než běžný Čech, mé příjmení není náhoda. Přesto se považuji za Čecha, jako Čech jsem byl vychován a celý život jsem prožil v Česku. Jako důkaz přikládám přiznání, že jsem ateista a ne katolík, čili navzdory příjmení, Polák nejsem a mohu podat objektivní názor. Ale Poláky znám.

Jako každá společnost, i ta polská má své neduhy, které by se daly kritizovat - namátkou bigotnost a antisemitismus. Ale jednak jsou to jevy vlastní jen pro část společnosti a jednak se ve vztahu k ostatním národům vůbec neprojevují. Řeší se vnitřně, v Polsku.

Naopak přesvědčení Čechů, že Poláci jsou líní kšeftaři z burz, je hloupý předsudek z dob komunismu. Zaměstnavatelé v příhraničí můžou určitě potvrdit, jaká je produktivita práce Poláka ve srovnání s Čechem. Další předsudek je o tom, že Polsko je chudé, že tam mají nekvalitní potraviny a že je to celkově ošklivá země. To je totální nesmysl. Polsko je současnou krizí postiženo mnohem méně než naše země. Kdy jste byli naposledy v Polsku? Jestli jste nejedli jejich výborné a kvalitní potraviny a neviděli jejich krásná města, tak jste tam nebyli velmi dlouho. Ano, Varšava je ošklivá, protože byla do základu vypálena za druhé světové války a vystavěna stalinisty v 50. letech, tak se není co divit. V Polsku je však spousta krásných historických měst a i města, která nejsou zrovna turistickým lákadlem, se od pádu komunismu velmi změnila. Faktem ovšem je, že v Polsku není jediná pořádná dálnice a jejich dráhy jsou horší než ty naše.

Ano, Poláci jsou nacionalisté, ale v tom pozitivním slova smyslu. To není důvod k posměškům, či kritice, to je důvod k obdivu. Mají rádi svou zem a hlavně si věří. A jen ten, kdo se má rád a věří si, může mít rád a věřit ostatním. Češi se rádi nemají a nevěří si, myslí si o své zemi to nejhorší, aniž by se to pokoušeli změnit a tudíž nemají rádi ani nikoho jiného. Myslím si, že tímto postojem jsou hodně ovlivněny i názory na světovou situaci a věci, o kterých pravidelně píšu na svém blogu.

Takže, jak se již napsalo poslední dobou mnohokrát, musím říct to, co ostatní - Poláci mají Čechy opravdu rádi, zatímco Češi mají Poláky v lepším případě na háku, v horším jsou plní předsudků. Zatímco Češi znají o Polsku jen své předsudky, tak Poláci  miluji Švejka a české filmy, české pivo a tu exotickou potravinu, která se u nich nedělá - knedlík. Ti starší pořád poslouchají Gotta a "Chelenku Vondráčkovou". Poláci znají naši politiku a píšou a čtou knihy o naši zemi.

Jsem tedy rád, že takové tisícové davy Čechů poznaly pohostinnost Polska a Poláků. Snad to přispěje k lepšímu porozumění mezi námi a změní to obraz Polska u Čechů a umožní nám to pochopit, že bychom měli hledat nejen u sousedů to dobré, tak jak to dělají Poláci. Protože pokud se nebudou mít rád Poláci a Češi, jak můžou chtít, aby se měli rádi židé a muslimové, kteří jsou si nohem vzdálenější než my?

Teď si říkám, že chci aby si Češi věřili a měli rádi ostatní a zase tady tepu do našeho národa, jak je špatný. Takže, aby bylo jasno. Češi se v Polsku ukázali jako skvělí, chovali se tam výborně, pohostinství oplatili vděkem a nyní šíří dobré jméno Polska v Česku.  Za to se musíme pochválit. Poslem porozumění a pozitivního přístup se tak stávají ti, u kterých bych to fakt nečekal -fotbaloví fanoušci.

Fotbalové mistrovství je tedy přesným opakem války, terorismu a věcí, o kterých ve svém blogu píši. Jsem ale rád, že jsem o něm mohl napsat, i když mám fotbal na háku. Přesto na můj blog patří. Ať žije fotbal!