ZPRÁVY

Asad vs Obama 1:0 I

Obama svou politikou v Sýrii ukazuje, že je naprosto neschopný zbabělec, který neumí svou zem vést a selhává v kritických chvílích.

To, co udělal Obama je totální ostuda. Je to obrovská ostuda USA, největší průšvih jejich politiky od občanské války Severu proti Jihu. Od té doby se totiž z USA postupně stávala supervelmoc, která měla kontinuální a očekávanou zahraniční politiku. Až do doby než byl po mediální masáži a levičáckém marketingu zvolen dobrý dojem dělající, pěkně mluvící, ale totálně neschopný panák Barack Hussain Obama.

Trvalo mě 5 let, než  jsem to pochopil. Nejprve jsem ho hájil, domnívaje se, že prostě tu svou pacifistickou a levičáckou rétoriku považuje jako nástroj zvolení a poté, že na ní prostě musí trvat, aby si zachoval kontinuitu, ale že jako praktik bude pokračovat v americké tradici zahraniční politiky svých předchůdců. Později po několika letech jeho vlády začalo být jasné, že tomu tak není. Inu dobře, řekl jsem si. Je to takový ten politiky Evropské stylu, záleží mu na popularitě, řídí se tím. Kritizoval jsem jej, ale stále jsem byl přesvědčen, že v době nějaké krize prokáže, že je prezident. Ale není.

To, co se děje v Sýrii je krize. Obama varoval Asada, že nemá používat chemické zbraně, domnívaje se, že to stačí. Protože z něj jsou na západě všichni paf, tak si myslí, že je opravdu takový frajer, že ho všichni poslechnou a že jsou z něj paf úplně všude a všichni. Asad si však z Obamy nic nedělá. Možná, že na někoho Obama působí jako Krokodýl Dundee na vzteklé psy, ale Asad to není ten případ. Asad tedy navzdory Obamovým slovům používá chemické zbraně. Vsadil si na to, že Obama nemá koule na to, aby jej za to potrestal, a evidentně mu to vychází.

Asad tedy pšouknul plyn a Obama pohrozil válečnou akcí. Obamova administrativa konstatovala, že Asad použil chemické zbraně. Začínám být přesvědčený, že si Obama ve své bohorovnosti myslel, že z toho bude opět celý svět paf, protože to řekl ON. Že se Rusové a Číňané jako v Hollywoodském katastrofickém filmu se semknou kolem Ameriky a uznají chybnost své podpory Asadovi. Že Íránci stáhnou ocas. Že si Asad pustí do kalhot. Že Obamu podpoří média a že se k němu přimkne i veřejné mínění. Věřím tomu, že je tak naivní, že si myslel, že Bush byl neoblíbený proto, že v podstatě lhal a že on když řekne pravdu a ještě ji řekne on, bude to úplně jiné. Jenže není. Protože karty jsou rozdané ve světě. Máme tady jediný stát, který je schopen sjednat pořádek – USA, pak tady máme různé teroristy a diktátory, kteří si dělají, co chtějí, vraždí a mučí a šíří zlo pro svůj osobní prospěch. Pak tady máme veřejné mínění západu, které je "unaveno"¨. Unaveno válkami, ve kterých nemusí bojovat, kterými netrpí, a jehož únava je způsobena jenom tím, že ve zprávách ukazují války místo dopravních nehod nebo zločinů. To je mentalita římských občanů, za které bojovali barbaři a oni se již jenom váleli v lázních, než si pro ně jiní barbaři došli. Takhle sou rozdány karty a to jestli nějaký americký prezident dokáže nebo nedokáže, že ten či onen nepřítel je opravdu špatný na to nemá žádný vliv.

Obama tedy zjistil, že s svět s jeho odhalení a hrozeb nesedl na zadek. Nastal tedy okamžik pravdy. Zachová se jako lokální politik, který přestříhává pásky a dělá si popularitu a má plno vznešených slov a hladí děti nebo se zachová jako státník, ukáže odvahu a navzdory téměř všem udělá to, co sliboval. Protože nic jiného se po něm nechce. Jen aby udělal to, co slíbil. No a v této rozhodující chvíli Obama selhal.

pokračování příště