ZPRÁVY

Pluralita států vs Euroamerická unie

Pluralita států je legitimní koncept, ale v dějinách se neosvědčil. Euroamerická únie by mohla být cesta.

Celá moje úvaha začala tehdy, když jsem přepínal televizi a zabloudil sem na TV Noe. Snažil jsem se rychle přepnout jiný program, když tam vidím přednášku Romana Jocha. Tak sem si ji poslech. Roman Joch je inspirativní člověk, a ač se považuji za ateistického liberála, on mě jako katolický konzervativec umí donutit přemýšlet nad jeho argumenty.

Mimo jiné mluvil i o pluralitě států. Aristoteles totiž považoval stát za vrchol lidského společenství, za instituci, která umí vyřešit všechny problémy. Proto je v naší civilizaci taková fixace na stát. A v posledních několika stoletích na národní stát.

Ve starověkém Řecku existovala řecká civilizace a jednotlivé státy byly její součástí. Čili civilizace se dělila na státy, ale stát byl nejvyšší celek. Spojovaly je jen hodnoty a kultura. Prostě civilizace. Je to jedna z věcí, která ukazuje jak silně řecká civilizace ovlivnila tu naší. Naše současná civilizace západní, tedy křesťanská nebo křesťansko-židovská nebo křesťansko-židovsko-řecká, jak chcete, je na tom podobně. Máme jednu civilizaci, která je rozdělena na státy. Není to samozřejmostí. Byly v dějinách civilizace, které byly tvořeny jedním státem. Třeba Inkové. Byla to civilizace a stát zároveň. Nebo Čína. Nebo muslimové. Původně to byla civilizace a zároveň i jedná země, která se později rozpadla. Proto dnes islamisté chtějí "obnovit islámský chalífát". Neboli volají po jednom státě v jedné civilizaci. Jistě si vzpomenete i na jiné případy kdy civilizace rovná se stát.

My žijeme v civilizaci rozdělené na státy. Říká se tomu také pluralita států. A Roman Joch říká pluralita státu je považovaná za užitečnou. Je to jako pluralita občanů. Když se jeden stát chová špatně, ostatní ho dovedou umravnit. Když se jedná země zblázní, ostatní země ji umravní. Když se zbláznilo Německo, přispěchala Anglie, USA a Rusko a umravnily jej.

Kdyby byla celá civilizace jen jeden stát a celý by se zbláznil, kdo by jej zachránil? A co kdyby se celý svět stal jednou zemí, kdo by ho mohl zachránit?

Taková myšlenka je velmi silná. Je to asi ten největší argument proti tomu, co představuje třeba Evropská unie. Ano sjednocování Evropy pluralismus států, užitečný pluralismus států zmenšuje. Proto je tolik lidí proti EU, někteří to ví, jiní to cítí. A když se přednese tento argument je to logické.

Pluralismus států dále ukazuje, že je užitečný jen potud, dokud budou ony země proti sobě zasahovat. Jinak je zbytečný. Pokud necháme nějakou zemi se zbláznit, tak pluralismus států nepotřebujeme a můžeme klidně podporovat EU nebo třeba Světovou unii. Onen příklad z druhé světové války ukazuje, jak bylo proti Německu zasaženo, když se zbláznilo, ale to zbláznění bylo vyhodnoceno teprve až napadlo jiné státy. Nebyl by pluralismus státu efektivnější, kdyby státy proti zblázněným státům zasahovaly už v té době zbláznění a ne až když někoho napadnou? Bylo by to efektivnější a rychlejší a určitě méně krvavé než čekat až se šílenství rozroste. Myšlenka pluralismus států, které se navzájem hlídají se mě zamlouvá.

Stal jsem tedy euroskeptikem a zastáncem  národních zemí jako nejvyšší instance? Ne.

Pluralismus států má totiž jedno velké mínus. To hlídání se států navzájem se děje zvláštním dějinným nástrojem - válkou. Pluralismus státu stojí miliony životů. Pluralismus států je sice životaschopný a užitečný, ale za nepřijatelnou cenu. A čím více dějiny pokračují, tím si ten pluralismus žádá více obětí. Pluralismus států byl v pořádku ve starověku nebo středověku, kdy ta země, která chtěla umravnit jinou vyslala své vojáky s meči a ti se setkali s nepřítelem někde na poli a tam se za odpoledne porubali a tím to bylo vyřízené. Jakmile se však to vzájemné umravňování změnilo ve vzájemné vyvražďování obyvatelstva pomocí kobercových náletů nebo koncentračních táborů, přestalo být přijatelné. A definitivně tečku za pluralismem států dal vynález atomové bomby. Jak všichni víme, díky tomuto vynálezu se vzájemné umravňování může změnit v konec světa.

Proto se domnívám, že pluralismus států i když tisíce let fungoval již není nadále možný. Je potřeba jej ukončit a proto podporuji nejen EU, ale jsem i eurofederalista a pevně věřím, že jednou bude celý svět jedním státem, tak jak to známé s každé pořádné sci-fi. Ano, je tady pořád to nebezpečí kvůli kterého byl pluralismus států užitečný. Co když se ten eurostát nebo světostát zblázní? Co když se Republika změní v Impérium? Na to je jeden jediný recept. Svoboda. Pluralismus států musí skončit, ale pluralismus a svoboda občanů musí pokračovat. Proto může být ono sjednocování být prováděno jen na základě demokracie a svobody, jinak by bylo katastrofou. Ale než ta doba nastane jsem pro pluralismus států i z jejich vzájemným umravňováním, ovšem v rozumných mezích, ne pomoci genocidy a konců světa. Ale cílem musí být světostát. Jinak nebude nikdy světový mír.

Samozřejmě by bylo lepší, kdyby ono odstraňování plurality státu probíhalo nějakou přijatelnější formo než je dnešní EU. Ale opět tady vidím jednu šanci. Jistě vám neušlo, že USA a EU zahájily jednání o hospodářském společenství. Určitě si taky pamatujete, jak se kdysi říkalo EU. Evropské hospodářské společenství- EHS. Pamatujete? Tak to začíná. Začíná to jako obchodní spolupráce a končí to celní unii, Schengenským prostorem, společnou vlajkou, hymnou a federalizací.

Představa, že by došlo k federalizaci EU a USA se může jevit jako scifi, ale nebyla podobně nepravděpodobná představa o tom, že Francie a Německou budou ti, kteří ponesou prapor federalizace Evropy v roce 1944? Pro asi tak polovinu Američanů a spoustu lidí ve světě i u nás je jistě představa, že by se USA staly "další zemí EU" takovým hororem, že je dosud ani nenapadl. I já často kladu politiku EU a USA do protikladu a ukazuji jak sou odlišné.

Ale dovedu si to představit. USA jsou nyní skutečně supervelmocí. Svět opravdu žije v americkém světě. USA nikoho nekolonizovaly, ale přesto vládnou. A dějiny opravdu říkají, že taková vláda musí opravdu jednou skončit. Pro mně je představa USA v EU mnohem přijatelnější než představa čínské námořní pěchoty zapalující New York. Je jasné, že obě strany Atlantiku by se musely ovlivnit. Možná by spojení s USA více amerikanizovalo EU, například v tom, že by se EU chovalo více sebevědomě a aktivně v zahraniční politice a více by zasahovalo jako USA. A USA by se více evropeizovaly ve smyslu třeba sociálním. Jistě pro spoustu lidí je to noční můra. Ale je to lepší alternativa než konec USA ve stylu starověkého Říma.

A určitě by bylo lepší, kdyby po "pádu Washingtonu" na pozici USA nastoupila nová supervelmoc - Euroamerická unie, než kdokoliv jiný.