ZPRÁVY

Obama a Sýrie – Polemika i přitakání s Romanem Jochem

Reakce na článek Romana Jocha, ve kterém hodnotí Obamovou zahraniční politiku a politiku vůči Sýrii.  V čem nesouhlasím a v čem má naopak pravdu.

Názoru Romana Jocha si hluboce vážím, i když ne vždy s nimi souhlasím, ale přesto dokážu vždy akceptovat a inspirují mě.

Joch opět brilantně a přesně definoval celou záležitost kolem Obamy a Sýrie a jednoznačně tvrdí, že Obamova zahraniční politika ztratila doma i ve světě věrohodnost. Abyste se nemýlili, ani Roman Joch nesouhlasí s intervencí v Sýrii, protože si myslí, že rozpad Sýrie je výhodný pro západ. V tom s ním rozhodně nesouhlasím, protože Sýrie jako "failed state" se může stát minimálně sídlem teroristů, jako je Libanon nebo byl Afghánistán, odkud mohou v klidu plánovat a cvičit se  a vymýšlet útoky jako byl ten, jehož výročí dnes slavíme.

Další věci proč si myslím, že přihlížet masakrování obyvatel Sýrii není v zájmu západu, je to, že nečinné přihlížení humanitární katastrofě není naší hodnotou. Ano, je to náš zvyk, ale rozhodně nic, na co bychom měli být hrdí. A v zájmu západu je přece prosazovat jeho hodnoty. Navíc jak pomůže západu, když celý jeden dvaceti pěti milionový národ získá pocit, že jediný, kdo mu pomůže ze svrabu, jsou islamisté?

Ale s Jochem jinak souhlasím v Obamově hodnocení. Souhlasím i s tím, že pokud se chtěl vyvarovat současné blamáže, měl tvrdit, že válka v Sýrii není americkou věcí.

Jak píše Joch, přestože byly chemické zbraně v Sýrii použity několikrát a opakovaně Obama nereagoval. A když byly použity ve velké míře, pohrozil odvetou, ale že nechce velkou válku, ani svržení režimu. A pak celou věc hodil na Kongres.

Dovolte, abych vám ocitoval to nepodstatnější, co Joch říká, protože odkazy stejně nikdo nečte:

 "Ukázal se jako státník, který se neumí rozhodnout, neumí stanovit svou politiku, nemá koncepci, je vlečen událostmi a neumí vést...

...Obama nemusel veřejně prohlašovat, že v Sýrii zasáhne a nemusel v ní ani zasahovat. Vlastní zájem Ameriky a Západu si to nutně nevyžadoval. Když už ale prohlásil, že použití chemických zbraní je nepřijatelné, měl zasáhnout, bombardovat okamžitě a tvrdě. Měl svá slova podložit svými činy. Nikoli vyčkávat, nikoli otálet, nikoli týden tvrdit, že hodlá bombardovat (čímž dal čas Asadovi vše potřebné ukrýt), a pak nakonec nebombardovat, nýbrž si nad celou situací umýt ruce a hodit horkou bramboru Kongresu – nýbrž měl jednat rázně. Tím by si vynutil respekt, že jeho slova nelze brát na lehkou váhu.

Pro zásah byl dobrý důvod: nepotrestané použití chemických zbraní jedním diktátorem povzbudí jiné diktátory k jejich dalšímu použití a svět bude méně bezpečný, více nebezpečný a hodně krutější vůči civilistům různých zemí. Je legitimním zájmem Západu i stability mezinárodního řádu, aby silné tabu proti použití chemických (ale i biologických a jaderných) zbraní bylo zachováno.

Obama mohl zasáhnout sám (a když to prohlásil, zasáhnout měl), k tomuto rozkazu svolení Kongresu nepotřebuje....

...věrohodnost Obamy a jeho zahraniční politiky – a tím pádem i Ameriky coby země – je tak ve světě nenávratně ztracena.

Pokud jde o souboj Obama – Putin o Sýrii, v tomto kole vítězem je Putin...

V důsledku Obamovy zahraniční politiky nelze nyní Ameriku považovat za západní vůdčí velmoc. Možná někdy opět bude, za nějakého jiného presidenta, ale nyní za Obamy není. Alespoň ne západní a už vůbec ne vůdčí."

Tolik tedy chmurné hodnocení Obamy z pera Romana Jocha. Brilantně řečeno. Nezbývá než podepsat.

Já osobně jsem ztratil jakékoliv iluze o Barackovi Husseinovi Obamovi. Teď už mi zbývá jen víra, že Obama toho pokazí do dalších voleb co nejméně a že další prezident nebude stejný břídil jako on a naopak se mu podaří napravit škody, které on napáchal.